Bilderberg Group řídí svět. TEORIE X
08.03.2026
Foto: Microsoft Designer
Popisek: Bilderberg Group řídí svět
Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.
A také to dává větší smysl naší existenci. Copak by nás čistý chaos mohl dovést tam, kde nyní jsme? Je Bilderberg Group stínovou světovou vládou, nebo pouhým debatním klubem uznávaných elit?
Napětí kolem těchto otázek by nejlépe mohly ilustrovat záběry z dánské Kodaně, kde policisté na zpomalených záběrech akčně pacifikují mladíka, který se pokouší vzlétnout s dronem, aby natočil setkání mocných. Dotlačí ho k policejnímu vozu, nasazují mu pouta a s další spoutanou ženou, která byla na místě, ho donutí nastoupit do auta. O kousek dál stojí skupinka protestujících s transparenty, na nichž je červeně přeškrtnutý nápis Bilderberg Group. Každý, kdo byl někdy zatčen, by vám mohl dramaticky líčit, že to z jeho pohledu vypadalo velmi podobně. Vím, o čem mluvím, když jsme ve Vatikánu, na Svatopetrském náměstí, načerno natáčeli záběry do filmu Ďáblova sbírka, bylo pro nás zjevení se policie a následný ostrý výslech na služebně podobně stresující. Ale mohli jsme si za to sami, porušili jsme pravidla. Stejně jako onen muž s dronem. Přiblížil se k setkání, které si svou neproniknutelnost ochránit umí.
Bilderberg Group je označení pro výroční uzavřenou konferenci, na kterou je zváno 120 až 150 významných osobností především ze Severní Ameriky a Západní i Střední Evropy. O pozvání rozhoduje řídící výbor, který se každý rok obměňuje. Tradičně tvoří jednu třetinu pozvaných aktivní politici a zbylé dvě třetiny osobnosti z oborů finančnictví, průmyslu, odborů, vzdělávání a komunikací.
Název skupiny je odvozen od jména hotelu v Nizozemsku, kde došlo od 29. do 31. května 1954 k prvnímu setkání. To bylo iniciováno několika lidmi včetně polského politika Józefa Retingera, kteří se obávali růstu antiamerikanismu v západní Evropě a navrhli mezinárodní konferenci, na níž by se setkali představitelé evropských zemí a USA s cílem podpořit atlanticismus. Účastnit se může ten, kdo je pozván předsedou a dvěma čestnými generálními sekretáři po poradě s výborem. Výběr probíhá tak, aby účastníci mohli vést informovanou a vyváženou diskusi. Většina hostů pochází z členských zemí NATO a sami o sobě mluví skromně jen jako o „konferenci“.
V minulosti se této akce účastnila řada českých zástupců: Karel Kovanda (1998, Skotsko), Michael Žantovský (1999, Portugalsko), Jiří Pehe (2001, Švédsko) a Vladimír Dlouhý (2002, USA), bývalý ministr průmyslu a obchodu, který na setkání v Chantilly ve Virginii reprezentoval sféru ekonomického poradenství. Následoval jej Karel Schwarzenberg (2008, USA), jenž měl na Bilderberg Group mimořádně těsné vazby nejen jako výrazný politik a předseda TOP 09, ale především jako potomek mocného šlechtického rodu, který spoluformoval dějiny Evropy. V pozdějších letech seznam doplnili Pavel Kováček (2015, Rakousko), tehdejší partner poradenské firmy KPMG (přičemž u tohoto jména často dochází k záměně s poslancem KSČM), a Tomáš Prouza (2016, Německo), který se setkání v Drážďanech zúčastnil z pozice státního tajemníka pro evropské záležitosti.
Právě Karel Schwarzenberg měl na Bilderberg Group mimořádně těsné vazby. Zcela logicky, protože působil jako ministr zahraničí, místopředseda Nečasovy vlády, a dokonce jako kancléř prezidenta Václava Havla. V prezidentské volbě v roce 2013 se v prvním kole umístil na druhém místě se ziskem 23,40 % hlasů, přičemž ve druhém kole získal 45,19 % hlasů, čímž podlehl Miloši Zemanovi. Jako příslušník české větve rodu Schwarzenbergů držel dědičné tituly kníže ze Schwarzenbergu či vévoda krumlovský a je rytířem Řádu zlatého rouna. Od mládí podporoval návrat demokracie do Československa a po roce 1968 aktivně pomáhal disentu, to vše právě svým zapojením do západoevropských politických a mocenských struktur.
Navíc lze konstatovat, že Karel Schwarzenberg byl přímým ideovým protipólem politického realismu. Ten reprezentuje například profesor John Mearsheimer. I prezident Václav Klaus několikrát Schwarzenberga několikrát označil za svůj světonázorový protipól. A zatímco Mearsheimer nahlíží na světovou politiku jako na od morálních principů oproštěný střet velmocí o sféry vlivu a bezpečnost, Schwarzenberg ztělesňoval školu politického idealismu založenou na hodnotách a morální odpovědnosti. Odmítal realistické přesvědčení, že malé státy se musí podřídit zájmům mocností, a místo pragmatického ustupování autoritářským režimům prosazoval důslednou obranu lidských práv a mezinárodního práva.
Pro Schwarzenberga jako hluboce věřícího katolíka nebyla zahraniční politika pouhou mocenskou hrou „státu proti státu“, ale věčným zápasem mezi svobodou a tyranií, v němž je cynický realismus považován za nebezpečnou cestu k novému „Mnichovu“. Jeho pojetí politiky proto nebylo jen sekulárním liberalismem, ale vycházelo z křesťanského přesvědčení o existenci objektivního dobra a zla a o odpovědnosti jednotlivce před svědomím i vyšší mocí. Otázka samozřejmě zní, zda jakmile začneme řídit politické volby z hlediska hodnot, nemůže se nám stát, že zvolíme hodnoty nelidské. Respektive lidství nepřátelské. Kupříkladu upřednostnit Gaiu před lidstvem by teoreticky mohlo znamenat, že zbavit se lidstva jako takového by planetě vlastně významně prospělo…
Účast Karla Schwarzenberga na Bilderbergu v roce 2008 proto nevyvolává jen konspirační otázku, zda se tato skupina nechystala ovládnout Českou republiku, ale i subtilnější otazníky, nakolik jde o jeho přípravu na prosazení idealistické nadnárodní politiky Václava Havla po odchodu prvního prezidenta z činné služby státu? A naopak jestli se tu neprosazuje celoplanetární agenda. V roce 2008 Schwarzenberg jako ministr zahraničí podporoval kandidaturu Jana Švejnara proti Václavu Klausovi. Sám o kandidatuře uvažoval, ale až zavedení přímé volby mu dalo reálnou šanci oslovit širokou veřejnost přímo, což vyústilo v masivní kampaň se s ním coby symbolem kontinuity Havlova směřování.
Poprvé a naposledy se pokusil o prezidentský úřad v roce 2013, kdy se v České republice konala historicky první přímá volba hlavy státu. V prvním kole Schwarzenberg výrazně překvapil veřejnost i politology, když se ziskem 23,40 % hlasů jen těsně zaostal za Milošem Zemanem a vyřadil favorizovaného Jana Fischera. Rozhodující duel se následně proměnil ve velmi vyostřenou kampaň, v níž se kromě postoje k Benešovým dekretům či rodového původu řešily právě i Schwarzenbergovy silné vazby na zahraniční elity a mezinárodní struktury.
Přestože ve druhém kole získal podporu více než 2,2 milionu voličů (45,19 %), na vítězství to nestačilo a úřad prezidenta obsadil s výsledkem 54,80 % Miloš Zeman. Tento výsledek se výborně hodí jako závěr úvahám o ideovém střetu s politickým realismem. Ukazuje totiž, jak se Schwarzenbergova mezinárodní orientace a „aristokratický idealismus“ střetly s realitou domácího politického boje.
Sám Schwarzenberg prohlásil: „Bilderberg není žádná spiklenecká skupina, která řídí svět. Mají tam vynikající přednášky, diskuse na vysoké úrovni, které jsem s radostí poslouchal. Žádná rozhodnutí tam nepadají. To je pouhá spiklenecká teorie.“ Jeho slova však v očích kritiků narážejí na fakta. Existují totiž jasné záznamy, jak si Bilderberg zval budoucí světové lídry krátce předtím, než byli zvoleni do svých vrcholných funkcí, což shrnuje následující přehled:
Vzhledem k tomu, že Karel Schwarzenberg byl pozván v roce 2008, dalo by se logicky vyvodit, že ho v horizontu pěti let měla čekat vrcholná funkce, zřejmě prezidentský úřad. Prezidentem se však, jak víme, nestal. Je to důkazem, že Bilderberg není všemocný? Politolog Tomáš Lebeda vysvětluje, že neúspěch mohl být způsoben zavedením přímé volby, se kterou dříve nikdo nepočítal. Přesto hosty BG bývají často postavy, které „čirou náhodou“ uspějí, jako Tony Blair, klíčový spojenec USA při invazi do Iráku, zdůvodněné zbraněmi, které se nikdy nenašly. Irák přitom patří do hledáčku BG kvůli ropě.
Hostem byl podle konspirátorů i Barack Obama, ale jeho účast nebyla nikdy oficiálně potvrzena. Existují pouze spekulace o tajné schůzce v roce 2008 během kampaně, ale na oficiálních seznamech hostů nefiguruje. Přesto to podle konspirátorů zapadá do mozaiky New World Order. A co nevyšlo v roce 2013 u nás, se možná podaří jindy. Někdy se k tomu ještě v Teorii X vrátíme. Stejně jako k teorii, že Václav Havel, zvolený po listopadu 1989, patřil ke svobodným zednářům stejně jako TGM a mnoho členů Bilderbergu.
Nyní nás více zajímá reálný vliv na naši zemi. Například zda tato skupina měla podíl na pádu komunismu. Petr Hájek, český novinář, spisovatel a bývalý tiskový mluvčí Václava Klause tvrdí, že ano: „Samozřejmě. Šlo o nový světový řád, otevření trhů a přesun peněz. Bilderberg ví, jak vydělat. Havel byl do funkce dosazen.“ Bývalý disident Alexandr Vondra, který byl v centru dění po Havlově boku, to však popírá s tím, že o žádný domluvený puč nešlo. Podobně reaguje i Michael Kocáb: „Je to nesmysl. Bilderberg Havla nikam nedosadil.“
Nicméně Bilderberg se v minulosti podílel na mnoha zásadních rozhodnutích. Podle Karla Schwarzenberga i na bombardování Srbska v roce 1999. On sám v parlamentu uvedl, že na zasedání Trilaterální komise ve Washingtonu byl jedním ze tří (spolu s Henrym Kissingerem a Carlem Bildtem), kteří se postavili proti zahájení bombardování. Tato slova ale vzbuzují pochyby – podřekl se Schwarzenberg? Petr Hájek k tomu dodává, že se tím jen přiznal k členství v Trilaterální komisi, což je „dcera Bilderbergu“, nikým nevolených vyvolených, kteří za zády veřejnosti rozhodují o totalitní světovládě.
Politolog Jiří Pehe tento názor nesdílí a na účasti knížete nevidí nic tajemného. Podle něj Schwarzenberg se svým aristokratickým původem do tohoto prostředí typově dokonale zapadá. Ovšem Jiří Pehe nejenže BG jednání navštívil, ale navíc s hájeným politikem sdílí velmi podobnou geopolitickou filozofii. Sám také navíc minimálně jednou šířil cosi jako konspirační teorii nebo poplašnou zprávu, když po útoku Ruska na Ukrajinu 24. února, 2022 na svůj Twitter (dnes X) kanál napsal: „Čínské válečné lodi míří k Tchajwanu. Zdá se, že se diktátoři domluvili.“
I proto mu kritici vyčítají, že jeho analýzy často nejsou popisem reality, ale spíše projekcí jeho vlastních přání. Pokud Pehe píše o Číně a Tchaj-wanu, často to podává jako jasný souboj dobra se zlem. Geopolitický omyl zde může spočívat v tom, že ignoruje ekonomickou realitu, zatímco on volá po morálním postoji, světový obchod je na Číně závislý natolik, že jeho „ideální řešení“ jsou v praxi nerealizovatelná bez globálního kolapsu.
Pokud je to však jen běžná schůzka, proč ty tajnosti a absence médií? Oficiální publikace existují, ale běžný smrtelník se k nim nedostane. Znovu zopakujme, že dle oficiálních údajů se Jiří Pehe zúčastnil setkání BG jednou a to roku 2001 ve švédském Stenungsundu. V té době byl ředitelem New York University v Praze. Ovšem skupina Anonymous, která v minulosti zveřejňovala různé seznamy, jež měly odhalovat „skryté“ účastníky BG, uvádí pro rok 2002 při setkání v Chantilly, USA jeho jméno opět. Jiří Pehe svou opakovanou účast popírá.
Podezřele působí i zmíněný incident Víta Jedličky v Kodani. Strávil sedm hodin ve vězení bez obvinění jen za vypuštění dronu. „Byl to úmysl. Chtěli po mně podepsat prázdný papír a byli hrubí,“ říká Jedlička. Šlo o varování, nebo o prozaičtější strach z chaosu, který by případný pád dronu mohl způsobit? Dodejme ještě, že jde o stejného Víta Jedličku, který později v roce 2015 svévolně vyhlásil na sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem, známém jako Siga, Svobodnou republiku Liberland.
Karel Schwarzenberg trvá na svém: „Bilderberg je soukromé setkání, kde se probírají problémy pod podmínkou, že se o tom nemluví.“ Německý deník Der Spiegel se však logicky ptá, zda skutečně znamená tak málo, když 120 nejmocnějších manažerů a politiků spolu týden sedí u baru nebo v sauně a ladí své postoje. Na druhou stranu, kdyby šlo o tajný klub řídící svět, proč nedokázali vyřešit krizi eura, situaci v Řecku nebo na Blízkém východě? Proč stále tápou? Slábne jejich vliv? Petr Hájek věří, že jde jen o „klamání tělem“ a skupina neztratila nic na síle. Naproti tomu Michael Žantovský tvrdí: „Je to nesmysl, jsou to jen bohatí lidé, kterým záleží na světě. Konspirace jsou výmysl.“
Polemika s konspiračními teoriemi kolem Bilderbergu se opírá především o logický rozpor mezi údajnou všemocností této skupiny a skutečným stavem globální politiky. Pokud by světové elity v utajení skutečně řídily planetu, těžko by dopustily chaos v podobě brexitu, obchodních válek nebo ničivých finančních krizí, které ohrožují stabilitu trhů a jejich vlastní kapitál.
Teorie o „dosazování“ lídrů navíc trpí klasickým klamem záměny korelace za kauzalitu. Bilderberg si nevybírá neznámé pěšáky, aby z nich udělal krále, ale naopak zve lidi, kteří již jsou vycházejícími politickými hvězdami. Neúspěch Karla Schwarzenberga v přímé prezidentské volbě je jasným důkazem, že ani účast na setkání nedokáže zlomit demokratické procesy a nepředvídatelnou vůli voličů. Dokud funguje demokracie…
Když už jsme u té demokracie. Závěrem doporučuji komukoli, kdo pojme podezření, že se skupina Bilderberg stýká za účelem jakkoli silného ovlivnění jeho života, aby v sobě tuto tezi nepotlačoval. Naopak se začal účastnit setkání v rámci svého vlastního světonázoru a aktivně tak vytvářel protiváhu k netransparentním strukturám.
Síla těchto elit totiž nepramení z jejich neomylnosti, ale z efektivního propojování vlivu, financí a politických strategií, jaké vidíme například u úzké vazby mezi prezidentem Petrem Pavlem a jeho „přítelem po boku“ PhDr. Petrem Kolářem. Právě Kolářovo napojení na mezinárodní lobbistické sítě a administrativu Joea Bidena ukazuje, jak se transatlantické zájmy přenášejí do lokální politiky.
Úspěch generála Petra Pavla v přímé prezidentské volbě ukazuje, že svět je příliš komplexní na to, aby ho řídila jediná vlivová struktura. Tuto kandidaturu inicioval diplomat Petr Kolář, který sice se skupinou Bilderberg nikdy nespolupracoval, přesto však tvoří klíčový článek mezi pražským Hradem a Washingtonem. Jeho vliv sahá přímo do struktur, spojených s administrativou Joea Bidena.
Ani současný prezident České republiky, arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A., ani Petr Kolář se nikdy hosty BG nestali. Přesto jako seniorní poradce mezinárodní lobbistické sítě Squire Patton Boggs operoval Kolář v prostředí, kde se prolíná byznys s nejvyšší světovou politikou, a vliv získal natolik silný, že kariérního komunistu Petra Pavla národu na stolec českých králů instaloval. Nakolik mu v tom pomohlo propojení s americkým státem ve státě a jeho práce pro firmu v USA známou svými úzkými kontakty na Demokratickou stranu, nelze přesně kvantifikovat.
Kolářovy osobní vazby na postavy, jako byl ředitel CIA William Joseph Burns nebo lidé kolem Hillary Clinton a 68. ministra zahraničí USA Johna Forbes Kerryho, z něj dělají víc než jen diplomata. Byl vnímán jako neformální emisar západních liberálních elit. Pro kritiky je právě toto možné napojení na americký Deep State důkazem, že česká politika silně podléhá vlivu washingtonského establishmentu. Jenže s nástupem 47. prezidenta Spojených států amerických Donalda Johna Trumpa se celá hra změnila. To vše nám potvrzuje nezpochybnitelnou tezi, že v geopolitických oceánech existuje mnohem více vlivných proudů, než se na první pohled zdá.
Jedinou cestou z pocitu bezmoci je proto opustit roli pasivního kritika a začít se zapojovat do neformálních debatních klubů, stolních společností, ale i formálních pevně ustavených sítí, think-tanků a dalších komunit. Jen organizovaná občanská společnost s jasně definovanými hodnotami dokáže rozbít monopol „globalistického“ diskurzu a zajistit, aby o osudech lidí nerozhodovalo pouhých pár vyvolených za zavřenými dveřmi. Převzít větší odpovědnosti za svůj osud a aktivně čelit vnějším tlakům.
V komplexním světě musíme usilovat o vlastní autonomii a nepodléhat pasivně silám, které nás obklopují. Cílem je být vědomým tvůrcem své reality, nikoli jen pouhým produktem cizích zájmů a globálních her. Scházet se, diskutovat, číst, publikovat. A až vás pozvou z Bilderbergu, neberte si dron, ale své přesvědčení. Případně tužku a papír a dejte nám vědět. Pravidla Chatham House, jimiž se Bilderberg řídí to povolují a vaše povinnost k vlasti vám to přikazuje.
Poděkování za spolupráci: Michal Petruš
Zdroje:
Účast českých politiků: Hospodářské noviny - Češi na Bilderbergu
Incident v Kodani: iDnes.cz - Zatčení aktivisty Jedličky
Výsledky prezidentské volby 2013: Český statistický úřad - Volba prezidenta
The Economist (ZDE, tento článek vysvětluje, že síla Bilderbergu spočívá v diskusích, nikoliv v tajném řízení světa)
Full Fact (ZDE, analýza nezávislé organizace, která se zabývá pravdivostí tvrzení o dosazování politiků k moci)
Chatham House Rule (ZDE, oficiální stránka institutu, která definuje pravidla anonymity, jimiž se řídí i setkání Bilderbergu)
Vložil: Marek Dobeš