Tendr může vyhrát vlak bez referencí. Praha jako testovací laboratoř?

Foto: Redakce KrajskéListy.cz

Popisek: Vlak, ilustrační foto

Zakázka, která má na desítky let ovlivnit železniční dopravu v Praze a Středočeském kraji, čelí zásadním otázkám. Nastavení podmínek totiž podle kritiků otevírá prostor i výrobcům bez relevantních referencí z posledních let. Výsledkem může být situace, kdy se nové jednotky fakticky ověřují za provozu na běžných cestujících.

Tendr na zajištění železniční dopravy pro Prahu a Středočeský kraj v hodnotě přibližně 140 miliard korun patří k největším veřejným soutěžím v historii české dopravy. Součástí projektu je i pořízení nových vlaků, které mají v příštích letech tvořit páteř příměstské dopravy. 

Na takto rozsáhlou zakázku se vážou i vysoké nároky na kvalitu a spolehlivost dodávaných vozidel. Právě reference výrobce patří v dopravních soutěžích mezi klíčové ukazatele, protože ukazují, zda už daný typ vlaku obstál v reálném provozu, jaké má poruchovosti a jak se osvědčil z pohledu údržby.

Bez referencí, ale s šancí uspět

Podle nastavení soutěže ale nemusí být zkušenost z posledních let rozhodujícím faktorem. To v praxi znamená, že se do hry mohou dostat i výrobci, kteří v nedávné době podobné jednotky nedodávali, případně by přišli s novým řešením bez dlouhodobého provozního ověření.

Takový přístup může na první pohled působit jako otevření trhu a podpora konkurence. Ve skutečnosti ale přináší i opačný efekt. Zvyšuje riziko, že vítězný produkt nebude dostatečně prověřený. „Experimentování v ostrém provozu může mít dopad na spolehlivost i komfort pro cestující,“ upozorňuje advokátka a předsedkyně spolku Fair Rail Andrea Kneiflová.

A právě tady se dostáváme k jádru problému. Pokud se nové vlaky začnou ladit až po nasazení do ostrého provozu, nejsou to výrobci ani zadavatel, kdo ponese každodenní dopady. Budou to cestující v podobě výpadků spojů, technických problémů nebo nižšího komfortu.

Prototyp místo ověřeného řešení?

V železniční dopravě přitom nejde o teoretickou debatu. Rozdíl mezi ověřeným typem vozidla a novým, dosud neodzkoušeným řešením je zásadní. Zatímco zavedené jednotky mají za sebou tisíce kilometrů provozu a známé slabiny, u nových konstrukcí se problémy často objeví až v reálném nasazení. 

Právě proto bývá u velkých zakázek běžné, že zadavatelé kladou důraz na reference, tedy na konkrétní projekty, kde už dané řešení funguje. V tomto případě ale váha těchto zkušeností není rozhodující. Podle odborníků tak vzniká paradoxní situace: soutěž, která má zajistit stabilní a spolehlivou dopravu na desítky let, připouští i variantu, kdy se finální produkt bude vyvíjet v průběhu samotného provozu.

Riziko přenesené na veřejnost

Z pohledu cestujících jde o velmi konkrétní riziko. Příměstská doprava v okolí Prahy patří k nejvytíženějším v zemi a jakýkoliv problém se okamžitě promítá do každodenního fungování statisíců lidí.

Pokud by se potvrdil scénář, kdy nové jednotky nebudou dostatečně odzkoušené, může to znamenat nejen komplikace v provozu, ale i tlak na dodatečné úpravy, servis nebo změny smluvních podmínek. To vše v konečném důsledku prodražuje celý projekt.

Debata o referencích tak není jen technickou otázkou pro odborníky. Ve skutečnosti jde o to, kdo ponese riziko případného selhání. A v aktuálním nastavení tendru se zdá, že významná část tohoto rizika může dopadnout právě na veřejnost.

Vložil: Zdeněk Svoboda