Dienstbier měl sakra namále, prozradil zdroj ze zákulisí. A práskl také, jak těžké rozhodnutí musel senátor udělat

Foto: Ladislav Carda

Popisek: Jiří Dienstbier

Zástupci sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců v pondělí podepsali koaliční smlouvu, stvrzen je i kompletní seznam navržených ministrů. Obsahuje však nejméně tři personální miny, kvůli nimž může prezident Miloš Zeman mařit plány Bohuslava Sobotky, píše dnešní Právo. Jen tak tak se prý na seznamu udržel senátor Jiří Dienstbier.

Na tahu je nyní prezident Miloš Zeman, v jeho rukou leží osud nominantů na ministerská křesla. Předsedové stran budoucí trojkoalice ale svorně ujišťují, že za svými kandidáty pevně stojí.

Jako červený hadr na býka může podle Práva působit na Hrad nominace Sobotkových spojenců Lubomíra Zaorálka a Jiřího Dienstbiera. Sám Zeman pak dal najevo své výhrady k tomu, aby resort obrany vedl Martin Stropnický z hnutí ANO.

Dienstbier se udržel. Moc ale nescházelo a byl ze hry venku

Zda jméno senátora Jiřího Dienstbiera zůstane na seznamu, prý bylo značně nejisté, sám se podle informací Práva údajně se svým vládním angažmá pomalu loučil. Sobotka už ale kvůli Zemanovi vyškrtnul bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, další ústupek si nemůže dovolit, aniž by ztratil svou tvář. „Kdyby Dienstbier ve vládě nebyl, vypadalo by to, že ČSSD příliš ustupuje, dělá kompromisy," uvedl zdroj deníku.

„Jsem přesvědčen, že prezident republiky nemůže odmítnout kandidáty, pokud by k tomu neexistovaly závažné ústavní či zákonné důvody," prohlásil v pondělí šéf ČSSD.

Dienstbier se tak musel rozhodnout mezi kandidaturou do Evropského parlamentu, kde dostal nabídku být jedničkou na kandidátce strany, nebo ministerským postem. „Rozhodnutí je nakonec takové, že na seznamu ministrů jsem. Kandidatura do EP by pro mě byla zajímavá, bavilo by mě to, ale dohodli jsme se, že je důležitější prosazovat některé věci tady," řekl pro Právo politik.

Dosavadní ticho z Hradu povzbuzuje podle listu spekulace, že Zeman odmítl všechny Sobotkovy ministry kromě Svatopluka Němečka, budoucího ministra zdravotnictví. Sobotka to ale popřel.

Šéfové koalice vyzvali Zemana, aby nového premiéra jmenoval neprodleně a na jeho návrh také ministry, jak stojí v Ústavě. "Udělali jsme vše, co bylo z naší strany možné. Podle našeho názoru by prezident nyní měl neprodleně konat podle Ústavy, vzhledem k tomu, že na půdě sněmovny je připravena příznivá situace k tomu, aby zde vznikla stabilní koaliční vláda," prohlásil Sobotka.

Nejen o svém vztahu s prezidentem promluvil Dienstbier v úterním Hyde Parku ČT

Řeč byla i počtu ministerstev, církevních restitucích nebo o hnutí ANO. „Myslím si, že vznik nové vlády neprobíhá tak, jak by mohl. Už máme tři měsíce po volbách a prezident mohl premiéra jmenovat mnohem dříve .... Já bych tady provedl takové srovnání. Současný premiér pan Rusnok byl jmenován okamžitě, přestože ve sněmovně neměl zajištěn ani jeden hlas a nebylo známo jméno žádného ministra,“ poznamenal senátor. Dnes tu mám nově ustavenou poslaneckou sněmovnu, existuje v ní provládní většina, ale premiéra pořád nemáme. A to podle Dienstbiera není dobře.

Pokud má prezident výhrady, ať je konečně řekne veřejně

Prezident by proto Sobotku měl jmenovat již v pátek, byť i to je již pozdě. „Není doopravdy důvod dál protahovat nelegitimní situaci se současnou Rusnokovou vládou, jestliže tady existuje sněmovní většina zvolená občany,“ zopakoval Dienstbier. Host pořadu v této souvislosti připomněl, že naše ústava sice nepočítá s časovými lhůtami, ale předpokládá, že bude prezident jednat bez zbytečného odkladu.

Jakékoli osobní vztahy by prý při jmenování vlády neměli hrát žádnou roli. A pokud prezident má nějaké výhrady ke konkrétním kandidátům, měl by je pronést veřejně, aby se k nim mohli případně vyslovit dotyční nominanti, zatím se v Česku jen zbytečně spekuluje. Osobní antipatie přitom v českém ústavním systému nesmějí znamenat a neznamenají překážku ke jmenování vlády.

Pokud by docházelo k dalším odkladům, mohla by prý kompetenční žalobu ve sporu s prezidentem podat i poslanecká sněmovna. Dienstbier se zde opírá o stanovisko senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, která tuto možnost nadnesla. Pokud by ústavní soud rozhodl v neprospěch prezidenta, měl by se prezident verdiktu podvolit. Pokud by ani to neudělal, existuje i teoretická možnost zažalovat ho. Koalice prostě musí za všech okolností hájit ústavní pořádek ČR.

Obhajoba sedmnácti ministrů a koalice s ANO

Jeden z diváků chtěl od Dienstbiera slyšet, proč musíme mít hned sedmnáct ministrů. Senátor prohlásil, že jde o záležitost každé země. On sám by si prý uměl představit i větší počet ministerstev s jasněji vymezenou působností. Podstatné je, zda budou tato ministerstva pracovat efektivně. Konkrétně u koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyjadřuje víru v to, že vláda vydrží u moci po celé čtyři roky a prosadí důležité věci, ať už je to zákon o státní službě, vyšší valorizaci penzí či zrušení druhého důchodového pilíře.

Přitom ještě v říjnu 2013 označoval případnou koalici s ANO za rizikovou a nestabilní. ANO je totiž koncipováno jako protestní hnutí a před volbami nebyl znám jeho program. Jistý stín pochybnosti má Dienstbier dodnes, protože ANO spojuje řadu rozdílných osobností a může tam dojít ke svárům. A přece Dienstbier doufá, že se ANO bude držet koaliční smlouvy a vláda vydrží.

Vláda navíc podle senátora neplánuje zvyšování daní za každou cenu. Pokud se koaliční sliby podaří splnit i bez toho, na zvýšení daní vůbec nemusí dojít. Sociální demokraté přitom před volbami o zvyšování daní mluvili velmi hlasitě. Teď spolu s Andrejem Babišem z hnutí ANO hovoří spíše o efektivnějším výběru daní.

Církevní restituce a noví ministři

V pořadu došlo také na problematiku církevních restitucí. Dienstbier věří, že se ČSSD pokusí změnit vyrovnání státu s církvemi, ale sociální demokraté neslibovali, že se tak stane s pomocí referenda. Jakékoli referendum totiž nedokáže zrušit platnost již podepsaných smluv. Existuje však také možnost, že vyrovnání je v rozporu s pravidly veřejné podpory.

„Já osobně považuji dojednané vyrovnání za nemravné a myslím si, že by samy církve neměly přijímat nic, co lze označit za nemravné,“ podotkl Dienstbier s tím, že věří ve vstřícný krok ze strany církevních hodnostářů.

Následně Dienstbier obhajoval nominaci radního kraje Vysočina Petra Krčála na post ministra práce a sociálních věcí. Právě pro své zkušenosti z kraje je Krčál kandidátem dobrým. A pokud se někdo podivuje nad tím, že ČSSD nominovala takto „novou tvář“, tak podle Dienstbiera každý dělá něco poprvé. A každý by měl dostat šanci ukázat, co umí. To platí nejen v případě kandidátů ČSSD, ale v případě celé koalice.

Období „haškismu“ a lidská práva

Jeden z diváků chtěl také slyšet, zda v ČSSD skončilo rozdělení strany, tzv. období haškismu“. Toto rozdělení se podle Dienstbiera podařilo překonat, ale na druhé straně považuje za normální, že se ve straně projevují různé názory, jinak by šlo o stranu mrtvou. Připomněl však také, že politici ČSSD, kteří sedí na více židlích - poslanců a hejtmanů - musí si do šesti měsíců od voleb vybrat. Pokud by tak neučinili, klesli by podle Dienstbiera v očích voličů.

V závěru se host pořadu vyjadřoval také k problematice lidských, konkrétně např. nadužívání vazby, o kterém v kauze někdejšího politika za ČSSD Davida Ratha hovořil ústavní soud. Soudci by podle Dienstbiera měli více vážit, zda omezí práva člověka, který je z hlediska presumpce neviny člověkem, který se ničeho nedopustil.

V úplném závěru se pustil do kancléře prezidenta Vratislava Mynáře, který se podle něj podílel na nemravném vymáhání pohledávek pro DPP. Fakta k tomu si prý lze dohledat a Dienstbier by na ostrých slovech, která pronášel vůči prezidentu Zemanovi a Vratislavu Mynářovi již v prezidentské kampani, nic neměnil.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová