Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Národní knihovna: Putujte do Klementina za svatými obrázky

06.05.2014
Národní knihovna: Putujte do Klementina za svatými obrázky

Foto: Národní knihovna

Popisek: Národní knihovna - vstup do Klementina, pohled od Karlova mostu

Nedílnou součástí náboženské pouti byly po staletí svaté obrázky, jejichž sbírku z Muzea Jindřichoradecka si můžete prohlédnout, vydáte-li se mezi 7. květnem a 22. červnem do Výstavního sálu Galerie Klementinum Národní knihovny ČR. Výstava prostřednictvím celkem 250 exponátů představí významná i méně známá poutní místa Čech a Moravy, reflektuje též užití obecné devoční tematiky na svatých obrázcích i rozmanitost užívaných materiálů, způsobů výroby a výzdoby.

Expozice představuje fond svatých obrázků ze sbírek Muzea Jindřichohradecka, který patří k nevelkým, ale velice půvabným a zajímavým sbírkovým souborům instituce. Celý fond čítá 1 300 inventárních čísel; pod jedním z nich je uchována soukromá sbírka vytvořená štábním kapitánem Ludvíkem Albrechtem, která obsahuje celkem 390 svatých obrázků a je zajímavým dokladem sběratelského zájmu. Vystavené svaté obrázky představí návštěvníkům významná i méně známá poutní místa na Jindřichohradecku, ale i v rámci Čech a Moravy. Zvláštní pozornost je věnována regionálním souvislostem – tedy místům, k nimž se putovalo přímo z Jindřichova Hradce, jako byla Bechyně, Svatá Hora u Příbrami a Mariazell. Výstava návštěvníkům předkládá i ukázky dalších témat zobrazovaných na svatých obrázcích, přehled materiálů používaných k výrobě a různé techniky výroby a výzdoby.

Půvab drobných ručně malovaných nebo tištěných obrázků

Svaté obrázky jsou prostředkem i projevem lidové zbožnosti širokých vrstev lidí, dostával je novorozenec od svého kmotra do kolébky, děti při prvním svatém přijímání v kostele, při biřmování a také se vkládaly do rakve na poslední cestu zemřelým. Doprovázely každého věřícího křesťana od narození až do smrti neboli „od kolébky ke hrobu“. Věřící je často kupovali na náboženské pouti, která byla až do 19. století nedílnou součástí jejich duchovního života. Na dalekou náboženskou pouť se původně vydávali jednotlivci, od vrcholného středověku se však pouť proměnila v kratší, dlouhodobě připravované putování celé skupiny. „Poutníky vedla k vykonání pouti víra v Boha a důvěra ke svatým, či slib učiněný v nebezpečné životní situaci nebo potřeba prosby za sebe nebo své blízké. Nejčastěji byla spojena s touhou po uzdravení, zmírnění tělesného postižení nebo narození dětí. Pouť byla i jakýmsi očistným prostředkem v pokání po zlém činu. Při plánování a konání pouti hrála svou roli i touha po dobrodružství, poznání, zpestření všedního života a úniku od každodenních povinností a strastí,“ vysvětluje autorka koncepce výstavy PhDr. Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka. Svaté obrázky a drobná devoční grafika pak plnily funkci oblíbených upomínkových předmětů, které bylo možné si po skončení pouti přinést domů. „Jejich nízká cena umožňovala nákup všem společenským vrstvám, dárek byl snadno přenosný a skladný. Obrázek věřící zakládali do modlitební či jiné náboženské knihy, lepili na víko truhly či na vnitřní dveře skříně nebo přímo na zeď nad vstupní dveře. Některé typy obrázků nosili přímo u sebe, například ve škapulíři na krku nebo je dokonce požívali. Obrázek neplnil jen funkci památky, světec na něm zobrazený se často stával patronem domácnosti a osob v ní žijících,“ líčí Štěpánka Běhalová. K dalším, rovněž vystaveným, památkám z pouti náležely podmalby na skle, lidové dřevořezby, madonky z různých materiálů, domácí požehnání, škapulíře, svíce, perníky a jiné drobnosti.

Půvab těchto drobných ručně malovaných nebo tištěných obrázků spočívá také v jejich zdobení. Oba druhy svatých obrázků byly často ručně a později strojově dozdobeny různými technikami – prořezáváním nebo vypichováním (tzv. krajkové obrázky), vystřihováním, ražbou okrajů, výšivkou, dolepováním vystřižených papírových nebo látkových ozdob nebo dokonce původních přírodnin (sušených rostlin, motýlích křídel, peří a podobně) a dalších organických látek. Techniky, které byly užívány k dozdobení malby nebo tisku se používaly i jako primární technika výroby obrázku. Představený soubor obsahuje i několik půvabných odklápěcích obrázků, které jsou složeny z dvou motivů, navzájem se překrývajících. Nejčastěji využívaný materiál k výrobě svatých obrázků byl samozřejmě papír, dále jsou zastoupeny též obrázky pergamenové, textilní (plátno, hedvábí), želatinové a vyrobené z přírodnin, například sušených listů.

Výstavu Obrázky z pouti, pořádanou Národní knihovnou ČR ve spolupráci s Muzeem Jindřichohradecka, bude možné navštívit od 7. 5. 2014 do 22. 6. 2014 ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den od 10.30 do 18.00 hod. s výjimkou pondělí. Vstupné je 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let mohou expozici navštívit zdarma. Při příležitosti konání výstavy vydalo Muzeum Jindřichohradecka stejnojmennou publikaci, jejíž textovou část doplňuje rozsáhlá barevná obrazová příloha zachycující průřez zmíněnými svatými obrázky.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Redaktor KL