Štěpán Cháb: Paní profesorka a umělá inteligence. Komentář
komentář
01.10.2026
Foto: Hans Štembera
Popisek: Danuše Nerudová
Danuše Nerudová, z božího dopuštění europoslankyně za hnutí STAN, vytvořila velmi vstřícný, snad až hřejivý „dopis“ pro voliče hnutí ANO. Je před volbami, je potřeba se lísat občanovi všech barev, ras i vyznání.
Podívejme se na proces výroby takového dopisu.
Paní profesorka sedí u stolu a dumá nad tím, jak ohromit davy. I vytane jí na mysl, že by mohla na davy působit svým lepším já. Ke Kristovu učení to bude mít daleko, ale co se žinýrovat, vždyť stejně žijeme v bezbožné době.
A tak si profesorka sedne před generátor slov a napíše jí příkaz: „ Umělá inteligence, napiš mi text pro voliče hnutí ANO. Ať je smířlivý. Napiš, co máme společného. Napiš, že nemuseli být spokojení s předchozí vládou, ale musí mít požadavky i na tu novou. Zmiň tam velké zadlužování, které zaplatí naše děti. Napiš, že všichni chceme štěstí pro naše děti i pro naše staré rodiče. Piš to s takovou tou lidovou podlézavostí.“
A zmáčkla enter.
„Vážení voliči Andreje Babiše, možná se divíte, proč vás zrovna já oslovuji. Slyšeli jste o mně mnohé a vím, že řada z vás mi nemůže přijít ani na jméno. Tenhle text ale nebude moje obhajoba. Nechci vás přesvědčovat o sobě. Chci mluvit o něčem mnohem důležitějším. O tom, co máme společného…“ začala za pár vteřin chrlit umělá inteligence.
Přesně členěné odstavce, přesně vyměřená délka, kýčovité formulace, plutí po povrchu, text bez osobnosti, ale zato s takovou až lepkavou přilnavostí slizkého marketéra, který je schopný prodat člověku v krásných barvách i pobyt v koncentračním táboře.
Paní profesorka sem tam pozměnila slovíčko, ale jinak jí výsledek vyloženě potěšil. Bylo to jako když babička uvaří kakalíčko, přihodí k němu pocukrovanou bábovku a zatímco jíte, štrachá se v kabele po peněžence, aby vám dala litr na přilepšenou. Takové příjemňoučké na čtení. Láska a vlněné ponožky. To v tom prostě bylo.
Paní profesorka výplod umělé inteligence vložila na své sociální sítě. Teď svět uvidí. Tu uvědomělost. To odhodlání smířlivě řešit ty naše nesmiřitelně rozkulačené tábory. Paní profesorka už vidí, jak jí přinejmenším Kristus béře za pravici a gratuluje ji k tak nesobeckému počinu.
Leč i na kakalíčku od babičky se může udělat škaredý škraloup. Ta ohanlivost na tváři boží.
Na profil paní profesorce přikvačí jakýsi čtenář a vyjádří se. Lakonicky, jednou větou. „Jsem volička ano a nemam důvod měnit svoji volbu.“
Prostá věta. Skoro věta holá. Skoro, proboha, jenom skoro.
Z paní profesorky ovšem odfoukne pel smířlivého prozření.
Kunhuta jedna, krůta babišovská, to tele nafutrované vodňanskými kuřaty, zní v hlavě paní profesorce, co si to dovoluje, nepochopí nic, nikdy, nikde a od nikoho.
A tak se paní profesorka chopí klávesnice. Ne, teď už nepotřebuje berličku umělé inteligence. Tohle zvládne sama. „To je fajn, že jste to dnes napsala na X všem opozičním politikům. Alespoň víme, že s jedním trolím účtem s nula sledujícími nemáme počítat,“ na kakalíčku od babičky se udělal škraloup. Bábovka je ztvrdlá a sražená. A sama babička ze své kabely netahá litr na přilepšenou, ale složenku, na jejíž zaplacení nemá dost peněz.
Svět zase stojí tam, kde stál před zadáním pro umělou inteligenci oslovit širočinu Babišových podomků.
Paní profesorka si sedá k umělé inteligenci a zadává jí úkol. „Navrhni znění směrnice Evropské unie, která všem zakazuje se mnou nesouhlasit.“
Toto je text s jistou „literární“ licencí. Samozřejmě svůj text paní profesorka mohla napsat sama, samozřejmě jej mohl sepsat její marketingový tým, samozřejmě, že už se její styl psaní i uvažování může rovnat novodobému zglajchšaltovanému ptydepe psaní umělé inteligence. Jen si hraju se scénáři naší reality.
Vložil: Štěpán Cháb