Proč je Zeman sám jak kůl v plotě, o díře po Šloufovi a novém vědním oboru – reálné zemanologii. Komentátoři k prezidentovi

Foto: aTeo

Popisek: Zeman terminátor, tak nazval svou fotokoláž grafik aTeo

Americký novinář a analytik Erik Best je přesvědčen, že prezident Miloš Zeman zůstal v hlásání svých myšlenek zcela osamocen. Podle něho je normální, že hlavy států mají různé spřátelené experty, novináře a think tanky. Měl to tak Václav Havel, Václav Klaus a ve větší míře to tak funguje i v případě amerického prezidenta Obamy.... Na téma prezident se rozepsal i Bohumil Pečinka.

Erik Best ve svém úterním Final Wordu píše, že Václav Klaus má svůj Institut, Centrum pro ekonomiku a politiku a web Petra Hájka Protiproud. „Václav Havel už sice není mezi námi, avšak stále má zástup příznivců hlásajících jeho evangelium, Knihovnou Václava Havla počínaje a nakladatelstvím Economia Zdeňka Bakaly konče,“ konstatoval analytik.

„Kdo ale hovoří za Miloše Zemana? Téměř žádní ústavní právníci nepodpořili výklad Ústavy umožňující prezidentovi odmítnout jmenování jednotlivých ministrů. Dokonce i Pavel Rychetský takovou myšlenku rozhodně zavrhl,“ zamýšlí se Best.

Když se podle jeho slov Bohumil Pečinka z Reflexu v pondělí večer v pořadu Události, komentáře na ČT pozastavoval nad tím, že se na prezidentův příští krok moderátor ptá jeho a dalších hostů, místo aby se obrátil na někoho ze Zemanova týmu, moderátor Martin Veselovský opáčil, že mluvit byť jen s prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem stojí spoustu sil. „Kdo tedy mluví za Zemana? Čím dál více se zdá, že nikdo,“ uzavírá nevesele Erik Best svůj komentář.

Nová věda – reálná zemanologie

Spekulace o tom, kdy prezident Miloš Zeman jmenuje vládu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), nebo co Zeman chce ještě dělat v situaci, kdy jeho pozici oslabil volební propad SPOZ, takže neovládl reálně ČSSD, vedou ke vzniku nové vědy - reálné zemanologie, píše v nadsázce komentátor Bohumil Pečinka pro MF Dnes. A uvádí, co je toho příčinou.

Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka ve svém komentáři píše o spekulacích ohledně nepředvídatelných kroků hlavy státu, které dělají z ústavních právníků, politologů a politických analytiků adepty nové vědy - reálné zemanologie.

„Existuje celá vlivná skupina zemanologů, kteří tvrdí, že důvodem neprůhledných her a nepředvídatelných reakcí, které vycházejí z Hradu, je Zemanova solitérní povaha," zmiňuje komentátor. Podle něj je to ale pouze třetina pravdy.

Zeman bez Šloufa neumí fungovat

„Dalších třicet procent tvoří docela obyčejná věc - Miloš Zeman za rok fungování 'na kopci' prostě a jednoduše nezvládl úřednický rozměr své funkce," píše Pečinka. V celém jeho chaotickém fungování se prý příliš odráží fakt, že politický provoz Zemanovi od roku 1994 zajišťoval jediný muž - Miroslav Šlouf.

„Po jejich rozchodu není prezident schopen standardně politicky fungovat. Není to důvod k žalobě pro velezradu, ale spíš ostuda," podotýká komentátor.

Pečinka má i řešení toho, jak postupovat v situaci, kdy máme "úřednicky nekonvenční hlavu státu, která má neodbytnou tendenci vytvářet nové postupy a s technickým provedením si příliš hlavu neláme".

Řešením je úprava Ústavy

Cestou je prý vzít si příklad ze zemí, které v minulosti měly problémy s obcházením ústavních pravomocí, jež řešily přizpůsobením Ústavy, jako tomu bylo třeba v Řecku, kde po éře vojenské diktatury do nejmenších podrobností precizovali povinnosti hlavy státu po skončení voleb, včetně časových limitů.

„Pokud Miloš Zeman bude nad únosnou mez oddalovat jmenování Bohuslava Sobotky premiérem, měly by parlamentní strany zleva doprava modifikovat jednotlivé články Ústavy. Je to sice trochu účelové, ale lepší než jít do přímé a neproduktivní války ústavních institucí, která by jen dále destabilizovala stát," uzavírá Bohumil Pečinka v MF Dnes.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová