Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jaký byl poslední večer s Václavem a proč byl Klaus pak tak nepříjemný… Dagmar Havlová vzpomíná

18.12.2013
Jaký byl poslední večer s Václavem a proč byl Klaus pak tak nepříjemný… Dagmar Havlová vzpomíná

Foto: Jeff Kratochvil/ČT

Popisek: Dagmar Havlová

Lidové noviny připomínají dnešní druhé výročí úmrtí exprezidenta Václava Havla. Ve velkém rozhovoru o okamžicích z prosince roku 2011 poprvé promlouvá jeho manželka Dagmar. Vzpomínala na náročný poslední rok, Havlovy plány s rodinnou hrobkou i na smuteční průvod Prahou, o který musela bojovat s tehdejším prezidentem Václavem Klausem.

„Václav zemřel v neděli, přesně v 9.46. Sestra Veritas to oznámila bodyguardům, ti poslali zprávu Hradu,“ vzpomíná na den Havlovy smrti manželka Dagmar. Rozhovor pro Lidové noviny, který externě pořídila dramaturgyně ČT Eva Langšádlová, je prvním, který na toto téma poskytla.

Sama prý v prvních chvílích byla v šoku. Po celém domě prý začala zmateně hledat manželovo oblečení, ačkoliv viselo jako vždy ve skříni, a do toho začaly vyzvánět telefony. „Ten den jsme si povídali dlouho do noci. Plánoval Vánoce. Vaškovi moc záleželo na tom, abychom Štědrý den strávili na Hrádečku,“ vzpomíná Havlová.

„Oproti posledním měsícům se mi skutečně zdál být lepší, i když poslední týden vstával z postele jen málo,“ vzpomíná dále. Pak prozrazuje, že exprezident měl velké zdravotní potíže po celý rok 2011. V jarních měsících prý dokonce úplně přestal chodit. „Zkraje léta jsem se dostala do situace, kdy jsem péči o Vaška přestávala zvládat, přestože jsem zrušila své pracovní závazky. Tehdy jsem požádala o pomoc sestry boromejky,“ vzpomíná.

Klaus nechtěl průvod za rakví

Když Václav Havel zemřel, neměla prý žádný plán jeho pohřbu, o kterém se nikdy nebavili. „Jen jednou večer u vína mi začal spíš z legrace kreslit, kdo bude kde napsaný na náhrobku rodinné hrobky,“ vzpomíná. Když namítla, že chce být pohřbena s rodiči v Brně, okamžitě to prý zavrhl. „Říkal, že když jsem jeho žena, tak i po smrti budu s ním,“ vzpomíná.

Při samotné organizaci pohřbu musela spolupracovat s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. „Měl trochu výhrady k lidem, kteří budou mluvit v katedrále. Nakonec jsme se shodli, dal mi volnou ruku,“ vzpomíná s tím, že již dříve byla rozhodnuta, že nad Havlovou rakví budou řečnit Madelaine Albrightová, Karel Schwarzenberg a biskup Václav Malý. Klaus prý také zpochybňoval průvod s rakví pražskými ulicemi. Tvrdil, že se nedá stihnout tak, aby na Hradě mohla pieta začít včas. „Byl až trochu nepříjemný, jak stále opakoval, že určitě přijdeme pozdě,“ vzpomíná Havlová.

Po dvou letech také přiznává, že se tehdy upnula k organizování pohřbu, aby se nezhroutila. „Soustředila jsem se na to, aby rozloučení s Václavem bylo důstojné a aby mělo co nejvíc lidí možnost se s ním rozloučit,“ prozrazuje.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová