Štěpán Cháb: Dvě pochvaly a jeden pohlavek. Komentář

Foto: Hans Štembera

Popisek: Jaromír Tejc

Není to zvykem, vím. Obzvláště u mě. Ale co už, živí jsme jen jednou. Na politiky se má nadávat, prověřovat je, nevěřit jim. Ale co když se jeden z nich pomátne na rozumu a začne dělat něco užitečného?

Řeč je o ministru spravedlnosti Jaromíru Tejcovi.

Ten se pomátl příkladně a je na místě mu vyseknout poklonu.

První zářez do totemu nepříliš častých pochval.

Jaromír Tejc chce prosadit zrušení třicetileté hranice promlčitelnosti vražd. „Nové kriminalistické metody, zejména DNA, dávají možnosti usvědčit pachatele třeba i po několika desetiletích. Není důvod pachatele tak závažného činu zbavit strachu z případného odhalení po uplynutí jakkoliv dlouhé lhůty,“ řekl k tomu pro Novinky ministr Tejc.

Druhý zářez do totemu pochval.

Jaromír Tejc volá po snížení trestní zodpovědnosti na 13 let věku u trestných činů vraždy a znásilnění s následky. „Jsou činy, za které podle mého názoru ti pachatelé musí nést odpovědnost a argument, že jsou děti, je sice určitě správný, ale na druhou stranu jsou to vraždící děti,” svěřil Tejc CNN Prima News. Tejcův posun na 13 let u brutálních činů reaguje na západní realitu, kde děti vlčí, a na fakt, že dnešní třináctiletí mají kvůli internetu úplně jiné povědomí o světě než děti před padesáti lety. Ač tady je nejspíš na místě ptát se, které děti a čí děti vlčí a ztrácí zábrany.

Velmi zvláštně pak zareagovala Tejcova předchůdkyně Eva Decroix. Utrhla se od natáčení vilných videí na sociální sítě a okomentovala pro tutéž televizi Tejcův nápad. „Snížení věku trestní odpovědnosti nepomůže ničemu, naopak. Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství ukazuje, že již v dnešním systému máme problémy, které máme řešit. Je potřeba nejdříve se soustředit na to, aby nám takzvané ‚pasťáky‘ fungovaly,“ řekla.

Její logika je přímo uhrančivá. Nemáme porichtovaný systém pasťáků, proto nemůžeme snižovat věk pro trestní odpovědnost. No, jako naučila nouze Dalibora housti, naučí novela státní instituce pracovat a problémy řešit za chodu a vyřešit. Přičemž nejsme (zatím) ve stavu, kdy by se vraždící děti stávaly celospolečenským problémem. Stát prostě musí ty ústavy porichtovat za chodu, ne kvůli nim blokovat spravedlnost pro oběti.

Ale pod pochvalu i jeden malý pohlavek témuž ministrovi.

Před volbami nynější vládní koalice jako jeden muž křičela, že změní jednu novelu, která vzešla z pera Fialova hřebce Pavla Blažka. Tou měla být novela takzvané neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a trestního zákoníku). Před volbami se vášnivě mluvilo o tom, že jeho formulace je příliš gumová a může vést nikoliv jen k chytání Jamesů Bondů, ale i k politickým procesům s nepohodlnými jedinci. A takový legislativně gumový zmetek v české legislativě skutečně nemá co dělat.

Paragraf 318a schválila Fialova vláda s tím, že má trestat lidi, kteří „působí ve prospěch cizí moci proti zájmům ČR“. Jenže definice toho, co je „zájem ČR“ a co je „působení“, je v zákoně tak neuvěřitelně vágní a ohebná, že pod to tehdejší Blažkův úřad mohl schovat v podstatě jakoukoliv nepohodlnou novinařinu nebo opoziční kritiku. Blažek sliboval novelu novely, ale byl odejit, a Tejc s tím gumovým pendrekem na opozici zatím nic nedělá. Přitom dál smrdí v české legislativě jako pukavec minulé vlády.

Pracuje Jaromír Tejc na tom, aby paragraf ztratil na své ohebnosti? Pavel Blažek sliboval, že formulaci paragrafu poopraví, ale došlo k jeho politické popravě. Co na to Jaromír Tejc? I v tomto ho bude čekat pochvala? Nebo to promlčíme?

Vložil: Štěpán Cháb