Nina Divíšková: To je ale vůl aneb Jak poznala manžela Jana Kačera. Tajnosti slavných
24.06.2026
Foto: Se svolením České televize - Dramedy production
Popisek: Nina Divíšková jako babička Běta v seriálu Vyprávěj. Morální pilíř rodiny, energická a rázná, nekompromisní antikomunistka a obdivovatelka prezidenta Masaryka. Své názory říká nahlas, čímž se často dostává do konfliktů s režimem i některými členy rodiny.
Když se setkala se svou životní láskou poprvé, řekla si prý, že s takovým volem nechce mít nic společného. Pak zvládla tři děti, sama postavila dům a manžel dlouhé roky jen „hostoval“. Příběh o sobci a oddané ženušce to ale nebyl.
Pokračování z pondělí 22. června
Říkávala, že se už od dětství chtěla stát šaškem. Tedy člověkem, který sice rád a s chutí všechny okolo skvěle baví, jeho slova jsou ale současně tak vážná, až z nich zamrazí. Vždyť v historii i pohádkách bývá právě královský šašek tím, kdo si jako jediný troufá říct panovníkovi nelítostnou pravdu do očí. Na všechno v životě musela trpělivě počkat, dokonce už i na pražskou DAMU dorazila se zpožděním. A ještě jim oběma nebylo ani dvacet, když se tam setkala se svou životní láskou, o čtyři měsíce mladším budoucím hercem a režisérem Janem Kačerem. Ona si o něm pomyslela, že je nafoukaný, on si zase ani trošku nevěřil. „Byla to noblesní osoba, až aristokratická. Mluvila hlubokým altem a byla z Moravy,“ vzpomínal na svou osudovou lásku pro server divadlo.cz. Brzy se ale ukázalo, že je všechno jinak.
Jak potkala svého vola
„Byla jsem nemocná, a tak jsem do prvního ročníku nastoupila později. Každému zvlášť jsem se představila a došla jsem až k chlapci, který seděl v rohu a něco si kreslil. Představila jsem se mu a on se na mě ani nepodíval. Tehdy jsem si řekla, že s takovým volem nechci mít nic společného, a takhle to dopadlo,“ vzpomínala se smíchem v dokumentu České televize 13. komnata Jana Kačera. V ročníku se vytvořila skvělá parta, takže po absolutoriu v roce 1959 odešli skoro všichni společně do prvního angažmá v Ostravě. Nina s Janem se vzali a brzy se jim narodily dcery Simona a Klára. „Otěhotněla jsem z lásky a uvědomovala jsem si, že mateřství je velká hodnota i pro herectví. I když jsem tenkrát ještě netušila, jak moc mě budou děti inspirovat, věděla jsem, že je to velká brána do úplně jiného světa. Žádná mimořádně dobrá role by mi to nikdy nevynahradila.“ Nejmladší dcera Adéla se narodila, až když obě starší už byly v pubertě, a nakonec jen ona vykročila ve šlépějích svých rodičů a stala se herečkou. Nina ale byla přesvědčena, že to bylo hlavně proto, že nezažila těžké začátky svých rodičů.
Nejnáročnější role v životě
V roce 1965 se zase celá parta z DAMU stěhovala společně zpátky do Prahy. „Dostali jsme nabídku do Činoherního klubu, ale bylo to těžké. Neměli jsme kde bydlet, kolegové přespávali na žíněnce za oponou. Nakonec se nám horko těžko podařilo získat byt.“ Jenže spokojené časy dlouho netrvaly, protože Kačer normalizačnímu vedení nevyhovoval a musel z Činoherního klubu odejít. V roce 1976 se vrátil do Ostravy, rodina ale zůstala v Praze. Jan se sice každou volnou chvilku vracel domů, přesto celé desetiletí prožili mnohem víc času jeden bez druhého než spolu. „Všechny vazby byly zpřetrhány. Ptát se dcer, co bylo ve škole, nemělo smysl. Dívaly se na mě, jako proč se starám, když s nimi nikdy nejsem,“ povzdychl si Kačer v dokumentu České televize. Nina se stala mámou-tátou, musela všechno zvládnout, dokonce sama dokázala postavit i dům. „Tenkrát si mého manžela kamarádi dobírali, že Kačer staví dům, ale vlastně netuší kde,“ dodala.
Narozeniny:
Krmte tu bestii!
Upřímně přiznávala, že nastaly i chvíle, kdy měla chuť poslat manžela kamsi, ale slovo rozvod u nich nepadlo nikdy. „U nás v rodině se nikdy nikdo nerozvedl… Otec měl nejlepšího kamaráda, architekta Kyselku, který jednou za ním přišel, že se rozvádí, a otec mamince řekl: S Mojmírem jsem skončil! A když se ho maminka zeptala proč, tak jí odpověděl, že opustil ženu a tři děti, to se prostě nedělá.“ Její rodina je mimořádně semknutá, výrazně k tomu přispělo i její téměř šedesátileté manželství s Janem. Léta krásná i náročná prožili spolu, i když někdy na dálku, a nepřestali se milovat. A s přibývajícími roky Jan Kačer upřímně přiznával, že svou ženu miluje stále víc. „Nina má dvě hesla z nějakých anket, v nichž kdysi psaly ženy, jak si udržet muže. Některé tam psaly o kouzlech a sexu, ale vyhrála to osmdesátiletá bába, která napsala: Krmte tu bestii. To se Nině moc líbilo. A po letech to zase vyhrála žena, která napsala: Muži jsou zábavní, ani si jich nevšimnete. A mezi těmito dvěma hesly se pohybuje naše manželství.“
Třicet let stranou
Na obrazovce se objevila poprvé v roce 1961 v inscenaci svého manžela Všichni moji synové, před filmovou kamerou stanula poprvé až o pět let později jako pacientka v psychologickém dramatu Evalda Schorma Návrat ztraceného syna. Pak občas nějaká nabídka přišla, většinou ale zůstávala stranou pozornosti, dílem kvůli péči o rodinu a dílem vinou svého „nevhodného“ třídního původu. Pro komunisty prostě byla „buržoazní tvář, která není použitelná pro role proletářek a pracujících žen“. A navíc si pouštěla pusu na špacír. Například během jednoho zájezdu do Londýna o ní vyšel v deníku Times článek s titulkem Nenávidím komunisty. A tak dlouhých pětatřicet let rozdávala radost v Činoherním klubu i v řadě dalších divadel a její spolupráce s televizí a filmem se konečně rozjela teprve po změně režimu, takže v její filmografii najdeme více než 170 postav. K jejím excelentním výkonům patří mimo jiné afektovaná matka hlavního hrdiny v hořké komedii Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství, kterou si nejprve zahrála na jevišti, pak i před kamerou, a byla za ni nominována na Cenu Thálie i na Českého lva.
Když se chce…
…všechno jde. Do paměti televizních diváků se zapsala jako zapšklá a závistivá Libuše Šmídová v nekonečném seriálu televize Nova Ulice, spíš si ji ale vybavíte jako babičku Bětu v seriálu České televize Vyprávěj. Takový malý generál, v podstatě ale moudrá duše, která každému ráda pomůže. Naposledy stanula před kamerou v roce 2016 jako bohatá stará dáma a vášnivá fanynka fotbalové Dukly Judita Junková v pokračování úspěšné komedie Tomáše Svobody Manžel na hodinu. Přestože s manželem musela překonávat překážky, které by leckterý vztah zničily, dokázali všechno zvládnout a Nina byla přesvědčená, že až na „menší životní peripetie“ je vlastně zrozena pod šťastnou hvězdou. To nejlepší si na ni počkalo až po odchodu z Činoherního klubu. „Odcházela jsem s přesvědčením, že odcházím do důchodu a budu pečovat o přibývající vnoučata. Prožívala jsem to nesmírně těžce. Když jsem byla sama, neustále jsem plakala, nespala jsem, pila jsem jenom vodu,“ přiznala. Nakonec ji ze smutku probralo zkoušení nové hry, po níž brzy následovala spousta dalších příležitostí, a neustále byla ochotná dál překračovat své hranice, přestože na ni dolehla zákeřná Alzheimerova choroba. Jedna z našich nejvýraznějších hereček a majitelka podmanivého hlubokého hlasu navždy odešla 21. června 2021. Zemřela nečekaně v kruhu svých nejbližších.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Filmový přehled, Česká televize, Český rozhlas, Naše hvězdy, divadlo.cz, Činoherní klub Praha, Petra Braunová: Nina, Divadelní noviny: Vladimír Hulec - Nina Divíšková: Živote, děkuju za všechno. I za bolest)
Vložil: Adina Janovská