Víte, kdo vám zdražil potraviny? Máme jména „viníků“! Jednoho Klaus za trest dokonce vyhodil z knihovny

Foto: ČNB

Popisek: Budova ČNB

Devizová intervence České národní banky, která oslabila korunu, a tím pádem zdražila dovážené zboží i suroviny, vyvolala mezi veřejností i některými ekonomy a politiky velmi negativní reakci. ParlamentníListy.cz zjišťovaly, kdo z Bankovní rady ČNB hlasoval pro intervence.

Jak kdo hlasoval, zveřejněno nebylo. Úplný zápis z jednání bankovní rady je spolu se Situační zprávou zveřejňován s odstupem šesti let. Byl zveřejněn pouze poměr hlasování, a rozhodnutí bylo schváleno nejtěsnější většinou, tedy čtyři ku třem.

Janáček, Řežábek a Zamrazilová proti

Podle informací ParlamentníchListů.cz pro intervenci hlasovali guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernér Vladimír Tomšík, člen bankovní rady Lubomír Lízal i viceguvernér Mojmír Hampl, který byl jazýčkem na vahách a zvláště on mnohé svým hlasováním nejvíce překvapil.

Proti intervencím podle informací redakce hlasovali členové bankovní rady Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová, kterou nahradí v bankovní radě ČNB Jiří Rusnok.

Těmto informacím napovídají i další indicie. Například ještě před hlasováním se mediálně pro intervence víceméně vyslovil Vladimír Tomšík, zatímco k nim byl skeptický Kamil Janáček. Je zvyklostí, že pokud někteří členové bankovní rady „prohrají“ hlasování, nekomentují pak rozhodnutí bankovní rady ČNB, aby nenarušovali autoritu ČNB a nevypadali neloajálně. Naopak devizové intervence po jejich odsouhlasení v médiích hájili právě Singer, Tomšík, Hampl a Lízal.

Klaus si prý vyndal Tomšíka z knihovny

Velkým kritikem protitržního zásahu ČNB je exprezident Václav Klaus, který paradoxně nynější radu jmenoval, a většina členů rady jsou či byli jeho přáteli či spolupracovníky. Například s Vladimírem Tomšíkem Klaus spolupracoval na vydání několika knih. Říká se i historka, že podobně jako si Klaus před několika lety některé přední členy ODS vymazal z mobilu, po intervenci ČNB si vyndal ze své knihovny knihu Vladimíra Tomšíka.   

Národní banka nyní tiskne bankovky a drží tak korunu na úrovni zhruba 27,5 koruny za euro. Před intervencí ČNB ze 7. listopadu to bylo přibližně o 1,5 koruny méně. Guvernér ČNB Miroslav Singer získal za znehodnocení koruny titul evropského centrálního bankéře od časopisu The Banker.

Zdražování potravin

Guvernér České národní banky Miroslav Singer ve čtvrtek 6. února uvedl, že by devizové intervence mohly skončit na počátku příštího roku.

Za celý loňský rok se světové ceny potravin snížily o 1,6 procenta, v Česku však ceny potravin i díky intervenci ČNB rostou. Kvůli devizovým intervencím České národní banky zdraží prý některé potraviny až o osm procent, varovala před časem mluvčí Potravinářské komory Jarmila Štolcová. A vlastník Agrofertu Andrej Babiš to víceméně potvrdil.

ČNB nás vede slabou měnou k slabé ekonomice

„ČNB provedla svůj úvodní ´výstřel´ a zapojila se do mezinárodní měnové války. V jejím rámci usilují jednotlivé centrální banky znehodnocovat své měny a favorizovat ´své´ vývozce – jde o zakuklený protekcionismus. Zda krok ČNB českým exportérům vskutku pomůže a zda to nebude na úkor jiných segmentů naší ekonomiky, to se teprve uvidí. Kritizuji spíše celkový ideový koncept, který legitimizuje měnové válčení a jenž spočívá v přesvědčení, že měnově-politické intervence centrálních bank mohou suplovat nutná opatření strukturálního charakteru, jako jsou redukce zadlužení, omezení státních výdajů a státního přerozdělování, snížení byrokratické zátěže, zlevnění práce. Rozvolňujeme sice měnové prostředí, místo toho bychom měli rozvolňovat podnikatelské prostředí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Ekonom Tomáš Munzi míní, že jak boj ČNB s deflací, tak i argumenty týkající se podpory exportu jsou chybné. „Statický pohled a recept některých představitelů ČNB, že nejsme tak úplně vyspělou ekonomikou a musíme devizovou intervencí pomoci našemu zpracovatelskému průmyslu k cenové konkurenceschopnosti, bych jednoduše nazval: slabou měnou k slabé ekonomice. Je to přesně naopak. Naše ekonomika potřebuje dlouhodobě tržně eliminovat export s nižší přidanou hodnotou v návaznosti na dynamiku změn v globální hospodářské struktuře, abychom byli skutečně inovačně konkurenceschopní. Nám nehrozí žádná deflační past. Hrozí nám past vlastní integrity a omezené schopnosti vnímat světové ekonomické trendy,“ řekl redakci Munzi.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová