Skutečný četník Arazim a jeho bitvy se zlem
23.03.2026
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Když vstoupil Tomáš Töpfer na obrazovku jako četník Karel Arazím, bylo mu právě padesát
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Počátkem letošního roku by oslavil pětadvacáté „narozeniny“, četnickou legendu totiž přivedla poprvé Česká televize do našich obýváků 4. ledna 2001. Ten skutečný Arazim se ale narodil o více než století dřív.
Zpočátku štábní strážmistr, později praporčík a vrchní strážmistr, který se stal jednou z nejpopulárnějších postav Tomáše Töpfera. Jeho seriálový Karel Arazím se svými kolegy, který nás vrací do druhé poloviny třicátých let minulého století, je zárukou sledovanosti díky dnes již trošku románovým kriminálním příběhům i dějové lince, mapující osudy hrdinů. Četnické humoresky režiséra Antonína Moskalyka se prostě staly fenoménem. Možná ale netušíte, že předobrazem jejich hlavního hrdiny byl skutečný muž z masa a kostí. Jen se nejmenoval Karel, nýbrž Josef, v příjmení měl krátké „i“, tedy Arazim. A jeho životní příběh, ještě mnohem složitější než ten seriálový, by vydal na román.
Arazímův duchovní otec
A máme tu další „hrátku“ se jmény. Když uslyšíte jméno Michal Dlouhý, většinou se vám jako první vybaví mladší z populárních hereckých bratrů, tím spíš, že právě ovládá obrazovku Primy jako hlava rodiny koňáků v seriálu O lidech a koních. Ten, který má lví podíl na úspěšné české seriálové klasice, je ale o šest let starší. Duchovním otcem Četnických humoresek je totiž právník, policista, historik a spisovatel Michal Dlouhý, který už svoji diplomovou práci na Právnické fakultě Univerzity Karlovy napsal na téma „Organizace Československého četnictva v letech 1918-1938“. Titul pak obhájil zmapováním vývoje četnické pátrací služby v Československu do roku 1938 a v doktorském studijním programu na policejní akademii se zabýval kriminalistikou u četnictva. Postupně dosáhl služební hodnosti vrchního policejního rady, publikoval v Kriminalistickém sborníku, v kterém je od roku 1993 členem redakční rady. Od roku 1995 je členem Společnosti pro kriminalistiku a od roku 2002 v jejím představenstvu.
Pan policejní rada
Uniformu Michal Dlouhý svlékl v roce 2021 a od té doby působí jako dokumentátor pražského Muzea Policie ČR. Neprávem zapomenutý četnický sbor první republiky se rozhodl rehabilitovat v očích veřejnosti, a proto oslovil režiséra Antonína Moskalyka. Je autorem námětů deseti dílů z první série a spolupracoval jako odborný poradce při přípravě i samotném natáčení seriálu. V březnu 2006 převzal se scenáristkou a režisérkou Pavlínou Moskalykovou Solo a dramaturgem Josefem Souchopem 1. cenu TýTý za nejúspěšnější televizní seriál roku 2005. Díky jeho vášni pro historii četnictva a kriminální případy z doby první republiky nabídla Česká televize v roce 2021 divákům další seriálový projekt Zločiny Velké Prahy. Michal Dlouhý pro ni zpracoval případy situované do roku 1922, kdy detektivové pražského policejního ředitelství začali působit v obvodech, které do té doby spadaly do působnosti četnictva. A před dvěma týdny ČT oznámila, že se můžeme těšit na další pokračování.
V osmnácti na frontu
Skutečný četník Arazim se narodil 20. listopadu 1898 v Sedlčánkách u Českého Brodu do rodiny tesaře Josefa Arazima a zemědělské dělnice Marie, kteří měli celkem osm potomků, dva ale už v dětství zemřeli. Dostal ale jméno Josef. Otec zemřel, když mu bylo dvanáct, takže musel se sourozenci pomáhat matce splácet dluh na rodinném domku a začal pracovat jako tesařský pomocník. V květnu 1916 narukoval a přesně v den svých osmnáctých narozenin byl poslán na italskou frontu, kde se v roce 1917 přiotrávil bojovým plynem. Po uzdravení přeběhl do zajetí, dostal se do zajateckého tábora v Padule a v říjnu se přihlásil do československých legií, kde působil jako střelec u roty kulometů. V prosinci 1918 se už vrátil do nového Československa a vzápětí se účastnil osvobozování Slovenska. K 21. lednu 1921 byl demobilizován.
Četnické humoresky:
Uniforma cestou z bídy
Po návratu do Sedlčánek nejprve pokračoval jako tesařský pomocník, kvůli nedostatku práce se ale rozhodl znovu obléct uniformu. Od 1. srpna 1921 nastoupil jako četník na zkoušku v Nových Hradech u Litomyšle, absolvoval i lyžařský kurz a v roce 1927 mu byl v Poličce přidělen služební pes, erdelteriér Dereš. Od 1. ledna 1928 byly zřízeny četnické pátrací stanice a byl Arazim o dva měsíce později spolu putovali na četnickou stanici do Hradce Králové. Arazim absolvoval kriminalistický kurz, a pak si udělal řidičák. Časem jeho čtyřnohého parťáka vystřídala fena německého ovčáka Sylva a současně působil jako pomocný fotograf, vedl evidenci potulných cikánů a kasařů. Po deseti letech byl povýšen na štábního strážmistra, v roce 1933 se oženil s Miladou Zemanovou a po roce se jim narodila dcera Alena. V září 1938 se stal velitelem stanice Nové Kocbeře u Dvora Králové, po Mnichovu byl převelen do Holic a v roce 1941 se zapojil do protinacistického odboje.
Zajatec, určený k likvidaci
Za války sabotoval ve službě nařízení a rozkazy, likvidoval udání, mimo jiné pomohl k útěku několika lidem, hledaným gestapem, ilegálně držené zbraně nechal zahodit do rybníka, kde byly až po válce nalezeny, zachránil před zatčením učitelský sbor v Holicích… V červnu 1943 složil předepsané zkoušky z němčiny, už v listopadu ale byl přesně v den 45. narozenin penzionován jako legionář, nevhodný pro tehdejší režim. Pak pracoval jako skladník v holické obuvnické firmě Hirsch. Hned 5. května 1945 v rámci tzv. holického povstání přihlásil na četnické stanici do služby. Dům, v němž rodina bydlela, byl v při náletu značně poškozen a suť zasypala a zranila manželku s dcerou, o den později byl Arazim při odzbrojování ustupujících německých jednotek zajat, odvezen do Vysokého Mýta a na poslední chvíli unikl popravě.
Falešné obvinění
V roce 1945 se stal z četníka příslušníkem Sboru národní bezpečnosti a zpětně povýšen od roku 1941 do hodnosti vrchního strážmistra. Počátkem roku 19846 dohlížel čtyři měsíce na odsun Němců v Horním Slavkově, po návratu se stal velitelem stanice. Na jaře 1949 putoval do Hradce Králové, a přestože byl oceněn za aktivity v době odboje, stále dokola je musel prokazovat. V roce 1955 byl obviněn z údajného podílu na zákrocích při demonstracích a stávkách. Bylo mu oznámeno rozvázání služebního poměru, hrozilo mu disciplinární řízení k odnětí hodnosti, což by znamenalo ztrátu penze, a tak požádal o milost Kancelář prezidenta republiky. Nakonec byl přeložen do trvalé výslužby s nárokem na důchod.
Marné čekání na uznání
Tehdy už byl ale nemocný a podstoupil dlouho odkládanou operaci žaludku. Koncem listopadu 1955 odešel do trvalé výslužby bez uznání zásluh z legií. Pak pracoval jako vrátný v několika hradeckých podnicích, po infarktu se ale rozhodl od roku 1963 odejít do důchodu. Dál pak pracoval jako vrátný na zkrácený úvazek, na podzim 1968 ale zůstal po zlomenině nohy trvale upoután na lůžko. V roce 1969 znovu požádal o uznání zásluh v legiích a odboji, opět neúspěšně. Předobraz seriálového velitele Josef Arazim zemřel 14. listopadu 1975 v Hradci Králové. Podle vzpomínek a archivních materiálů jeho rodiny pak Michal Dlouhý napsal knihu Humoresky vážně, podle níž Pavlína Moskalyková připravila scénář.
(zdroje: Wikipedia, Policie ČR, Muzeum Policie ČR, Česká televize, FTV Prima, Městská knihovna Česká Třebová - Osobnosti regionů, Československá obec legionářská, Český rozhlas, Kulturní dům Holice)
Vložil: Adina Janovská