Jak herec Hlinomaz vyběhl s estébáky. Zábavnou příhodu popsal Paroubek s narážkou na současného politika

Foto: ČT

Popisek: Legendární herec a malíř Josef Hlinomaz

O tom, jak komunistická Státní bezpečnost lákala ke spolupráci herce Josefa Hlinomaze, i jeho samotného, napsal ParlamentnímListům.cz bývalý český premiér Jiří Paroubek.

Paroubek přidal k dobru příběh, který kdysi slyšel od slavného českého herce Josefa Hlinomaze: „Kdysi si StB pozvala svérázného herce Josefa Hlinomaze, aby mu nabídla spolupráci. Bylo to asi tak: `Víte, pane Hlinomazi, Vy se pohybujete hodně mezi lidmi. A nás by zajímalo, co si ti lidé jako myslí.` Hlinomaz na to: `To jako myslíte, že bych Vám práskal?` Estébák věc mírnil: `No tak bych to zrovna nevyjádřil. Ale informace bychom potřebovali.` A Hlinomaz: `Tak tedy jo, beru to.` A estébák na to replikuje: `Výborně a co byste si přál, pane Hlinomazi, abychom pro Vás udělali zase my? Jaké máte přání?` A J. Hlinomaz to rozčísl: `Přál bych si, abyste mně nechali ušít uniformu.` A celá nabídka práskačství pro J. Hlinomaze byla jednou provždy vyřízena.“

…ani Paroubka prý nepřemluvili

I jeho samého se prý StB snažila zlákat: „Zažil jsem sám ostatně něco podobného, i když jako J. Hlinomaz jsem se vůči StB neodvážil postupovat. Ale StB po dvou schůzkách se mnou – proběhly v restauraci, jak jinak – došla sama k názoru, že spolupráce se mnou se konat nebude. A upřímně, nic se mi tak hrozného poté nestalo, když jsem nabídku StB odmítl. Nepracoval jsem sice v zahraničním obchodě jako A. Babiš, ale v restauračním stravování. Nepsal jsem sice hlášení estébákům, ale dělal jsem zajímavou práci v oboru, který jsem vystudoval.“

Jakou cenu má svědectví estébáka?

Paroubek nenechal nit suchou ani na čerstvém ministrovi financí: „A. Babiš to předvoláním svědka – estébáka k soudu trochu přehnal. Jakou cenu má svědectví estébáka? Proč z nás dělá blbce ještě větší, nežli jsme.“

Závěrem sice píše, že lustračním zákonem musí každý liberálně založený člověk pohrdat. Ale: „Tenhle zákon přes dvacet let vymezoval hřiště, určoval pravidla hry. Všichni ta pravidla respektovali. A najednou se přijde na to, že jsme si sice u nás všichni rovní, ale někteří jedinci jsou si jaksi rovnější. Smutné na tom je, že u toho asistuje sociální demokracie a nikomu z jejích představitelů se vůbec nezdá celá věc nemorální. Tak moc chtějí být ve vládě.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová