Na tapetě lustrace: Vždyť autorem privatizačního zákona byl agent StB, říká expert a komentuje tu melu u Jílkové
22.02.2014
Foto: ČT, repro
Popisek: Moderátorka Míša Jílková v pořadu Máte slovo, který se věnoval lustračnímu zákonu.
Nedoplácí na lustrační zákon jen bezvýznamné malé ryby, kdežto velké ryby unikají? Je ochranou demokracie, či porušováním lidských práv? A hlavně - je potřeba ještě téměř čtvrt století po revoluci? Na to měl dát odpověď pořad České televize Máte slovo pod moderátorským vedením Michaely Jílkové ve čtvrtek 20. února ve večerních hodinách.
Ta si pozvala komunistickou poslankyni Zuzku Bebarovou-Rujbrovou, která hájila zrušení tohoto zákona. Ale byla ve značné defenzivě. Jejími oponenty byl hlavně disident John Bok a místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová. A řada diváků. Chvílemi to vypadalo jako laciná protikomunistická agitka. „Působilo to na mě jako píár pro prodloužení lustračního zákona,“ okomentoval Parlamentním listům.cz mediální expert Jiří Bystřický.
Pruďas Bok neovládl nervy
Téma lustračního zákona je dozajista kontroverzní. Bouřlivá debata se proto očekávala. Ale ve výsledku se nezaujatý divák zas až tak racionálních argumentů nedozvěděl. „Bylo to zmatečné, chaotické. Nějak se poučit bylo velice složité. Příčinou byl i špatný výběr hostů. Třeba John Bok neudržel nervy na uzdě,“ vypozoroval Bystřický. Což ale u disidenta a předsedy spolku Šalamoun zas až tak překvapivé není, neb je známým pruďasem. „Jana Černochová alespoň mluvila k věci,“ upozornil.
Velké ryby – agenty KGB – nikdo nezná
Objasnění podstaty lustračního zákona měl za úkol historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. „Teoreticky měl dobrý přístup, ale je příliš mladý na to, aby chápal, jak fungovala realita,“ myslí si Bystřický, který zavzpomínal na minulý režim. „V té době jsem studoval, a nikdy jsem nic komunistům nepodepsal. Takže vím, že šlo o otázku odvahy. Kdo podepsal, mohl se ocitnout nahoře, na špičce. Jsem pro, aby se podobné chování nějakým způsobem postihovalo, konkrétně se mi líbí německý model,“ ozřejmil Parlamentním listům.cz.
„Nicméně nebylo vůbec řečeno a vysvětleno, že dodnes nejsou známy seznamy KGB a GRU. Nikdo neví, kdo byl na území našeho státu řízen ruskou kontrarozvědkou a zpravodajskou službou,“ uhodil hřebíček na hlavičku mediální expert. Když k tomu připočteme masivní skartace po revoluci, je jasné, že skutečně velké ryby nerušeně propluly do nového režimu...
Komunistka – snadný terč pro oponenty
V české společnosti nepanuje na lustrační zákon jednotný názor. Mnozí si myslí, že už dnes není potřeba. A vůbec nemusí jít o komunisty či příznivce minulého režimu. V debatě Michaely Jílkové byli zastánci tohoto názoru ve výrazné menšině. Zastupoval je dnes důchodce Jan Ryšavý, dříve šéf odboru bezpečnostních prověrek na Ministerstvu obrany, či místopředseda hnutí Úsvit Jan Novák Večerník. Příliš se ale nedostali ke slovu. Jako hlavní obhájkyně zrušení lustračního zákona byla totiž moderátorkou pořadu Jílkovou představena komunistická poslankyně Rujbrová-Bebarová. A ta byla snadným terčem pro antikomunisticky naladěné publikum i část hostů. Byla napadána za komunistické zločiny v padesátých letech, padala slova o nenávisti ke komunistům. Na to mohla komunistka argumentovat stěží. Ale podstata debaty se zcela vytrácela. „Neměla šanci své argumenty vysvětlit, nebyla pořádně puštěna ke slovu,“ všiml si Bystřický.
„Měli pozvat třeba Piráty. Nebo nevládní organizace, které dohlíží nad lidskými právy. Ať řeknou svůj názor. A ne tam strčit komunistku, která z hlediska obrany padesátých let nemůže pochopitelně nic říci,“ podotkl.
První Klausova vláda – bývalí komunisté studující v zahraničí
Diskuze sklouzla i k tématu služebního zákona, jehož přijetí zbrzdila podle mezi diváky sedícího exministra vnitra Radka Johna Nečasova vláda. Čemuž oponovala Černochová. Ale Bystřický dává za pravdu Johnovi a ohlíží se ještě více do minulosti. „ODS tak pokračovala v trendu, který nastolila od počátku. Týkalo se to kompletně Klausovy první vlády. Dyba, Kočárník, Dlouhý – to byli dříve komunisti. Studovali s komunistickou podporou v zahraničí, v době, kdy se tam nesmělo vyjet. Což se povolovalo jen se souhlasem Státní bezpečnosti. I proto se lustrační zákon v roce 1992 nevztahoval na vládu sestavenou Václavem Klausem. A ta připravila privatizaci. Autorem privatizačního zákona byl dokonce agent Stb Dušan Tříska,“ objasnil Parlamentním listům.cz mediální expert.
V pořadu mu chyběl i zástupce evropského parlamentu. „Lustrace přece nejsou jenom u nás. Nebyl tam ani jeden odborník, který by náš lustrační zákon porovnal v mezinárodním měřítku,“ podivil se. Moderátorka Jílková podle něj pořad příliš nezvládla. „Je ale otázka, zda může mluvit do výběru hostů a těch, kteří se dostanou k mikrofonu,“ zmínil.
Fanouškovské píárko na podporu lustračního zákona
Nabízí se otázka, zda nezaujatý divák, který nemá ucelený názor na lustrační zákon, se mohl něco dozvědět. „Působilo to na mě jako indikační pořad. Neboli jako píár pro prodloužení lustračního zákona,“ okomentoval. „Struktura pořadu byla tak nesrozumitelně podána, že ve výsledku šlo jen o fandění jako na fotbale na podporu lustračního zákona. Nešlo vůbec o legitimitu argumentů nebo vysvětlení problematiky,“ uzavřel pro Parlamentní listy.cz Bystřický.
Oldřich Szaban
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová