Jak Dana Medřická Kočičí hrou vypálila soudruhům rybník. Tajnosti slavných
15.07.2026
Foto: Se svolením Filmového studia Barrandov
Popisek: Dana Medřická naposledy před filmovou kamerou, v roce 1982 jako maminka v komedii režiséra Karla Kachyni Fandy ó Fandy
O část hereckých příležitostí přišla, protože po srpnové okupaci v roce 1968 vrátila stranickou legitimaci. Ze srdcí diváků se ji ale režimu vymazat nepodařilo.
Pokračování z pondělí 13. července
Jednu z nejoblíbenějších českých hereček z ní udělal teprve film. Za celou kariéru ztvárnila Dana Medřická mimořádně pestrou paletu hrdinek, od temperamentních a svůdných mladých dam až po rozšafné a moudré babičky. Byla dominantní, až přímo uhrančivá, k vtáhnutí diváka do duše její hrdinky jí stačily pohled, mimika a hlas. „Byla dramatická herečka, která hrála dokonale. Nikdo jiný by její role nezahrál tak jako ona. Měla v sobě živelnost, energie z ní čišela. Když vycenila svoje krásné zuby, tak z ní šel strach,“ prohlásila o ní v dokumentu 13. komnata legenda prvorepublikové kinematografie Zita Kabátová, která se s ní setkala poprvé před kamerou v roce 1944 historické komedie režiséra Martina Friče Počestné paní pardubické.
Trpělivá Dana Meredith
Na vysněné scéně pražského Národního divadla dostala první role v roce 1959 a od 1. ledna 1960 se stala členkou činoherního souboru. Vzápětí dostala první nepřehlédnutelnou hlavní roli v televizi, v životopisné inscenaci Božena Němcová. O dva roky později si zahrála socioložku Ninu Kirovou v nejslavnější české sci-fi, psychologickém dramatu režiséra Jindřicha Poláka Ikarie XB 1, které předpověděla konec kapitalismu v roce 1987. Film získal ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu vědecko-fantastických filmů v Terstu a byl prodán do řady zemí včetně USA, kde ho společnost American International Pictures vybavila anglickým dabingem a Danu překřtila na Danu Meredith.
A současně už se stala na Kavčích horách téměř inventářem a diváci si ji okamžitě zamilovali. Vedle spousty práce ale dokázala být současně i milující maminkou i oddanou manželkou, stárnoucí manžel ale začal na její úspěchy dokonce žárlit. Byl zvyklý, že hvězdou je on a ona k němu v jeho stínu bude vzhlížet. Nad jeho mrzutost se ale vždy dokázala povznést. „Otec už byl hodně nemocný, měl roztroušenou sklerózu, špatně chodil, bylo to s ním opravdu těžké. Máma se o něj úžasně starala. To, že zemřel, bylo vlastně vysvobození, jak pro něj, tak i pro mámu,“ prozradil Václav Vydra mladší v rozhovoru pro deník Aha!.
Na Kavky zákaz nedorazil
Přestože měla levicové názory, srpnová okupace v roce 1968 s ní tak otřásla, že na protest z komunistické strany vystoupila. A to jí soudruzi nemohli zapomenout. Na Barrandov přišel zákaz jejího obsazování, překvapivě ale nedorazil na Kavčí hory, takže si zahrála v desítkách televizních filmů či inscenací i v populárních seriálech. Kdo by neznal její maminku Cilku Hanákovou z Takové normální rodinky, doktorku Fastovou z Nemocnice na kraji města, Aloisii Ulčovou z válečného seriálového dramatu Byl jednou jeden dům nebo matku hlavní hrdinky Anny Holubové v podání Jiřiny Švorcové v Ženě za pultem.
V Národním divadle začala být v období normalizace její popularita mocipánům hodně na obtíž, vyhodit ji si ale netroufli.A když na podzim roku 1970 měl režisér Jiří Kačer nastudovat válečné drama Bertolta Brechta Matka Kuráž a její děti, byl přesvědčen, že hlavní hrdinku nemůže hrát nikdo jiný. „Přišla premiéra. Publikum ani nehleslo. Nekoukali na herečku, ale na trpící ženskou, která se rvala s celým svým osudem.“
Kočičí hra:
Jak se soudruzi přepočítali
Vedení Národního divadla chtělo za každou cenu nepohodlnou herečku odstavit na vedlejší kolej, a tak ji obsadili společně s Vlastou Fabianovou v dramatu Kočičí hra maďarského autora Istvána Örkényho, které se považovalo za podprůměrné. Jenže soudruhy ani ve snu nenapadlo, cos ním tyhle dvě dámy dokážou udělat. A kolegové pak vzpomínali, že se Dana na představení nijak speciálně nepřipravovala. Přišla do šatny, odložila nákupní tašky, obula šněrovací křusky, oblékla opelichaný kabát, nasadila kulicha, vřítila se jako Eržika Orbánová na jeviště a předvedla famózní výkon. Místo totálního propadáku se zrodila nejúspěšnější inscenace v historii Národního divadla. Hrála se devět let, diváci zhlédli 403 repríz a bylo by jich určitě ještě mnohem víc, kdyby Dana Medřická v roce 1983 náhle nezemřela.
Nečekaný odchod
S Václavem Vydrou mladším nakonec prožila čtvrt století, a poté, co 19. června 1979 zemřel, nechtěla zůstat sama. A jejím osudem zamíchal její věrný obdivovatel, profesor makroekonomie na Karlově univerzitě Artemio Precioso Ugarte. Ještě než se vrátil s manželkou domů do Španělska, přišel se rozloučit a pozval ji do Španělska na prázdniny. „Artemio jí tam zařídil veškerý servis, nemusela se absolutně o nic starat. Ze Španělska přijela nadšená, připadala si tam jako královna“ vzpomínal její syn Václav, který byl tenkrát na vojně, takže jet nemohl.
Krátce nato Artemiova žena zemřela na infarkt a začali si s Danou volat. Mluvili spolu denně, někdy i hodiny, strávila s ním další prázdniny, pak i Silvestra… Se svým soukromím ale nikdy nechodila na trh, takže svatbou vyvedla v roce 1981 všechny z míry. Osud jim ale nedopřál mnoho času, manželství trvalo jen něco málo přes rok, když 21. ledna 1983 Dana Medřická náhle zemřela na selhání srdce. Její předčasný odchod vyvolal mnoho spekulací, říkalo se dokonce, že ji vlastně způsobilo vedení Národního divadla, které jí přislíbilo hlavní roli v Čapkově Matce, pak ji ale do představení odmítlo obsadit.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Česká televize, Český rozhlas, Národní divadlo, Český film, Květy, Vlasta, FTV Prima, Jindřich Černý: Dana Medřická, Michaela Zindelová: Tři na forbíně, Bohumila Spisarová, Václav Vydra: Vaše Dana Medřická, Josef Petrů: Příběh českého herce, Bohumila Spisarová, Václav Vydra: Vaše Dana Medřická)
Vložil: Adina Janovská