Legenda roku 1968 – vymodlené dítě s ráznou matkou v patách
02.03.2026
Foto: Wikimedia 170709220, autor neznámý, volné dílo
Popisek: Legendární československá krasobruslařka Hana Mašková v lednu 1969, na mistrovství Evropy v německém Garmisch-Partenkirchenu
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Tvrdé pády, samá modřina a dřina od rána do večera, sedm dnů týdnu. Medaile, vysněné nekompromisní matkou, zaplatila okatá ledová královna celým životem.
Půvabná tvář s výraznýma očima, a navíc ty nohy! Krásné, a tak dlouhé, že se při pohledu na ni mužům všech generací nejen tajil dech. Se svou výškou 168 centimetrů byla mezi soupeřkami nepřehlédnutelná už na první pohled, na ledě okouzlovala lehkostí a elegancí, za níž se skrývaly nekonečné roky tvrdé dřiny, odborníkům brala dech výškou svých skoků. „Když halou doznívají poslední tóny Smetanovy Vltavy a Hanka roztáčí závěrečnou piruetu, už nikdo nepochybuje, že na ledové ploše vidí novou mistryni Evropy,“ jásal komentátor televizního přímého přenosu volných jízd žen při jejím největším úspěchu v roce 1968 ve švédském Västeräs, který jsem tehdy jako malá sledovala i já se zatajeným dechem. Československá krasobruslařka Hana Mašková se stala jednou z legend roku 1968, která řízením osudu zůstala navždy mladá.
Matčiny ambice
Narodila se 26. září 1949 v Praze v druhém manželství ženy, která si prošla peklem. První manžel její matky Marie Jan Kubát trpěl zřejmě velmi vážnou psychickou poruchou, způsobenou nádorem na mozku, a v roce 1947, zatímco si Marie jen odskočila do lékárny, dostal nezvladatelný záchvat zuřivosti, který vyvrcholil obrovskou tragédií. Své děti, pětiletou Marušku a půlročního Honzíka, umlátil kladivem, a pak se oběsil. Šokovaná Marie, která je našla, se psychicky zhroutila a bůhví, jak by dopadla, kdyby náhodou znovu nepotkala svoji první lásku Josefa Maška. Pak konečně nastoupila do práce, jako kuchařka v základní škole v Revoluční ulici. Znovu se vdala a ve 34 letech se jí narodila dcera Hana. Marie si přála, aby to v životě dotáhla dál než ona. Zahrnovala ji láskou a pozorností, současně ale začala prostřednictvím dítěte realizovat své nesplněné sny.
Setkání na Štvanici
Rozmazlená holčička byla tvrdohlavá, a když si něco usmyslela, dokázala si to také prosadit. A rodiče se jí přizpůsobili, i když si postavila hlavu, že do školky chodit nebude. Problém to nebyl, protože Josef pracoval jako číšník v hotelu Paříž, takže chodil do práce až k večeru a mohl se s Marií v péči o Hanku střídat. Koupil jí první brusle, takže se v zimě udělala první pokusy o jízdu po ledě na pražské Štvanici mezi dětmi, na které bedlivě dohlížel Karel Glogar, mistr republiky párů a někdejší trenér legendární dvojnásobné mistryně světa Áni Vrzáňové. Pětiletá Hanka ho zaujala, protože byla pro start k vrcholovému sportu právě v ideálním věku a díky hodinám baletu se už tehdy pohybovala velmi ladně. Začal se jí věnovat a svéhlavá holčička si navzdory tvrdým pádům, boulím a dřinám krasobruslení zamilovala.
Mistrovství světa v krasobruslení 1967:
Dřina do rána do noci
Pod Glogarovým vedením poprvé závodila už v osmi letech a o dva roky později poprvé vyhrála. Poté se jí ujal trenér Jaroslav Sadílek, který reprezentoval Československo už na zimní olympiádě v roce 1936 v německém Garmisch-Partenkirchenu a ještě v roce 1947 startoval s Evou Doušovou v kategorii sportovních dvojic na Mistrovství Evropy v roce 1947 v Davosu. Naučil ji vysoké skoky, kterými se proslavila. Za jejím úspěchem se ale skrývala těžko představitelná dřina. Na hraní, panenky a kamarádky neměla čas, na tréninky vstávala ve čtyři ráno, ve škole ale musela excelovat, jinak by jí nepovolili individuální plán. A aby toho nebylo málo, ještě se učila hrát na klavír a do hodin němčiny. A vše musela zvládnout s přísnou matkou v patách. A tak zatímco se kamarádky bavily a pomalu začaly pokukovat po chlapcích, Hanka znala jen povinnosti.
Medaile jedna za druhou
Těsně před mistrovstvím Evropy v roce 1963 v Budapešti se jí ujala trenérka Míla Nováková, legenda, která zásadně ovlivnila vývoj tanců na ledě a dovedla na stupně vítězů sourozence Evu a Pavla Romanovy. Už ve čtrnácti skončila na zimní olympiádě v rakouském Innsbrucku patnáctá, což byl v jejím věku neuvěřitelný úspěch, a o rok později získala první cenné zlato. Stala se mistryní republiky a pozici si udržela i další čtyři roky. V roce 1967 získala v Gottwaldově (dnešní Zlín – pozn. autorky) stříbro na mistrovství Evropy a na mistrovství světa ve Vídni bronz. A vzápětí ji čekal životní úspěch, v roce 1968 evropské klání ve švédském Västeräs suverénně vyhrála a z mistrovství světa i olympiády ve francouzském Grenoble přivezla bronzové medaile.
Příliš náročná první láska
Pak konečně začala žít i něčím jiným než studiem a na zimním stadionu. V roce1968 vyrazila do pražské Lucerny na koncert Karla Gotta, a protože už tehdy byla známou reprezentantkou, nemohla uniknout pozornosti ani umělců na scéně. Hlavně textaře, scenáristy a tehdy uměleckého šéfa divadla Apollo Jiřího Štaidla. A říká se, že právě díky ní se vyhlášený bohém a bouřlivák trošku zklidnil. Přesto ji více než ochotně prováděl pražskými nočními podniky, což prý Hančina matka velmi těžce nesla, protože chtěla dceru mít jen pro sebe. Trenérka Míla Nováková jí to na jednu stranu přála, na druhou se ale únava z divokých nočních tahů často projevovala na Hančině výkonu při tréninku. Nehledě na to, že Štaidl nebyl žádné neviňátko a svoji krásnou brunetku často trápil nevěrami. Přesto prý ale Hanka připadala alespoň zpočátku vztahu opravdu šťastná.
Pokračování ve středu 4. března
(zdroje: Wikipedia, Český olympijský tým, Český rozhlas, Česká televize, Československý sport, Hana Kotíková: Hana Mašková příběh legendární krasobruslařky)
Vložil: Adina Janovská