Ještě před třiceti lety by Nagyová visela, dnes může dostat doživotí! Přehledně nové informace o kauze Nagygate, včetně jedné „blbosti“ carevny, která jí může srazit vaz
24.05.2014
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Nagyová u soudu
Kauza Jany Nagyové, dnes Nečasové, nabírá nové obrátky a to díky dalšímu úniku odposlechů a uvolnění některých informací od vyšetřovatelů. Sms zprávy, které si mezi sebou posílali expremiér Petr Nečas (ODS) a Jana Nayová - Nečasová, ukazují, jak se říká, „kdo doma nosil kalhoty“. Nagyová ale udělala jednu školáckou chybu, kterou vyšetřovatelům dost usnadnila práci při získávání informací. To, co údajně prováděla, by ji přitom ještě před třiceti lety dostalo za mříže nadosmrti, možná by ji dokonce čekala oprátka.
Podle nejnovějších informací, které zveřejnil deník MF Dnes, měla Jana Nagyová (dnes Nečasová) coby pravá ruka premiéra Petra Nečase k lobbistovi Ivo Rittigovi mnohem blíže, než se vědělo. Podle státních zástupců byli v takřka denním kontaktu. Scházeli se spolu a například prý řešili situaci s rebelujícími poslanci ODS.
Expremiér Petr Nečas ještě vloni horlivě popíral jakýkoli bližší vztah mezi Janou Nagyovou a lobbistou Ivo Rittigem. Tvrdil, že se viděli jen párkrát a jejich schůzky měly „společensko-zdvořilostní" charakter. Jak ale nyní vyplývá z informací, které olomoučtí státní zástupci rozeslali obviněným a advokátům v kauze Nagyová, byli oba dotyční v určitém období v kontaktu téměř každý den.
Peníze vždy až na prvním místě
Kromě osobních schůzek si v období od září 2012 do listopadu téhož roku vyměnili 48 textových zpráv. „Probíhala mezi nimi výměna informací a průběžně byla domlouvána určitá spolupráce... Týkala se i obsazování různých funkcí v orgánech státu a státem kontrolovaných subjektech, když právě v některých z nich se mělo rozhodovat o zájmových veřejných zakázkách," cituje MF Dnes slova státního zástupce Rostislava Bajgera z usnesení.
Vztah mezi Nagyovou a Rittigem měl prý také finanční rovinu, píše deník. „Lze učinit závěr, že Ivo Rittig Janě Nagyové platil peníze a dával drahé dárky," napsal také Bajger, který toto tvrzení dokumentuje na odposleších. Například další vlivný lobbista Roman Janoušek během jednoho z jeho hovorů prý uvedl: „Ivo platil tu Janu, každý to věděl..."
Celá skupina kolem Nagyové měla údajně ovlivňovat veřejné zakázky
Advokát Nagyové Eduard Bruna jakýkoli tok peněz od Rittiga ke své klientce popírá. Podle zjištění vyšetřovatelů ale Nagyová mluvila šifrovaně i přímo s Janouškem. Nejde tak pouze o spolupráci mezi ní a Rittigem, ale o širší skupinu, která měla údajně ovlivňovat státní zakázky.
Kromě Janouška má jít také o někdejšího náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka, jehož majetek policisté zkoumali. Dospěli k závěru, že on i jeho blízcí disponují jměním, které si ze svých příjmů nemohli pořídit.
Kromě toho našli policisté při domovní prohlídce Jany Nagyové materiály k různým veřejným zakázkám a také luxusní zboží, jehož cenu odhadli na více než deset milionů korun.
Školácká chyba s mobilem
Na světlo vypluly další překvapivé informace o kauze Jany Nagyové. Detektivové se dostali ke komunikaci uložené v zašifrovaném telefonu bývalé premiérovy sekretářky pomocí jednoduchého úkonu. Usnadnila jim to sama Nagyová.
Podle informací deníku Insider Nagyová sice používala telefon, který šifroval odesílanou komunikaci, ale udělala amatérskou chybu, která umožnila detektivům dostat se k obsahu jejího telefonu - nezměnila si PIN. Tedy základní zabezpečení nastavené výrobcem. Detektivové se tak v mžiku dostali k přísně utajované komunikaci. Stačilo jenom zapnout telefon a zadat pár čísel.
Ředitel protimafiánského útvaru Policie ČR Robert Šlachta se k informaci odmítl vyjádřit. „To jsou věci, které určitě nebudeme zveřejňovat,“ napsal Šlachta v SMS zprávě redaktorům Insideru.
Obsah telefonu bývalé vládní úřednice přitom může v kauze Nagyové znamenat klíčový průlom. „Zprávy předávané pomocí telefonů šifrovaným způsobem dokumentují další vazby," píše návladní Rostislav Bajger v textu usnesení o vyloučení případu zneužití vojenské rozvědky. V telefonu se podle něho našly SMS zprávy, které si Nagyová vyměnila s generálním ředitelem společnosti ČEZ Danielem Benešem nebo podnikatelem Ivo Rittigem.
Nečas čelil výčitkám a stížnostem Nagyové
O tom, co si psali dnešní manželé Nečasovi v sms zprávách, informuje MF Dnes a vybírá pasáže, ze kterých je zřejmé, kdo měl ve vztahu navrch. Expremiér totiž vysvětluje, že se mu nemůže podařit prosadit Ondreje Páleníka na post šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu a Nagyová z toho není právě nadšená.
„Vezmu si tento a příští týden volno, musíme si rozmyslet, co a jak. Já chyby dělat nechci, nemám na to čas. Spoustu jsem ho utratila s tebou. Myslela jsem, že už jsi opustil tu maloměstskou pózu pantáty, ale zřejmě mi chceš v krizi, aspoň mně, dokazovat, kým jsi. To nemusíš, já ti pomáhala se tam dostat a udržet." Nagyová dál tlačí na Nečase. Ten však jmenování Páleníka šéfem NKÚ považuje za nereálné,“ informuje deník. V komunikaci se objevují stížnosti a ýčitky Nagyové směrem k Nečasovi. ¨
Před třiceti lety by se nad korupčníky vznášel i trest smrti
Vyšetřovatelé spatřují podstatu případu v tom, že organizovaná skupina lidí se cíleně snažila obsazovat klíčové posty ve státní správě tak, aby z toho měla užitek a současně i krytá záda. Aktéři podle nich "úmyslně poškozovali ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky", napsal server iDnes.cz.
„Pokud by byl Petr Nečas, Jana Nagyová a další členové z údajné zločinecké skupiny usvědčeni z trestného činu sabotáže v roce 1990, ještě tehdy by jim reálně hrozilo odsouzení k trestu smrti. V současnosti mohou být členové takovéto skupiny v případě prokázání viny odsouzeni k výjimečnému trestu," píše novinářka a zakládající členka Svobodných Irena Válová na serveru Česká pozice.
Novinářka ve svém článku podává obsáhlý výklad toho, co je sabotáž. Cituje například učebnici dějepisu pro 8. třídu z roku 1983, kde se píše doslova: „Vedle hospodářských těžkostí narušovaly socialistickou výstavbu v Československu také sabotáže a diverzní akce imperialistických sil."
Tolik prý politický pohled na trestný čin sabotáže. Válová přidává také pohled právní, kterému věnuje akademik a advokát Tomáš Gřivna jednu kapitolu ve své knize Komunistické právo v Československu. „Ten vysvětluje, že diktatuře dělnické třídy přestalo vyhovovat staré, buržoazní právo. Musela vytvořit právo nové, přičemž na prvním místě nebyla ochrana života a majetku lidí, avšak ochrana republiky," cituje autorka článku.
Vymezení trestného činu sabotáže se v průběhu desetiletí příliš nezměnilo
Trestní zákon, jak píše Válová, rozdělil trestné činy do pěti oddílů, přičemž hned první obsahoval trestné činy proti republice. Také v trestním zákonu z roku 1961 zůstal trestný čin sabotáže v oddílu prvním mezi trestnými činy proti republice a vymezen byl stejně jako v roce 1950 jako maření nebo ztěžování důležitých úkolů státních nebo hospodářských institucí.
V novelizovaném trestním zákonu z roku 2009 byl trestný čin sabotáže přesunut z Hlavy I. do Hlavy IX. s dalšími činy proti základům České republiky. Zajímavé podle novinářky je, že od roku 1950 se vymezení sabotáže příliš nezměnilo, jen se rozšířilo i na mezinárodní instituce a namísto trestu smrti hrozí pachatelům sabotáže výjimečné tresty.
„Ohrozit závažně mezinárodní postavení České republiky nemusí být zřejmě z pozice předsedy vlády úplně nemožné a způsobit škodu velkého rozsahu (nad 5 milionů Kč) mohl zřejmě úmyslně kterýkoli člen údajné zločinecké skupiny, jestliže tuto údajnou Nečasovu a Nagyové zločineckou skupinu policie pro trestný čin sabotáže prověřuje už třetí rok," konstatuje závěrem Irena Válová.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: redaktor KL1