Kdo si jednou prásknul z pušky a hodil na policajta flašku s benzinem, jen tak nepůjde s lístkem k urně! Ukrajina českýma očima

Foto: Boredpanda.com

Popisek: Kyjevský Majdan ve fotomontáži

O uplynulém víkendu poslanci v Kyjevě horečně rušili zákony spojené s Janukovyčovou érou a zbavovali vládu a státní správu jeho lidí. Obětí tohoto tažení se stal i sám prezident, kterého parlament v sobotu formálně zbavil úřadu a jeho pravomoci o den později předal novému šéfovi zákonodárného orgánu Oleksandru Turčynovovi. Nyní ho stíhají za střelbu do demonstrantů. Janukovič ale uprchl a skrývá se.

Kyjev nyní tedy slaví vítězství opozičního hnutí, kterému se podařilo svrhnout vládu prezidenta Janukovyče a získat kontrolu nad všemi úřady. Zemi ale hrozí bankrot a etničtí Rusové z poloostrova Krym žádají Moskvu o ochranu před údajně hrozící genocidou.  A východoukrajinští politici odmítají uznat novou vládu, která vzešla z revolučních událostí na kyjevském Majdanu.

Klaus: Volby nic nevyřeší

Volby na Ukrajině nic nevyřeší, myslí si ale bývalý prezident Václav Klaus. Ten ve svém komentáři obvinil Západ, že pomohl vyvolat současnou krizi a teď nechce nést její důsledky. Varuje také před rozbitím země.

„Postavit Ukrajinu před volbu – Východ, nebo Západ, znamená ji rozbít. To se, zdá se, bohužel děje,“ obává se Klaus. Zároveň ale připomíná, že země je do značné míry umělým útvarem, který existuje teprve od roku 1991. Jeho složitý historický vývoj nutně vede k rozdílným představám občanů o orientaci a směřování země.

Ukrajina – kolébka ruské kultury

„Jistá umělost tohoto státního útvaru a rozdílné představy jeho obyvatel o jeho budoucnosti a směřování paralyzovaly jeho politický život od samého počátku. I z Prahy jsme to dobře viděli. Své vykonala i nezvládnutá transformace země, tíživé dědictví komunismu i ekonomický a politický chaos posledních dvaceti let,“ vyjmenovává Klaus problémy Ukrajiny.

Podle něho je přirozená její závislost na Rusku, a to už proto, že právě tato země je historickou kolébkou ukrajinské státnosti a kultury. „V této situaci představa některých lidí v Evropě, a zdá se i předních představitelů EU, reprezentantů dnešní České republiky a hlavně politických aktivistů, že je možné připustit střet o orientaci Ukrajiny a vést boj o její směřování na Západ, či Východ, ignoruje realitu. Zemi to vede do neřešitelného konfliktu, který může skončit pouze tragédií,“ varuje exprezident.

Politický komentář Václava Klause k situaci na Ukrajině

1. Ukrajina je ve své dnešní podobě do značné míry umělým celkem, který se samostatným státem stal až v důsledku rozpadu SSSR před dvěma desetiletími.

2. Jsou v něm na jedné straně území na západě země, která nikdy součástí Ruského impéria nebyla (Zakarpatská oblast, Halič a další) a k Rusku byla připojena až po 2. světové válce, území poznamenaná bojem za ukrajinskou samostatnost (i na straně nacistů), a na straně druhé od 18. století čistě ruské oblasti (Krym, Oděsa, východ země), pro něž samostatnost Ukrajiny znamenala vytržení ze svého původního národního celku.

3. Jistá umělost tohoto státního útvaru a rozdílné představy jeho obyvatel o jeho budoucnosti a směřování paralyzovaly jeho politický život od samého počátku. I z Prahy jsme to dobře viděli. Své vykonala i nezvládnutá transformace země, tíživé dědictví komunismu i ekonomický a politický chaos posledních dvaceti let.

4. Ukrajina zůstala a nemohla nezůstat zemí hluboce ekonomicky zakotvenou v postsovětském prostoru, navázanou a v mnoha ohledech závislou na Rusku. To je přirozené, a neexistuje žádná snadná cesta, jak to změnit.

5. Pro Rusko je Ukrajina více než nejbližší zahraničí, více než např. Estonsko, Tádžikistán či Ázerbájdžán. Je to historická kolébka jeho státnosti a kultury, domov desítek miliónů Rusů.

6. V této situaci představa některých lidí v Evropě, a zdá se i předních představitelů EU, reprezentantů dnešní České republiky a hlavně politických aktivistů, že je možné připustit střet o orientaci Ukrajiny a vést boj o její směřování na Západ či Východ, ignoruje realitu. Zemi to vede do neřešitelného konfliktu, který může skončit pouze tragédií.

7. Udržet Ukrajinu v její objektivně existující geopolitické situaci jako samostatný a současně fungující a prosperující stát vyžaduje dlouhodobě jak od jejích politiků, tak i od zahraničních partnerů velkou míru zdrženlivosti a diplomatického umu. Na všech stranách jsme bohužel svědky pravého opaku.

8. Ze strany Západu jde o velkou nezodpovědnost živit ambice a iluze radikálů ze západu Ukrajiny, že skutečně existuje volba mezi Východem a Západem a že EU a USA jsou schopny Ukrajinu jako celek v jejím západním směřování nejen podpořit, ale i dlouhodobě zajistit. Takový jasný a pevný zájem a ochota nést za něj oběti na Západě ve skutečnosti chybí. Západ pomohl rozběhnout krizi, jíž si ve skutečnosti nepřeje a jejíž důsledky není ochoten nést.

9. Postavit Ukrajinu před volbu – Východ nebo Západ, znamená ji rozbít. To se, zdá se, bohužel děje.

10. Rovněž se zdá, že si to většina zúčastněných začíná uvědomovat. Otázkou je, zda již není pozdě. Iluzí je zejména představa, že tento problém mohou vyřešit nové volby.

Dětinská touha po pohádkovém dělení na dobré a zlé

„Mediální obraz je zkreslený, jelikož je určen dětinskou touhou pohádkového dělení na hodné a zlobivé. Do tohoto konceptu se hodí rozhodnutí EU uvalit sankce na lidi zodpovědné za masakry. Kdopak to asi bude? Ústavní činitelé s referátem veřejného pořádku, nebo teroristé vrhající Molotovovy koktejly a střílející z odstřelovacích pušek (obé je dokumentováno nezávislými zpravodajskými zdroji)?“ píše publicista Ondřej Neff.

Podle jeho názoru Janukovyč v čele Ukrajiny zůstat nemůže. „Legitimita jeho zvolení vyvolala pochybnosti a za jeho éry se veřejný pořádek v zemi zhroutil, to je bez debaty,“ míní známý novinář.

Vyjádřil obavy z toho, zda se rozbouřené emoce, které na Ukrajině nyní propukly naplno, podaří zkrotit: „Čert ale byl vypuštěn z pytle a kdo si jednou prásknul z pušky a hodil na policajta flašku s benzinem a radoval se, jak ten chlápek pěkně hoří, ten jen tak nepůjde s lístkem k urně a nebude čekat, jak to volební komise spočítá,“ dává Neff najevo své pochybnosti.

Za největší hrozbu Ukrajiny nepovažuje Janukovyče, který je podle něj politickou mrtvolou, ale ozbrojené fašisty. „Bohužel, i ti slušní lidé demonstrující ve prospěch demokracie na Václavském náměstí podporují bezděky právě tyto lidi, kterým o žádnou demokracii nejde, jenom o moc, která jim připadá v napůl zhrouceném státě na dosah,“ dodává Neff.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová