Intrikoval, rozeštvával, likvidoval podřízené, z divných lidí dělal šéfy. Bývalý top zaměstnanec promluvil o vedení TV Nova
07.02.2014
Foto: TV Nova
Popisek: Narozeninovou oslavou provázeli Renata Czadernová a Petr Suchoň.
Hospodářské noviny věnovaly dokonce celou dvoustranu dvacátému výročí televize Nova. Ta zahájila své vysílání právě 4. února 1994 a ve stejný den to oslavila mohutnou party v Národním muzeu. Deník líčí příběh televize od fenomenálních počátků, kdy se dokázala dostat na dnes nepředstavitelnou sedmdesátiprocentní sledovanost, přes vlastnické spory na přelomu tisíciletí, problematická manažerská rozhodnutí před několika lety, až po dnešní stav. Neutěšený, upřímně řečeno. Pátrali jsme, kdo je za tím…
Televize začala vysílat uprostřed devadesátých let, pod taktovkou Vladimíra Železného, který byl prý jedním ze symbolů této éry. „Takový souputník Václava Klause - oba pracovití, kultivovaní, bez smyslu pro humor a především tak nějak morálně ohební,“ vzpomíná Radek Bajgar, který v té době pracoval na Nově jako šéf nových formátů.
Hrouda sádla na Kavkách
V roce 1995 se první celoplošná soukromá televize dokázala dostat na sedmdesátiprocentní sledovanost, což jsou čísla, která s rozvojem televizního trhu už není možné zopakovat. „Proti nám tehdy byla jen taková hrouda sádla na Kavčích horách,“ vzpomíná Bajgar.
Prvotní úspěch Novy vyvrcholil v roce 1998, kdy televize hospodařila se ziskem 1,5 miliardy. Na přelomu tisíciletí ale přišly problémy. Nejprve Železný vyšachoval hlavního financiéra televize Ronalda Laudera, se kterým se pak několik let vedl množství soudních sporů, které nakonec skončily desetimiliardovou arbitráží, kterou musela zaplatit Česká republika.
Železný mezitím v televizi nadále vládl pevnou rukou, jeho vliv však slábl. V roce 2001 ještě dokázal přes strany opoziční smlouvy prosadit v Poslanecké sněmovně takovou podobu zákona o televizním vysílání, kterou sepsali právníci na Nově, ale hned následujícího roku do Novy finančně vstoupila skupina PPF, která po několika měsících neústupného Železného odvolala a nahradila ochotnějším Petrem Dvořákem.
Lauderovo nešťastné rozhodnutí
V roce 2005 pak PPF prodala Novu do rukou Ronalda Laudera a na transakci vydělala mnoho miliard. „Byl to nádherný obchodní případ," vzpomínal později šéf PPF Petr Kellner. Lauder si jako hlavního experta na televizní vysílání najal Adriana Sarbu, rumunského magnáta, kterému pro jeho povahové zvláštnosti začali podřízení prakticky okamžitě přezdívat „Drákula“.
Radek Bajgar, scenárista, kdysi zaměstnanec Novy, dnes scenárista, režisér a producent v produkční firmě Logline, se o tomto pánovi, proslulém mohutným knírem, rozepsal ve svém blogu… A je to zajímavé čtení. Mimochodem, Bajgar dlouho pracoval pro Novu, kde stál za projektem Ulice, Expozitura nebo Dokonalý svět, v současnosti je třetinovým podílníkem společnosti Logline, která v současné době intenzivně pracuje na projektu televizního filmu pro Českou televizi Neviditelní, k němuž právě Bajgar napsal scénář a hlavní role vytvoří Jiří Bartoška, Luděk Sobota či Ivana Chýlková. Pro ČT Logline vyrobila rovněž vědomostní soutěž Můžeme dál?. Na kontě má i kuchařskou show Jak chutná Česko.
Knír Stalina, ambice Ceausesca, bohorovnost dona Corleone
Na svém blogu Radek Bajgar napsal: „Měl jsem svého času mocného šéfa, řídil nadnárodní mediální společnost - knír Stalina, ambice Ceausesca, bohorovnost dona Corleone. Podezíral, intrikoval, rozeštvával, likvidoval podřízené, divné lidi naopak instaloval do funkcí. Činil téměř výhradně chybná rozhodnutí - bylo to až s podivem. Potvrdilo se to, když ho vyhodili: zůstala za ním astronomicky zadlužená a vyrabovaná firma - lidsky, finančně i programově.
Jak je to možné, že vydržel několik let? Snadno. Vytvořil si pověst, že ví. Že je všeho schopný. Že má strategii, informace, spojení s matrixem. Že má moc. Pak už mohl říkat i dělat cokoli. S vědoucím úsměvem říkal nesmysly zcela odporující realitě. Lidé kolem jsou zaskočení, neb to bylo daleko za hranicí vkusu i odborného názoru. Ale když mu to prochází, tak za tím přece něco musí být! Ví přece, co dělá. No a když se nevzbouříte při první kravině, už se vezete. Iracionalita se stupňuje, pověst mocného se posiluje a s ní i moc reálná. Je stejně nahý jako byl na začátku, ale už obklopen nešťastníky, kterým namluvil, že i oni jsou mocní. A oni opravdu jsou - budou-li to ostatní takto brát.“
Po řediteli Sarbu je vyrabovaná firma
Právě Sarbu si připsal na konto řadu kontroverzních obchodních rozhodnutí. K nejzásadnějším patří změna obchodní politiky, která výrazně zdražila reklamu. Reakcí byl masový přesun zadavatelů reklamy na jiné televizní stanice, které se tehdy začaly rozvíjet. Během půl roku se tak tržby Novy propadly o 53 milionů dolarů, což Sarbu stálo křeslo ředitele. Nyní se Nova snaží z jeho působení vzpamatovat a budoucnost kdysi kralující televize je spíše nejistá.
Ke dvacátým narozeninám na Novu jako společenský fenomén zavzpomínal i komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Podle něj byla tato televize obrazem optimismu devadesátých let, kdy jsme si ještě mysleli, jací my Češi jsme kabrňáci. Suverénně nejúspěšnější soukromá televize postkomunistického světa měla být jen další vizitkou českých „reformních premiantů“.
Krach Železného iluze podle Šídla i časově odpovídá krachu českého „bankovního socialismu“ a nadějí devadesátých let. Dnes ji tedy lze považovat za učebnicový příklad „české cesty kapitalismu“. Celé to bylo příliš drahé, dramatické, asi i zbytečné, ale zase prý můžeme být pyšní na to, že dokážeme i obyčejné věci dělat neobyčejným způsobem.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová