Skalisko, mobily a Klaus. Český kapitán popsal i to, co mohlo způsobit tragédii jihokorejského trajektu

Foto: repro

Popisek: Jihokorejský trajekt ztroskotal.

Agentura Reuters hlásí, že se po tragédii jihokorejského trajektu stále pohřešuje 268 osob. U 28 lidí už je jasné, že je potkal osud nejsmutnější - zemřeli. U dalších je naděje na přežití velmi slabá. Na palubě lodi cestovalo podle všeho přes tři sta studentů. Před katastrofou byly údajně slyšet nějaké rány. Šlo snad o exploze nebo má námořní tragédie u jihokorejského pobřeží jiné příčiny? A mohli si cestující zavolat o pomoc třeba mobilem?

Kapitán dálné plavby Ctirad Pacák v pátečním Hyde Parku České televize hovořil nejen o možných příčinách středeční tragédie jihokorejského trajektu. Prozradil i to, jaké jsou povinnosti kapitána, ty nejmocnější muž na jihokorejské lodi nedodržel, za což ve své zemi čelí trestnímu stíhání. Podle informací ČTK se krátce po tragédii oběsil zástupce ředitele školy, který se dostal v pořádku na souš.

Příčiny havárií lodí se zkoumají podobně jako nehody letecké

„Když se podívám na oblast, kde se to neštěstí stalo, což bylo podle posledních údajů asi jeden a půl míle od nějakého ostrova, mohlo dojít k vzácné věci, ale stává se to - mohlo jít o náraz na neznámé skalisko pod hladinou. O příčině rozhodne až ohledání lodi potápěči,“ upozornil Pacák s tím, že námořní mapy se neustále aktualizují, zatím není zmapován každý centimetr oceánu, takže existenci neznámého skaliska nelze vyloučit. K prudšímu mnévru mohlo dojít např. v souvislosti se snahou vyhnout se rybářským sítím. Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že se loď snažila vyhnout pirátům. Prudké manévry mohly sloužit k vyvolání větších vln, které měly potenciální piráty odradit.

Stejně tak mohlo dojít k prudkému náklonu lodi při riskantním manévru, jenž mohl vést posunům nákladu. Posádka lodi ale musí kontrolovat, jak je náklad rozložen. Pracuje se s údajem tzv. počáteční stability, která by měla být dostatečná k tomu, aby se loď při náklonu až do 60 stupňů vrátila ještě do vzpřímené polohy.

Příčiny havárií lodí se zkoumají podobně jako nehody letecké. Z každé se zpracovávají podrobné zprávy, jde o spisy o mnoha desítkách stránek, které si kladou za cíl určit možné technické problémy, faktor lidského selhání a tak podobně. Lodě mají také něco podobného jako černé skřínky u letadel, byť jde o poměrně novou záležitost. Existuje navíc hned několik systémů, které kontrolují polohu lodě na dálku, a v případě potřeby lze s jejich pomocí vyslat záchranné síly na místo určení.

Kapitán absolutně selhal

Jihokorejský trajekt musel splňovat národní standardy a s ohledem na to, že Korejci patří mezi námořní velmoci, dá se podle Pacáka říci, že jejich standardy jsou dostatečně přísné. Za dění na lodi ale nakonec odpovídá její kapitán a podle Pacáka tento muž zřejmě absolutně selhal. Kdyby bylo lidem např. řečeno, aby odešli z podpalubí a shromáždili se u záchranných vorů, nemuselo dojít k takové tragédii. „Já jsem přesvědčen, že záchranných vorů měla loď dostatek,“ poznamenal host pořadu.

Každý cestující také dostává na lodi informace o shromaždištích, ale dosud neexistuje povinnost seznámit se se záchranným mechanismem ještě před vyplutím lodi, to by samotné vyplutí zdrželo o hodiny, pokud by mělo ještě před vyplutím dojít k nácviku. Posádka by také měla umět s cestujícími pracovat v tom smyslu, aby pokud možno nepropadali panice v krizové situaci. Pacák se ale obává, že tady svět trochu tahá kočku za ocas, protože se stavějí veliké lodě, u nichž v případě katastrofy hrozí nemalý počet obětí. Prozatím však k ničemu takovému nedošlo, alespoň ne v poslední době. I dobře známá loď Costa Concordia dopadla z tohoto hlediska šťastně.

Mohli cestující volat o pomoc mobilem?

Při dobré údržbě prý takovéto trajekty, jako byl ten jihokorejský, jezdí třeba i třicet let, což je v případě kvalitní údržby přijatelná doba. Podle mezinárodních úmluv se navíc záchranná cvičení konají minimálně jednou zas měsíc, takže posádka by měla jasně vědět, co dělat v krizové situaci. Pasažéři jsou dnes navíc registrovaní, takže není pravděpodobné, že by jihokorejský trajekt byl přeplněn.

Mohli si ale cestující zavolat o pomoc např. mobilním telefonem? „Uvnitř lodi vám mobil nebude fungovat,“ podotkl kapitán. V případě problémů je prý třeba dodržovat pokyny posádky, cestující by si měli v případě problémů vzít vestu, teplé oblečení či dobré boty a zamířit na určené shromaždiště.

V závěru pořadu došlo i na téma likvidace české námořní plavby „pány Koženým a Klausem". Podle Pacáka je to smutný případ. „ale je třeba objektivně říct, že Klaus námořní plavbu nelikvidoval". Ve své době šlo prý o ekonomicky zdravý podnik.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: redaktor KL1