Stál přede mnou a hrozil pěstičkami… Miliardář Karel Janeček je rozmazlené dítě, které nesnáší kritiku. Naše redaktorka si s ním také zažila svoje, čtěte
08.06.2014
Foto: ČT
Popisek: Karel Janeček v dokumentu Svět podle algoritmu
Pozitivní evolucionář, Samozvaný spasitel. I takhle se měl jmenovat dokument o miliardáři, matematikovi a protikorupčníkovi Karlu Janečkovi. Po sporech s vedením České televize, která dokument nakonec po vleklých jednáních odvysílala, se tvůrce David Vondráček domluvil na názvu Svět podle algoritmu. Vzápětí se objevily první ohlasy. Například zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček tvrdí, že je film ukázkou toho, čeho se musíme zbavit, chceme-li přežít.
Tvůrce dokumentu David Vondráček měl své spory s vedením České televize, které mělo k dílu připomínky. Šlo o nějaké termíny či původní název. Režisér svou stížnost Radě ČT však nakonec stáhl, dokument poupravil a ve středu byl odvysílán.
„Došlo například ke změně názvu, dokument se měl původně jmenovat Samozvaný spasitel, i k opuštění některých kritických prvků, které chtěl podle záměru sám režisér v příběhu reflektovat, konkrétně například politickou minulost rodičů hlavního protagonisty nebo etiku podnikání Karla Janečka,“ píše výhrady České televize komentátor serveru echo24.cz Martin Weiss.
Miliardářský konzument nejexkluzivnějších zážitků
Že byl Janečkův otec příslušníkem komunistické rozvědky a matka příslušnicí SNB, se z dokumentu ale nedovíme.
Podle novináře Martina Weisse je dokument mdlý co do společenského a ideového kontextu, přesto si o Janečkovi jako člověku představu udělat můžeme. „Z vůdce společenské evoluce se nakonec stává spíš klasický miliardářský konzument nejexkluzivnějších zážitků, jaké si člověk s maximem volného času a peněz může pořídit: současné umění, esoterické duchovno, Ferrari, skoky padákem,“ píše novinář.
Janeček v díle objasnil například slovo „zlojed“, které často používá. Prý ho začal používat proto, že se doposud užíval výraz „kmotr“, který je ale v podstatě pozitivní. „Já jsem chtěl něco, co bude jednoznačně negativní, kde bude to zlo,“ vykládal.
„Po všech řečech o zlojedech uvede jako nejpřijatelnější stranu KDU-ČSL, zřejmě si nevědom role, jakou při její renezanci sehrál podnikatel Luděk Sekyra, který ve zlojedských kruzích není úplně neznámou postavou,“ míní Weiss na echo24.cz.
Weiss rovněž poukazuje na Janečkovu klíčovou hodnotu - otevřenost. „Jsem přesvědčen, že mozek každého člověka je schopen žít v hodnotách lásky a racionálního myšlení, “ hlásí Janeček.
Janeček podtrhuje hloubku naší krize
„Ke společnosti ovšem patří i profese, jejichž součástí je utajení, lest, podvod, zneužívání lidských slabostí, násilí psychické či fyzické. Třeba profese špiona, ať už komunistického nebo jiného režimu,“ píše novinář s tím, že by bylo zajímavé se dovědět, jak formovaly tyto aspekty práce jeho otce Janečkův světonázor.
Den po odvysílání filmu se k dílu ale nevyjadřují jenom novináři. Například zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček je dokumentem zděšen. Podle něj byl film ukázkou toho, čeho se naše civilizace musí zbavit, má-li přežít. „Vydělává miliardy tím, že nic nevyrábí, nikomu neposkytuje žádné služby, neřeší žádný problém, jen spekulacemi parazituje na práci jiných. Jeho úvahy o tom, že by mohl být prezidentem, jen podtrhují hloubku krize, ve které se naše civilizace nachází,“ tvrdí Křeček.
Co režisér Vondráček po sestřihu představil?
Dokument začíná záběrem na zaplněné Staroměstské náměstí, kterému moderátor z efektně nasvíceného pódia ohlašuje: „Zeptáme se, jak z toho marasmu pryč, matematika a zakladatele mnoha nadačních fondů Karla Janečka.“
Následuje sestřih Janečkových vystoupení, při kterém se několikrát v různých variacích opakuje „Máme opravdu dobrý systém, jak dostat do vedoucích pozic pořádné lidi“.
Vše vyvrcholí jeho dialogem na pódiu s biskupem Václavem Malým. „Blížíme se pozitivní společnosti, něco jako ráji na zemi,“ líčí mu nadšeně Janeček. Biskup se však shovívavě usměje: „Jsem realista. Ráj na této zemi nikdy nebude,“ praví.
Následuje retrospektivní životopisná pasáž, ve které Janečkovi rodiče vypráví o jeho od malička projevovaném nevšedním nadání, exmanželka vzpomíná na setkání v kasinu a následuje fascinovaný popis jeho objevu matematického algoritmu, umožňujícího bleskurychlé burzovní transakce, které akcionářům vydělávají miliardy.
„Obrat mé firmy je astronomický. Je to řádově více, než je rozpočet České republiky,“ usmívá se muž, který si v kolonce profese stále uvádí „matematik“. „Měří se s globálními světovými hráči. Jeho algoritmus je lepší než algoritmy velkých světových hráčů,“ vychválil jej ekonom Michal Mejstřík. Známý excentrický ekonom Tomáš Sedláček pak u stolku kavárny Slavia nadšeně vykládal, že „Karel to dělá líp, než všichni ostatní“.
Dokument pokračuje záběry na Janečka přednášejícího uhranutým posluchačům o tom, jak začínal od nuly, a tato pasáž končí prohlášením, že nyní už se obchodních aktivit vzdal a všechen svůj čas věnuje společenským věcem.
„Jsem přesvědčen, že mozek každého člověka je schopen žít v hodnotách lásky a racionálního myšlení, “ uvedl následující pasáž. Následují záběry na Janečka, předávajícího šek vybraným vědcům na jejich projekty, a pak se projíždějícím ve speciální formuli, kterou za pomoci jeho peněz vyvinuli studenti ČVUT.
Pak už se dostáváme k nejznámějšímu z Janečkových fondů, tomu protikorupčnímu. Jeho analytik Petr Soukenka líčil, jak největším úspěchem fondu byla kauza pražského dopravního podniku, kvůli které na NFPK dokonce podal podnikatel Ivo Rittig žalobu pro poškození dobrého jména.
Následovaly záběry z jara 2013, kdy Janeček kráčel Prahou v čele průvodu, který vynášel „Morenu“ v podobě končícího prezidenta Václava Klause. „Je to velký zlojed. Je to člověk, který nadřadil osobní zájmy zájmům veřejným,“ vykládal přitom Janeček, zatímco zapálená figurína prezidenta padala do Vltavy.
Výraz „zlojed“, jenž je do značné míry Janečkovým copyrightem, prý začal používat proto, že doposud se užíval výraz „kmotr“, který je ale v podstatě pozitivní. „Já jsem chtěl něco, co bude jednoznačně negativní, kde bude to zlo,“ vykládal.
Tohle není nikde na světě…
Až v tu chvíli, přibližně v polovině dokumentu, došlo na první kritičtější slova na Janečkovu adresu: „Tomu, kdo téma uchopí první, může přinést popularitu,“ připustil známý politolog Roman Joch. Kdybychom ale podle něj Janečkovy nápady analyzovali věcně, tak prý nevyhnutelně musíme dojít k závěru, že svět není tak černobílý, jak nám jej prezentuje.
„On je matematik. Ale nemůže to uplatňovat na politologii a společenské vědy, tam nejsou jedničky a nuly,“ upozornil aktivista ze sdružení Rekonstrukce státu Matěj Hollan. Ten také upozornil, že Janeček mnohokrát změnil názor na to, zda někoho konkrétního zařadit mezi zlojedy, či nikoliv.
„My máme demokracii na papíře. V praxi moc ne, ale na papíře ano. Takže pokud lidi přesvědčíme, že ten volební systém je zásadní, tak to můžeme prosadit,“ kázal na shromáždění své akce Pozitivní evoluce Janeček ve prospěch svého modelu. Politolog Michal Kubát ale následně upozornil, že specifický Janečkův systém pozitivních a negativních volebních hlasů nikde na světě není a funguje víceméně jen v Janečkově matematické hlavě.
Matěj Hollan připomněl, že Janečkův volební systém se v některých bodech trochu podobá systému užívanému v Austrálii. Přesto však zopakoval své varování, že Janečkův model přinese jen zlo. „Ty jeho věci jsou, jak kdyby mu to zjevil anděl strážný na houbách,“ namítl přílišnou dogmatičnost modelu.
Mezitím Janeček před kamerou na tabuli předváděl kouzla s čísly, ze kterých mělo vyplynout, že ve volbách uspějí pozitivní kandidáti.
Stál přede mnou a hrozil pěstičkami
Hollan ale jeho vizi pozitivnosti následně korigoval popisem vzájemného setkání, kdy mu dal Janeček velmi transparentním způsobem najevo svůj odpor: „Stál tam přede mnou a hrozil mi pěstičkami, že jsem ho kvůli něčemu kritizoval,“ líčil.
„Jsem přesvědčen, že život v pravdě je prospěšný pro každého z nás. Přináší to kvalitnější život,“ ujišťuje nás následně znovu Janeček, načež nám dokumentarista připomene podivnou scénku, kdy na předávání hudebních cen Český slavík zpěvák Daniel Landa prohlásil Janečka za „krále králů“, a pokud to prý někdo nebude respektovat, tak mu on, Landa, ublíží. Dnes Landa vzpomínal, že touto bláznivou etudou řadu lidí přiměl k tomu, aby se o Janečkovy myšlenky začali zajímat.
Skutečnou bombu na závěr dokumentu ale předložila Janečkova exmanželka. „Nedávno jsem s Kájou mluvila, a říkal, že by chtěl být prezidentem,“ prozradila a se smíchem dodala, že už se těší na prezidentské lóže.
Dokumentarista Vondráček se následně na totéž zeptal samotného Janečka. Odpověď zněla: „Pokud bude ta příležitost, tak bych to zkusil. Pro ty věci, co chci dokázat. Dokázal bych toho více s menším úsilím,“ uvedl. A pohledem na Karla Janečka, odcházejícího krajinou do mlhy, dokument končí.
Král etikety Gut Jarkovský by nad Janečkem uronil hořkou slzu
I redaktorka Krajských listů.cz Adina Janovská měla s milionářem tu čest. Jejich setkání popisuje takto: Poté co jsem napsala článek o Karlu Janečkovi a známý český miliardář si se mnou domluvil prostřednictvím své asistentky schůzku v jedné z pražských kaváren, byla jsem moc zvědavá, copak asi bude chtít. Dlouhá léta spolupráce s českými celebritami i „celebritami“ mě naučila vyjít prakticky s každým, u pana Janečka jsem navíc vzhledem k jeho vysokoškolskému vzdělání a společenské prestiži předpokládala určitou úroveň chování. Realita však naprosto předčila veškerá má očekávání.
Poté co mě miliardář, oděný v ohozu lehce pomuchlaného unaveného teenagera, nechal několik minut stát a čekat, až se rozloučí se dvěma předchozími dámami, posadil se proti mně, popadl mobil a začal zuřivě listovat v internetu, aby na mě vybafl: „Jak jste přišla na tenhle titulek?“ Zprvu jsem nechápala, o čem vůbec mluví. Vzápětí mi došlo, že má zřejmě na mysli onen článek, v němž jsem zcela pragmaticky nastínila z čistě ženského hlediska jeho vztahy k partnerkám. Bez jakékoli kritiky, kterou by si z mého čistě osobního pohledu určitě zasloužil.
Díky Karlu Janečkovi jsem se vrátila o pár desítek let zpátky. Připadala jsem si zase jako ve čtvrté obecné, když nás soudružka učitelka peskovala za naše chyby a nedostatky. Překvapilo mě to tím víc, že se tak s prominutím nečekaně choval k dámě, přinejmenším o nějaký ten pátek starší. Když mě vypeskoval, řekl na shledanou, a navrch přidal příslib autorizovaného rozhovoru.
Od té doby uběhlo již pár týdnů, jeho asistentka se s termínem schůzky stále ale nějak neozývá. Zřejmě opravdu platí, co se o Janečkovi šušká – že prý jen velmi těžce snáší kritiku. Což mi připomíná další faux pas (porušení pravidel společenského chování – pozn. red.), za něž by ho král etikety Jiří Gut Jarkovský rozhodně nepochválil. Nejen že absolutně zapomněl na galantnost vůči ženě a ani trochu nectil mé ‚šediny‘, ale v té malostranské super kavárně mi nenabídl ani sklenici vody. Natož kafe! Možná už tak trénuje na dráhu vrcholného politika – koneckonců jak jsem měla tu ‚čest‘ zjistit, v budově Poslanecké sněmovny o podobné gentlemany také rozhodně není nouze, končí popis svého zážitku naše redaktorka.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová