Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak zdravotní sestra počítala kotelníky. Hořce humorné historky ze soudu s „mafií na obraně"

31.01.2014
Jak zdravotní sestra počítala kotelníky. Hořce humorné historky ze soudu s „mafií na obraně

Autor: Hans Štembera

Popisek: Vlasta Parkanová

„Obvyklá cena“ obsluhy kotelny je mzda topiče, o několik stovek převyšující zákonem stanovené minimum. Tento člověk může v topné sezóně, tedy v zimních měsících, obsloužit více kotelen zároveň, a kilometrové vzdálenosti mezi nimi překonávat na kole. A pokud to nefunguje takto, jedná se o nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, za které můžete skončit před soudem, nebo dokonce ve vězení. I takové názory se dnes mohou objevit.

Jako mafii, která může sahat až do nejvyšších pater ministerstva, prezentovala v roce 2007, těsně po svém nástupu, ministryně obrany Vlasta Parkanová skupinu úředníků a podnikatelů, kteří měli „v součinnosti“ kšeftovat s veřejnými zakázkami při správě kasáren a dalších vojenských nemovitostí. Na základě těchto odhalení byl na ministerstvu zcela překopán systém přidělování veřejných zakázek. O tomto „novém“ systému se veřejnost příležitostně dozvídá dodnes.  

Po sedmi letech stojí před soudem tehdejší první náměstek paní Parkanové Martin Barták a proces s „armádními mafiány“ spěje k rozsudkům za kumulujících se podivností a absurdit. ParlamentníListy.cz již popsaly, jak bylo manipulováno s místní příslušností procesu, a jak žalobci několikrát během procesu propadali zoufalství. V tomto textu se zaměří na jeden z hlavních důkazů obžaloby - znalecký posudek, který má dokázat, jak byl provoz kasárenských kotelen předražován.  

Základem tvrzení obžaloby jsou totiž „stamilionové škody“, které měly být způsobeny státu. Navzdory těmto tvrzením však žaloba nikdy nedokázala vyčíslit, jaká škoda vlastně vznikla. Státní zástupce Barnabáš Liška při svém rozhovoru s redaktorem Lidových novin Tomášem Němečkem předvedl fascinující výpočtovou konstrukci: „Dá se to odhadovat z toho, že účastníci měli mezi sebou rámcovou dohodu o provizi ve výši 3 %, která půjde příslušnému řediteli.“ V jednom případě se podle něj podařilo dokonce v odposlechu zachytit „nadhodnocení“ zakázky o 18 procent.

Před soudem měla být škoda prokázána srovnáním nasmlouvaných cen s cenami, které měly být „v místě a čase obvyklé“. Tyto ceny měla soudu odhalit soudní znalkyně Anna Korčáková. Tato znalkyně v oboru ekonomika měla v té době (podle vlastních slov před soudem) jako nejvyšší vzdělání střední odbornou školu zdravotní, a sama před soudem přiznala, že se jedná o její první znalecký posudek v oblasti energetiky.

Kotelník s minimální mzdou

Během soudu pak docházelo i k takovým momentům, kdy znalkyni jeden z advokátů šetrně poučoval, že termín „kotelník“, který používala tak často, až se stal předmětem vtipů a narážek dalších účastníků řízení, legislativa ani odborná literatura nezná. Pro obsluhu těchto zařízení je totiž zavedeno označení „topič“.

Znalkyně měla soudu ozřejmit, kolik činí náklady na provoz kotelny, kterou měla společnost, jejíž zástupci stanuli před soudem, obhospodařovat. Velmi brzo v průběhu procesu se však ukázalo, že znalkyně kalkulovala pouze náklady „přímé“, a nakonec z toho vyšly pouze náklady na mzdu obsluhy. Před soudem pak opakovaně zdůrazňovala, že se od ní podle zadání posudku žádalo právě toto a nikoliv celkové náklady firmy na provoz kotelny. S veškerými případnými dalšími náklady se vypořádala tak, že spočítané mzdové náklady navýšila o dvacet procent.

Tyto „mzdové“ náklady navíc vypočítala tak, že si od dvou firem zjistila, kolik zaměstnanců je třeba na provoz kotelny. K tomuto počtu zaměstnanců pak připočetla minimální mzdu v příslušné třídě, navýšenou o několik stokorun jako úhradu požadovaných pracovních pomůcek.

„V tom předpisu je uvedeno, že funkce kotelníka je vedena ve druhé skupině a je tam uvedena částka 8.900 Kč, nebo 53,10 Kč na hodinu,“ vysvětlovala u soudu. Toto v podstatě „zákonné minimum“ následně znalkyně označila za obvyklou cenu. Všechny ostatní náklady, včetně technického a administrativního zázemí a případného zisku provozovatele, znalkyně odhadla „do dvaceti procent“ těchto minimálních mzdových nákladů.

Navíc se ukázalo, že znalkyně tuto „mzdu kotelníka“ počítala podle nařízení vlády, přijatého až po podpisu smlouvy, takže jej firma při zpracovávání nabídky pro veřejnou soutěž pro veřejnou soutěž nemohla zohlednit, i kdyby chtěla.

Základní úvahu obhájci zpochybnili odkazem na materiály Ministerstva práce a sociálních věcí, kde samo ministerstvo uvádělo průměrnou mzdu v oboru ve dvojnásobné výši oproti výpočtu znalkyně Korčákové. Ta počítala s náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance kotelny (tedy někdejší superhrubou mzdou) ve výši 15 000. Ministerská statistika přitom přímo hovořila o tom, že průměrná hrubá mzda v této oblasti měla činit více než 22 tisíc. 

Svými úvahami znalkyně Korčáková dospěla k závěru, že běžná celková cena za roční provoz více než stovky kotelen a tepelných zdrojů činí i s DPH 10 179 600 korun. Při maximálním využití zmíněného dvacetiprocentního rozpětí tedy necelých třináct milionů.

Znalkyně pak informovala, že své informace čerpala z konzultací se dvěmi firmami, zabývajícími se opravou kotlů. Nakonec se ukázalo, že ani jedna z těchto firem nemá řádné povolení k výrobě tepla a jediná společnost, která potřebné certifikáty měla, byla konzultována pouze telefonicky a navíc nesouhlasila s tím, být v posudku uvedena jako zdroj.

Alternativní znalecký posudek, který si objednali advokáti jedné z firem, došel k úplně jiným číslům. Jeho autor přitom naznačil, že pokud by znalkyně Korčáková měla k dispozici více informací, nejspíš by svou metodikou dospěla k velmi podobným číslům jako oni. „Kdybych vzal její rozpětí, které tam užila, a k tomu bych si dovolil připočíst režijní náklady a kalkulovaný zisk a správní režii, tak bychom došli téměř ke stejnému výsledku,“ uvedl znalec před soudem.  Alternativní posudek kalkuloval celkovou tržní hodnotu zakázky na 24 milionů 100 tisíc korun.  

Může to objet na kole

Žertovný moment nastal například v okamžiku, kdy znalkyně tvrdila, že by několik kotelen mohlo být obslouženo jedním zaměstnancem. Na dotaz, jak k tomu dospěla, poskytla vysvětlení, že kotelny jsou poměrně blízko u sebe, což dovozovala z toho, že u všech z nich byla uvedena poznámka „Rakovník“, což je podle znalkyně poměrně malé město. Dokonce prý takové, jak zaznělo před soudem, že by se to dalo objet i na kole. „Bylo mi řečeno, že když by byly čtyři kotelny v Rakovníku, tak by měl kotelník kolo nebo nějaký jiný dopravní prostředek a objížděl by jednu kotelnu za druhou, že to běžně takto funguje,“ uvedla u soudu.

Na dotaz, odkud čerpala informace o poloze a vzdálenosti jednotlivých kotelen (což je informace pro posouzení nákladnosti jejich správy velmi důležitá) znalkyně bezelstně odpověděla: „Řešili jsme to s panem inženýrem Líkařem“. Dodejme, že pplk. Ing. Petr Líkař byl policejním vyšetřovatelem z jihočeské expozitury ÚOKFK, který znalkyni posudek zadával, byl tedy na výsledku jejího znaleckého posudku coby vyšetřující orgán osobně zainteresován.

V průběhu celého jednání docházelo k trapným momentům, kdy znalkyně mohla na dotazy advokátů jen krčit rameny a odpovídat ve stylu „toto nebylo předmětem mého zkoumání“, nebo „k tomu jsem neměla podklady“. Znalkyně totiž neměla k dispozici dokumentaci veřejné zakázky ani smlouvu, následně uzavřenou s vítěznou firmou. Vše jí odepřela policie se zdůvodněním, že tyto dokumenty jsou předmětem trestního řízení a mohla by jimi být ovlivněna.

Neměla ani přistup do kotelen, které byly předmětem jejího posudku. Tam ji odmítl vpustit jejich provozovatel - rozpočtová organizace podřízená Ministerstvu obrany, v té době ještě vedené Vlastou Parkanovou, respektive Martinem Bartákem. „Já jsem o to žádala policii a policie řekla, že to není možné, tak jsem to uvedla do znaleckého posudku,“ vysvětlovala rozpačitě, když se nad nedostatkem jejích informací pozastavil i jeden z přísedících. Mohla tedy vycházet pouze z veřejně dostupných informací, případně z informací od firem, které někdy dělaly podobnou zakázku.

Její posudek byl po celou dobu procesu advokáty zpochybňován jako neúplný a pro posouzení věci zcela nezpůsobilý. Soud však odmítl jakékoliv doplnění včetně výslechu požadovaných osob. Tajemným mužem v pozadí celou dobu zůstává muž, který znalkyni posudek zadával. Je jím podplukovník Petr Líkař. Ačkoliv se advokáti domáhali výslechu tohoto policisty, nikdy k němu nedošlo.

Koho však dlouhé spory o znalecké posudky příliš nevzrušovaly, to byl státní zástupce Barnabáš Liška. Ten do debat vstupoval minimálně a v průběhu procesu se nechal i v médiích slyšet, že jim nepřikládá rozhodující význam.

V lednu pak začal navzdory všem pochybnostem požadovat pro obžalované tresty při horní hranici příslušných trestních sazeb.

Jakub Vosáhlo

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh.

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace