Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Luba Skořepová: Krvavý masakr jí zničil život

02.10.2026
Luba Skořepová: Krvavý masakr jí zničil život

Foto: Se svolením Národního filmového archivu

Popisek: Luba Skořepová jako matka Kubešová v psychologickém dramatu režiséra Oldřicha Daňka z roku1961 Pohled do očí

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Jako by neustále na něco čekala, zázrak se ale nedostavil. Začátek byl plný naděje, pokračování a vysněného cíle se ale nedočkala.

V minulém vzpomínání, spojeném s nesmrtelným seriálem Chalupáři, jsem se vrátila k populárnímu představiteli filmových a televizních Romů Otto Lackovičovi, takže nemohu minout ani jeho seriálovou manželku Aranku, jednu z „nejdéle sloužících“ českých hereček Lubu Skořepovou. Temperamentní manžele, kteří jsou hodně slyšet, tím víc jim ale partnerský vztah klape, si pak spolu zahráli ještě o pět let později, v seriálu Dnes v jednom domě se představili publiku jako Eman a Josefína Bernáškovi. „Když začínala hrát v Národním divadle, byla to ještě novostavba,“ prohlásil o Lubě s nadsázkou kolega David Prachař v pořadu Českého rozhlasu Příběhy z kalendáře.

Místo medicíny divadlo

Narodila se 21. září 1923 jako druhorozená po smrti prvního syna v Náchodě, kde byl její otec Karel Skořepa váženým majitelem elektrické pily a obchodníkem s dřívím. Dostala jméno Libuše, odmalička jí ale doma říkali Lubo a už jí to zůstalo. „Ale maminka mě dala babičce do Havlovic v Podkrkonoší. Do takové samoty u lesa. Do šesti let jsem byla jenom v lese. Nikdo jiný tam nebyl, jenom babička a děda, kterej nemluvil. Musela jsem hodně pracovat na poli,“ vzpomínala v roce 2010 v rozhovoru pro Český rozhlas ve své šatně v pražském Národním divadle před představením Gogolova Revizora. A tak se v přírodě rodila její první představení, která hrála jen sama pro sebe, a na gymnáziu pak začala hrát s ochotníky. „Rodiče mě ale nechtěli nechat, abych šla k divadlu. Že se tam zkazí všecky dívky.“

Záchrana před rajchem

V náchodské taneční škole pak získala osvědčení, že tanec může sama učit. Rodiče z ní chtěli mít lékařku, ji ale lákalo divadlo a nenechala si to rozmluvit. Nakonec uzavřela s tatínkem dohodu, že pokud odmaturuje s vyznamenáním, bude moci do Prahy na konzervatoř. A svého snu dosáhla, přestože na přijímačkách byly uchazečů tři stovky. „Protože se děti zachraňovaly kvůli říši. To byly ročníky, které musely nuceně do říše. A třeba se odtamtud nevrátily. Rodiče ani tak nekoukali na talent, ale na to, aby se děti zachránily,“ vzpomínala. Nakonec ale stejně studovala pouze dva roky, protože v září 1944 nacisté školu zavřeli. A tak se připojila k zájezdové divadelní společnosti Miloše Nedbala jako kostymérka a nápověda.

 

Kabaret u dobré pohody – Biftek:

Právě začínáme

Tak se jmenovala komedie režiséra Vladimíra Slavínského z roku 1946 v hlavní roli s populárním komikem Jindřichem Plachtou, v níž se poprvé mihla před kamerou, tenkrát už po boku svého prvního manžela, oba jako diváci na Stěně smrti. To ale trošku předbíhám. Hned po válce se v roce 1945 Luba dostala do legendárního Souboru mladých Jindřicha Honzla, a když po třech letech zanikl a Honzl se zaměřil výhradně na umělecké vedení Národního divadla, vzal Lubu s sebou a stala se řádnou členkou činoherního souboru. Díky divadlu také potkala první velkou lásku, o čtyři roky staršího nezapomenutelného herce a loutkáře Josefa Pehra. Byl to krásný chlap, určitě si ho vybavíte třeba jako dudáka v pohádce Byl jednou jeden král… Poprvé se setkali za okupace a vzali se krátce po osvobození. Lubě bylo dvaadvacet, a přestože byla mnohem temperamentnější, měli mnoho společného. Především ale lásku k dětem, pro které založili za války s Milošem Nesvadbou vlastní loutkářskou skupinu.

Krvavý masakr

Na děti se Luba těšila vlastně odjakživa. Byla přesvědčená, že jich bude mít spoustu, dokonce měla v kalendáři vybráno několik jmen. Splnění svého snu se ale nikdy nedočkala a vlastně za to zprostředkovaně mohlo zase divadlo. Dne 11. srpna 1946 totiž jeli oba manželé na vystoupení s kolegy z Národního divadla. Tenkrát si s bezpečností v dopravě nikdo příliš hlavu nelámal, navíc byl nedostatek autobusů, takže cestovali na korbě nákladního auta společně s kulisami. Jenže cestou došlo k vážné dopravní nehodě, při níž cestující vypadli z korby vozu na dlažbu. Zatímco Josef utrpěl šok a byl jen potlučený a odřený, Luba na tom byla mnohem hůř. S velmi vážnými vnitřními zraněními bojovala o život a kvůli následkům pak už nemohla otěhotnět. Vyzkoušela všechno možné, podstoupila řadu operací, všechno ale bylo marné. Pro ni to znamenalo trauma, které nikdy nepřekonala. A vyrovnat se s tím nedokázal ani Josef, který si život bez dětí prostě neuměl představit.

Pokračování v pondělí 5. října

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Národní divadlo, idnes.cz, Encyklopedie Prahy 2, Divadelní noviny, Archiv výtvarného umění abART, Digitální knihovna Kramerius - Rudé právo)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská