Chystá se noc dlouhých nožů, v níž se po čertech rázně zamíchá politickými kartami! Bývalý šéf BIS prorokuje

Foto: Hans Štembera

Popisek: Jiří Růžek na křtu své knihy

Vůbec poprvé v České republice vycházejí memoáry šéfa tajných služeb. Jiří Růžek, který na přelomu tisíciletí působil jako šéf Vojenského zpravodajství a následně i Bezpečnostní informační služby, vzpomíná na práci svých podřízených i na politiky, s nimiž se ve funkci setkával. Z knihy cituje deník MF Dnes.

Jako prvního premiéra Růžek zažil Miloše Zemana. Ten prý měl se zpravodajskou službou ambiciózní plány, které se týkaly jeho slavné „akce Čisté ruce“. Věřil prý, že mu právě rozvědka umožní snadno a rychle pozatýkat nejrůznější zloděje a tuneláře.

„Když jsme o tom spolu diskutovali, s hrůzou jsem zjistil, že pan premiér žije v představách, že BIS je pouze kosmeticky upravená StB, která bude sázet jeden zatykač za druhým,“ vzpomíná v knize zpravodajec. Když Zemanovi namítl, že tohle zpravodajci vůbec nesmějí dělat, premiér mu povídá: „Ano, BIS není policie, ale souhlasíte se mnou, pane řediteli, že tuneláři patří do tepláků?“

Špidla jezdil každý pátek

Zemanův nástupce Vladimír Špidla zase prý hrozně rád pročítal zpravodajské svodky. Dokonce už to prý hraničilo s jistou formou voyeurství. Čtení o různých ekonomických a politických plánech jej prý očividně fascinovalo. Premiér si prý jezdil „číst“ do centrály BIS téměř každý týden, vždy v pátek odpoledne. „Občas při tom měnil barvu, když četl, co pěkného se jeho spolustraníci chystají provést,“ vzpomíná Růžek.

Jedním z těch, kteří vzbuzovali pozornost, byl i Špidlův nástupce v čele vlády Stanislav Gross. Z Růžkových memoárů je podle MF Dnes patrné, že s někdejším ministrem vnitra vycházel velmi špatně. Nakonec právě Gross stál za jeho odvoláním.

Paranoidní Gross

Grosse prý zažil na začátku jako řadového poslance, který ale debatám o bezpečnosti příliš nerozuměl a nebyl při nich příliš aktivní. To se však posléze změnilo. „Zcela intuitivně pochopil, kde leží moc, a nasadil všechny páky, aby na ni dosáhl,“ vzpomíná Růžek. A vedle vnitrostranických handlů se prý rychle naučil využívat i tajné služby. Proto svou kariéru zaměřil na Ministerstvo vnitra.

Spory mezi Růžkem a Grossem měly vygradovat ve chvíli, kdy na Grossův mítink s občany dorazilo několik mužů v černých brýlích, a tehdejší ministr si paranoidně začal myslet, že jej tajná služba začala sledovat. Vzhledem ke svému vlivu ve Špidlově kabinetě pak prosadil Růžkovo odvolání.

To byste se divil, co všechno vím

S ním souvisí ještě jeden zvláštní zážitek sesazeného šéfa rozvědky. Proti Grossovi se jej příliš nezastala ani tehdy opoziční ODS. Tehdy čerstvě zvolený předseda občanských demokratů Mirek Topolánek si jej pozval do Senátu, ve kterém tehdy seděl, a suverénně mu sdělil: „Stejně nevíte, jak ta Vaše služba funguje." Když se ho nejvyšší rozvědčík v zemi drze zeptal, zda on to ví, budoucí premiér mu odvětil: „To byste se divil, co všechno vím." Po čase se prý Růžek dozvěděl, že na jeho odvolání zapracovali Marek Dalík s Janem Novákem, tehdy bezpečnostním šéfem prezidentské kanceláře, který se o několik let později stal Topolánkovým šéfem Úřadu vlády.

Na křtu nestačily výtisky

Nestává se každým dnem, aby bývalé špičky tajných služeb jakéhokoli státu vydaly knížku, ve které popisují vše, s čím se během své práce setkaly, s čím musely třeba i vnitřně bojovat. Přesto se tak občas stane. Například v Česku byla ve středu večer pokřtěna kniha bývalého šéfa BIS Jiřího Růžka.

Kniha, která již dva dny poté, co se objevila na pultech knihkupců, byla bezmála vyprodaná. Publikace byla pro nakladatele Šulc-Švarc více než dobrou volbou. Perličkou totiž je, že vzhledem k vysokému zájmu o koupi knihy musel vyjet řidič do skladu a přivést chtivým čtenářům i další várku, aby si knihu mohli po středečním křtu odnést domů. I proto nakladatel prozradil, že se zcela jistě připraví další vydání díla, které poodkrývá, jak se v Česku od základu formovaly bezpečnostní složky státu po zrušení StB a co všechno se v nich odehrávalo.

Prý mě prověřuje NBÚ

I když Jiří Růžek, který působil jako ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) v letech 1999 až 2003, použil při sepisování svých memoárů vzor starých kronikářů a vypráví tak jen to, co sám osobně zažil nebo co mu vyprávěli očití svědkové, je nabíledni, že jeho tvorba asi ne každého potěšila. „Zaslechl jsem, ovšem samozřejmě nikoli oficiálně, že mě v souvislosti s napsáním a vydáním  knihy začal prověřovat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Zda je to pravda, či jen fáma, to ale opravdu nevím,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Růžek.

Nejstarší lidské řemeslo? Prostitutka, nebo vyzvědač?

Zajímavé přirovnání a vlastně i polemiku nad tím, jak moc zpravodajské služby sahají do životů všech a jak dlouhou mají historii, přinesl během křtu pak bezpečnostní analytik a publicista Jan Schneider. S mírnou nadsázkou totiž překvapil všechny přítomné, když sdělil, že zpravodajské služby měly své místo již v samotném ráji. „Tam také došlo k prvnímu zpravodajskému průniku, když se had vloudil k Evě a donutil ji, aby začala toužit po Bohem utajovaných skutečnostech, které měly být odhaleny po požití ovoce ze stromu poznání. A protože Bůh, stejně jako dnešní tajné služby světa, měl možnost aktuálního zvukového monitoringu toho, co se kde říká, ihned se o tom, co Eva s Adamem udělali, dozvěděl. To je možná důkaz toho, že i když se vedou dohady, zda je nejstarším povoláním jistá velmi lehká profese, já osobně věřím tomu, že ta přišla až po vyzvědačích,“ uvedl Schneider.

Podle něj kniha neobsahuje anonymní kafrání, ale otevřené pohledy na to, co vše se v Česku v tajných službách dělo a jaké to mělo možná i důsledky. „To kafrání, které se stalo módou, devastuje společenskou, zpravodajskou i politickou kulturu. Tohle je ale slovo do pranice,“ konstatoval ještě Schneider, který byl také prvním, kdo na knihu Jiřího Růžka psal recenzi.

Možná přijde „noc dlouhých nožů" a zamíchá se tu politickými kartami

„Své vzpomínání na zpravodajské služby jsem dopsal v době, kdy se v českém politickém rybníčku Brčálníku vzedmuly přímo oceánské vlny. Příběh slušného a perspektivního Petra Nečase připomíná antické drama, kde nikdy nebyla nouze o vášně. Vševědoucí Václav Klaus se stal soukromou osobou, nicméně na prezidentském stolci ho vystřídal Miloš Zeman – vždy a stejně jako jeho předchůdce připravený poučit kohokoli o čemkoli. Ale hlavně žádostivý splatit staré dluhy a ústrky, na něž možná přátelé ze sociální demokracie zapomněli. To však neznamená, že na ně zapomněl onen `Šedý vlk`. Neprohádám moc, když řeknu, že se chystá `noc dlouhých nožů`, v níž pan prezident po čertech rázně zamíchá politickými kartami. Bude zajímavé, jak zareagují ostatní hráči v téhle již dávno obehrané hře o investituru. Nicméně, jsem docela rád, že nemusím tančit na tomto bále. Není to už ani můj bál, ani moje válka,“ přiznává Jiří Růžek mimo jiné v doslovu své knihy.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová