Darek Vostřel: Proradný rádce mocných, který myslí jenom na svoji kapsu
13.05.2026
Foto: Se svolením České televize - Jiřina Cinybulková
Popisek: Darek Vostřel jako řezník Rudolf Vandas, vedoucí masného krámu v Masné ulici číslo 12 na Starém Městě pražském v seriálu Píseň pro Rudolfa III.
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Budeme se pikliti za královské tititi… Tuhle písničku ze Šíleně smutné princezny snad zná úplně každý. V reálném světě ale rádci v pozadí zpravidla nebývají tak zábavní jako pan Ypsilon.
Po odvážném skautovi z pražského Divadla Rokoko Jiřím Šaškovi, na kterého jsem si zavzpomínala v Tajnostech v pondělí, nemůžu zapomenout na jeho tvůrčí „druhou polovinu“ z populární komické dvojice šedesátých let VOŠA, herce, dramatika, divadelního režiséra a dramaturga Darka Vostřela. Koneckonců v tradičním modelu dvojice klaunů právě on byl tím „moudřejším a prostorově výraznějším“ a určitě si ho vybaví i mladí diváci. Několikrát do roka se k nám totiž stále vrací dodnes, i když s jiným partnerem. Kdo by neznal chamtivého a kulatého rádce a generála Ypsilona z hudební pohádky Bořivoje Zemana a Františka Vlčka Šíleně smutná princezna, který se svým partnerem Iksem z druhého království v podání Josefa Kemra rozpoutá válku, protože idylické spojení obou zemí se jim nehodí do krámu. Proradní rádci těch nejmocnějších, působící z pozadí, kteří mívají v pohádkách většinou špatnou pověst a bývají zdrojem všeho zla, se bohužel nezrodili ve fantazii autorů, stačí se projít historií lidstva. To by ale bylo téma na úplně jiný článek.
Poslední kapka
Do kin vstoupil nesmrtelný pohádkový muzikál v prvním červnovém týdnu roku 1968 a velmi úspěšně nejen díky písničkám v podání Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře. V dialozích si totiž milovníci satiry a jinotajů hodně „početli“ a „Pikle“ mezi nimi tak vyčnívaly, že byly vzápětí z filmu na dlouhá desetiletí vystřiženy. Do mimopražských kin a letních dětských táborů ale putovaly kopie původní verze a písnička zněla dokonce i v té, která byla prodána do NDR a vysílána v tamní televizi. Díky prázdninovému kinu se zapsaly do paměti i mně, ještě výrazněji ale do ní Darek Vostřel vstoupil jako řezník Rudolf Vandas v seriálu Píseň pro Rudolfa III. Duchovní otec české hudební scény šedesátých let, muž nejen s werichovským plnovousem, ale také obdobně břitkým smyslem pro humor. A další jedinečný projekt turbulentního období roku 1968 se stal poslední kapkou, kterou trpělivost tehdejších mocipánů definitivně přetekla.
Dar boží
Narodil se 9. ledna 1929 v Praze a pro svoji krásnou matku pocházející z jižní Evropy byl darem od Boha, takže dostal v Čechách neobvyklé jméno Božidar. Otec byl na rozdíl od ní Čech jako poleno, a právě po něm zdědil Darek talent i lásku k divadlu. Alois Vostřel totiž byl za první republiky ředitelem a provozním populárního žižkovského divadla Akropolis. I když se po druhé světové válce musel své profese vzdát a pracoval pak v tabákovém průmyslu, syna na herecké dráze nadšeně podporoval. Díky tomu Darek absolvoval v roce 1952 na pražské DAMU a na počátku kariéry používal pseudonym Kristián Bambas. Hned po fakultě získal první profesionální angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, na jehož scéně sbíral první zkušenosti v klasickém repertoáru. Už po jedné sezóně ale narukoval na vojnu, díky níž jeho umělecká tvorba nabrala úplně jiný směr. V armádním souboru Vítězná křídla totiž propadl pod vedením budoucího režiséra, scenáristy a textaře Miroslava Zachaty alternativnímu divadlu. A také se seznámil se svým budoucím sparingpartnerem Jiřím Šaškem.
Od vesnice k vesnici
S Jiřím Šaškem začal tvořit první úspěšné scénky a forbíny a dvojice VOŠA sbírala první vavříny. Společně pak přešli do Pražského estrádního souboru, jehož činnost byla založena především na zájezdových představeních. Darek měl ale větší ambice a usiloval o stálou scénu v hlavním městě. V roce 1957 dostal nabídku na převzetí prostor někdejšího kabaretu Rokoko v pasáži Lucerna na Václavském náměstí a nabídku přijal, přestože to znamenalo spoustu náročných úprav, které prováděli sami herci. V březnu 1958 Divadlo Rokoko konečně zahájilo umělecké působení, cesta k úspěchu byla ale ještě hodně trnitá. I když v té době kromě Vostřela a Šaška působili v souboru například Jiří Lír, Vlastimil Bedrna či prvorepubliková operetní hvězda Alena Frimlová, publikum přijímalo nabízený repertoár velmi vlažně. Teprve v polovině šedesátých let se stalo dalším českým fenoménem díky představením s výraznou hudební a zpěvnou složkou.
Kujme pikle:
Druhý pražský fenomén
Přestože divadlo bylo pro něj stěžejní, zahrál si v první polovině šedesátých let i v několika filmech, jistě si ho vybavíte jako náčelníka štábu v dalším nesmrtelném projektu, filmovém muzikálu režisérů Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka Kdyby tisíc klarinetů. S postavením představení na úspěšných hitech začalo Rokoko dokonce výrazně konkurovat tehdejší nejslavnější scéně, která sídlila v další pražské pasáži Alfa, k níž stačí jen přejít Vodičkovu ulici. Semaforu Vostřel dokonce přebral některé hvězdy, například Waldemara Matušku a na čas dokonce i Evu Pilarovou. K jeho opravdové slávě ale přispěl až v druhé polovině šedesátých let příchod mladých zpěváků v čele s Martou Kubišovou, Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, kteří pak po odchodu z Rokoka ke konci října 1968 založili trio Golden Kids. V tomto období se také zrodila nejslavnější představení Čekání na slávu či Filosofská historie a mimořádnou exhibicí souboru se stal v letech 1967-1968 hudební seriálový projekt Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III.
Mistrem slova na zapřenou
První spolupráci s filmaři navázal Darek už v roce 1959 díky americkému střihovému projektu režiséra Roberta Youngsona Když komedie byla králem (When Comedy Was King), k němuž namluvil komentář. Jako herec debutoval o rok později coby ženich u fotografa v kriminálce Černá sobota a zazpíval si s tehdy devítiletou Zuzanou Vrbovou slavnou písničku Sluníčko z hry divadla Semafor Taková ztráta krve, kterou si pak zpívalo několik generací dětí. Pak posbíral řádku dalších vedlejších rolí. A nezničitelný pomník slávy si vybudoval v Československé televizi jako scenárista mimořádně úspěšného pořadu Vysílá studio A. Poté co byla po roce 1968 jeho činnost z politických důvodů výrazně utlumena a v roce 1970 byl zbaven ředitelské funkce ředitele v Rokoku, nehodlal se vzdát. Psal scénáře pod pseudonymy, podílel se na jevištních prezentacích zpěváků, především Václava Neckáře, vystupoval v zájezdových představeních Jiřího Sováka, spolupracoval i s Yvettou Simonovou. Rok 1989 ho zastihl už vážně nemocného, přesto se zúčastnil jako host koncertu Waldemara Matušky po jeho návratu z emigrace a sklidil bouřlivé ovace. Obnovení svého Divadla Rokoko ale odmítl a s Jiřím Šaškem vystoupil naposledy v roce 1991 během zájezdu pro krajany do Švýcarska.
Jak rozvést donchuána
Vtipný a šarmantní gentleman byl vyhlášeným milovníkem ženské krásy, což jeho kolegové dodnes rádi připomínají. Poprvé se oženil už v jihlavském angažmá s Janou Bláhovou, mladé manželství ale nemělo dlouhého trvání. V slavné éře Rokoka se pak seznámil s herečkou a populární televizní hlasatelkou Jaroslavou Panýrkovou, s níž zplodil dceru Kateřinu. Přesto dál pokukoval po holkách a jeho zrak spočinul na krásné manekýnce Melanii Lepší. Sice tvrdil, že ji miluje, k rozvodu se ale neměl, a tak se o devatenáct let mladší sexy plavovláska uchýlila k ženské lsti. Po jedné z utajených návštěv jeho bytu „zapomněla“ v koupelně odličovací tampony, dovezené z Německa. „Jarka jimi pak mávala Darkovi před nosem. Vše se urychlilo a stala jsem se paní Vostřelovou,“ přiznala až po letech deníku Aha!.
Talent utopený v alkoholu
Kvůli zákazům se Darkovi postupně přestalo dařit a začal hledat útěchu v alkoholu. „Dost pil, až propil i řidičák. Ztratil sebedůvěru, všude tušil odposlechy, byl paranoidní,“ zavzpomínala Melanie s tím, že krize jejich manželství vyvrcholila, když si začal románek se sestřičkou svého ošetřujícího lékaře. Melanie se později provdala za zpěváka skupiny Plavci Jana Vančuru, Darek se oženil se svou zdravotní sestrou Jiřinou Váňovou, s níž měl dceru Darinu. Ani čtvrté manželství ale nevydrželo jeho alkoholické excesy a nakonec zůstal sám. Jedinečný komik, herec, režisér, dramatik, textař, dramaturg i divadelní ředitel Darek Vostřel zemřel opuštěný, 4. listopadu 1992 ho našli bez známek života v jeho bytě v pražském Podolí. Bylo mu pouhých 63 let.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Česká televize, Český rozhlas, Filmový přehled, Aha!, Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko)
Vložil: Adina Janovská