Mám moc rád Luďka Niedermayera. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Luděk Niedermayer

Europoslanec Luděk Niedermayer vyzařuje do veřejného prostoru svou klimatickou tíseň i neúprosnou logiku.

„Luděk Niedermayer je český politik a matematik, v letech 1996 až 2008 člen bankovní rady České národní banky a navíc v letech 2000 až 2008 viceguvernér ČNB,“ píše o Niedermayerovi wikina. A Luděk Niedermayer se na oplátku rozepsal o Slovensku.

„Dokonce i přes šílenou politiku a mnoho dalších problémů ukazuje slovenská ekonomika přínosy eura.

V porovnání s Českem, které má nižší deficit, nižší dluh, vyšší růst i nižší nezaměstnanost, si Slovensko díky členství v eurozóně půjčuje levněji. Stát ušetří miliardy eur, levnější úvěry jsou dostupné i firmám a domácnostem,“ napsal europoslanec za TOP 09. Fíha.

Dokonce i přes šílenou politiku a mnoho dalších problémů ukazuje slovenská ekonomika přínosy eura.

V porovnání s Českem, které má nižší deficit, nižší dluh, vyšší růst i nižší nezaměstnanost, si Slovensko díky členství v eurozóně půjčuje levněji. Stát ušetří miliardy eur,… pic.twitter.com/42kMn4MIQf

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) May 18, 2026

Chvála ekonomického černého pasažérství z pera bývalého viceguvernéra České národní banky.

Slovensko má ratingové hodnocení A. Česká republika má hodnocení AA-. O dva stupně lepší. Rating ukazuje (nebo by měla) skutečnou kondici ekonomiky země. Slovensku dokonce minulý měsíc ratingová agentura S&P hodnocení snížila. Protože slovenská ekonomika prostě nevzbuzuje důvěru.

Pro ČR by takové snížení bylo velmi bolestivé, pro Slovensko není. Proč? Protože je v eurozóně. Investoři tedy hledí spíše na ekonomiku eura a sílu celku. Přitom vidí, že Evropská centrální banka má v záloze záchranné mechanismy, které by krachující ekonomiku jedné ze svých zemí podržely. Podobně jako Řecko.

Jenže právě Řecko je ukázkou toho, co je eurozóna jako celek. Eurozóna leží a padá se svými nejsilnějšími členy. Tedy vlastně s Německem. Navázanost na německý projekt eura dovoluje slabším zemím v ekonomice více hazardovat, chovat se méně zodpovědně. Že se tak Slovensko chová, ukazuje právě snížení ratingového hodnocení.

Ano, Luděk Niedermayer má pravdu v tom, že i když Slovensku kleslo ratingové hodnocení, má díky eurozóně levnější půjčky (které jsou ovšem oproti jiným, ekonomicky zdatnějším zemím eurozóny, i tak zatížené horším úrokem). Nedodá, že se jedná svým způsobem o řecké překrucování reality, které u Slovenska nevede k větší prosperitě, ale k táhlé stagnaci bez vidiny výrazného zlepšení. A to i proto, že Slovensko má sice možnost zadlužit se s méně drtivým úrokem, ale zároveň ztratilo možnost řídit svou ekonomiku prostřednictvím vlastní centrální banky, která zcela podléhá Evropské centrální bance. To vede právě k ekonomické stagnaci. A tedy vlastně k potřebě se i více zadlužovat. Z čehož plyne, že Slovensko nemá šanci v prosperitě dohnat Českou republiku, pokud ve Strakovce nebudou sedět příliš okázalé straky a nezadluží stát absurdními částkami (jako třeba za čtyři roky jedním a čtvrt bilionu korun).

Zatímco Česká republika byla s korunou neustále pod tlakem tržní reality a musela si svou prosperitu odpracovat a hlídat (což vedlo k zachování vyššího bohatství a stability), Slovensko usnulo na vavřínech pod ochrannými křídly Evropské centrální banky (ECB). Levné úvěry sice pomohly lidem k levnějším hypotékám, ale státu pomohly zamést strukturální problémy pod koberec. Což je další důvod, proč Slovensko zůstane u své stagnace a Česká republika se skrze tržní boj dostane (snad) k větší prosperitě.

Navíc, a tady vidím zásadní problém, slovenská ekonomika zcela podléhá ECB. Stačí připomenout krizi jihoevropských zemí Itálie a Španělska. ECB, aby vymanévrovala země z krize, začala pohybovat s úrokovými sazbami. Což v tu dobu rostoucí ekonomice Slovenska uškodilo. Uvedlo ji do ekonomické bubliny, která neodpovídala ekonomické realitě.

Ale koukněme na nedávnou inflační smršť po začátku války na Ukrajině.

Co se dělo? Východní Evropa se ocitla v pasti závislosti na ruských energiích, po začátku války a politice odstřižení začala nebezpečně růst inflace. Jenže rostla hlavně v Pobaltí, na Slovensku, v Maďarsku, v České republice. V Německu sice také rostla, ale podstatně méně. Jak reagovala ECB? Musela zohlednit svou politiku vůči centru. Tedy Německu. Slovensko ani Estonsko nemohly pohnout kurzem měny, nemohly pohnout úrokovými sazbami. Jediné, co slovenské nebo estonské vládě zbylo, bylo hasit požár helikoptérovými penězi, což sice lidem na chvíli ulevilo od drahých energií, ale stát to zadlužilo na generace dopředu. Tedy vedlo ke stagnaci. ECB se vždy přizpůsobí centru, nikoliv periferii.

Projekt eura je dobrý do dobrých časů. V krizích se ukazuje jeho nepřirozenost, kdy se pod jedněmi pravidly a mechanismy má řídit dvacet naprosto odlišných ekonomik s odlišnými dopady krize. A to bude vždy znamenat, že jedni na tom budou biti. A teď otázka za zlatého bludišťáka – následky si bude častěji odnášet centrum, tedy Německo, nebo periferie, jako třeba Slovensko (nebo ČR, kdyby do eurozóny vstoupila)?

U malých a ekonomicky slabších států na periferii eurozóny i zájmu vede členství po vstupu k nezodpovědnosti, posléze ke stagnaci. Těží z toho jen Německo. Euro je německý projekt určený pro prospěch Německa.

Niedermayer se řídí fanatickou vírou, nikoliv ekonomikou. Jeho snem je se lépe zadlužovat, než mít nižší deficit, nižší dluh, vyšší růst i nižší nezaměstnanost. Doufám, že v ČNB mají jeho fotku a u ní noticku - omyl, ke kterému už nikdy nesmí dojít.

Vložil: Štěpán Cháb