Východem Ukrajiny zmítají nepokoje. Vypukne regulérní válka za slovenskými hranicemi? Odpovídají experti i polici

Autor: specwar.info

Popisek: Ruští vojáci, ilustrační foto

Rusko vyzývá Ukrajinu, aby ukončila vojenské operace na vlastním území a zabránila tak rozpoutání občanské války. Ruská federace tak reagovala na neklid na jihovýchodě Ukrajiny, kde podle informací Českého rozhlasu speciální policejní jednotky Jaguár zakročily proti separatistům toužícím po samostatnosti nebo dokonce po spojení s Ruskem. Přeroste konflikt ve skutečnou válku, která by se mohla dostat až na hranice se Slovenskem? Na veledůležitou otázku odpověděla nejen zkušená analytička, ale i specialista na energetickou bezpečnost Česka.

Vyhrocená situace panuje na řadě míst na planetě. Aktuální dění na Ukrajině se ale velmi dotýká i Česka, už jen proto, jak blízko našich vlastních hranic najdeme ukrajinské ozbrojené složky. Do roku 1992 byla Ukrajina dokonce naším sousedním státem. Měli bychom se proto bát případné občanské války v této zemi?

Lidé znovu chtějí cítit národní hrdost. A nejde jen o Rusko

Novinářka Literárních novin a analytička zahraničních zpravodajských zdrojů Tereza Spencerová doufá, že státy řídí rozumní lidé, kteří o válku nestojí. „Válku ale obecně nejspíš nechce ani Západ, ani Rusko. Alespoň tedy doufám, že u moci na obou stranách jsou stále ještě ti rozumnější z politiků, poznamenala pro server Parlamentní listy.cz. Má také za to, že Rusku jde především o to, aby se Ukrajina politicky proměnila v co nejvolnější federaci států, a budu o to usilovat především svými ekonomickými pákami. O fyzické obsazení dalšího území cizího státu ale prý Rusko nyní nestojí.

Z celé situace navíc nadále těží ruský prezident Putin, jehož popularita roste nejen doma. „Loni průzkumy ukázaly, že tři z pěti Rakušanů by v čele státu rádi viděli „silného muže“. Jsou snad Rakušané zakomplexovaní, nebo mají už „jen“ plné zuby rozhádaných a nic neřešících vratkých vládních koalic? Nebo čtenáři britského The Independent, kteří si nyní v anketě za nejlepšího světového lídra zvolili Putina a dali mu 84 procent hlasů, zatímco svému premiéru Cameronovi jen dvě procenta a Obamovi čtyři. Přejí si snad návrat ruského impéria?“ klade si analytička otázku. Odpověď vidí spíše v potřebě vzkříšení národní hrdosti a to nejen na ruské straně, ale i v dalších státech. Symbolem obrody národní hrdosti národní hrdosti se ale stal právě Vladimir Putin.

Zastavit Putina bude čím dál těžší, varuje Kalousek

Situaci na východě od nás a nebezpečné ruské choutky, kterým zatím padl za oběť Krym, sleduje i exministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Na sociální síti Facebook okomentoval dramatické dění v ukrajinském Doněcku, centru východní Ukrajiny, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo.

„Putin pokračuje dál podle ověřeného manuálu ve spolupráci se svými pátými kolonami v jednotlivých oblastech. Jak dlouho bude civilizovanému světu trvat, než pochopí, že další ústupky a bezzubá opatření povedou jen k další destabilizaci regionu a imperiálním atakům? Jak dlouho bude trvat, než pochopíme, že náklady, které bychom museli vynaložit na důrazné zastavení agresora dnes, jsou marginální v porovnání s tím, co budeme platit za několik let? V ceně je i naše svoboda,“ napsal.

Bude-li hospodářská válka Západu s Ruskem, pak nás bude bolet, ale Rusko podstatně více

Podobné obavy ale mírní zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Podle jeho názoru je Rusko spíše zoufalé, protože jeho ekonomika stojí především na vývozu surovin. Teď se rozmýšlí, zda je bude vyvážet na Západ nebo do Číny, a aby zvýšilo svou cenu, chřestí k tomu navíc zbraněmi.

„Bude-li hospodářská válka Západu s Ruskem, pak nás bude bolet, ale Rusko podstatně více. Pokud si dobře pamatuju, tak i minulou studenou válku přežil Západ výrazně lépe než Sovětský svaz. Pokud se v Moskvě chtějí vracet ke konfrontaci, je to jejich chyba,“ poznamenal ve vyjádření pro Parlamentní listy.cz.

Zároveň vyjádřil uznání českým vládám z devadesátých let minulého století, kteří se postarali o to, aby Česká republika nebyla absolutně závislá na přísunu ropy a plynu z Ruska. Té Českou republiky zbavil např. ropovod Ingolstadt. Zásadní rozhodnutí o diverzifikaci přítoků ropy do Česka padla mezi lety 1990 až 1992 a následně byla zrealizována. Bartuška také připomíná, že svět má dost ropy i bez Ruska, takže lze říci, že v případném ekonomickém konfliktu by trpěla především Ruská federace.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: redaktor KL1