Aktivujte prezidenta Pavla alias Pávka. Teorie X
01.03.2026
Foto: ChatGPT a Gemini AI
Popisek: Agent Pávek - Ilustrační foto
Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně.
Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky. A také to dává větší smysl naší existenci. Copak by nás čistý chaos mohl dovést tam, kde nyní jsme? Je možné, aby se v postsocialistickém státě mohl stát prezidentem bývalý člen silových složek komunistické diktatury, aniž by došlo k široce rozvětvenému spiknutí?
Arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.: „Tenhleten svět konspirací je světem pana Babiše, ne mého.“ Tak pravil komunistický rozvědčík agentovi v boji o křeslo prezidenta krátce poté, co ho druhý jmenovaný označil za loutku lobbistů vedených vlivným Čechem, navázaným tehdy na vládnoucí americkou administrativu amerického prezidenta Joe Bidena. Vítejte do Česka, léta páně vrána k vráně.
Když jsem pak kráčel k volební urně, má nálada byla pohřební. Komunisty volit odmítám, a tak jsem poprvé v životě vhodil prázdnou obálku. A to jsem podobně jako většina mých spoluobčanů, ať už volila kohokoli z obou pánů, ještě vážně neuvažoval, že by budoucí vítěz mohl být instalován vlivnými skupinami v pozadí a zda poražený nemá pravdu. Pojďme proto sledovat v přímém přenosu konspirační teorii, která se může ukázat být zcela a absolutně reálnou – za politickými činy prezidenta České republiky Petra Pavla stojí jeho poradce Petr Kolář.
Je možné, že prezident Petr Pavel je jen řízeným projektem bez vlastní vůle, který předstírá, že je autonomní zástupce České republiky? Jsou jeho návrhy, abychom začali diskutovat o národním právu veta v EU nebo abychom přijali euro, nehledě na protiústavní jednání při sestavování vlády, jeho rozhodnutím, nebo plněním příkazů? Pravdu se budeme dozvídat složitě. Média hlavního proudu konstrukt o prezidentovi, řídícím se svobodnou vůlí, drží jako kánon. Ale bylo by zcela logické, pokud by zde byly konspirační teorie věrohodnější, než etablovaná média. Absolvent kurzu D-2, disponující před listopadem 1989 konspiračním bytem i s falešnými osobními doklady, znějícími na operativní krycí jméno Petr Pávek, už jednou pro cizí moc bez skrupulí pracoval. A pracovním nástrojem rozvědčíka je lež. Život ve lži.
Plk. Mgr. Stanislav Novotný doslova prohlašuje, že architektem událostí je v pozadí stojící Petr Kolář, skutečný hybatel hradní politiky. Současná politická scéna v České republice je podle kritických hlasů, které bezpochyby silným způsobem Stanislav Novotný reprezentuje, nenabízí pohled na suverénního prezidenta, ale na pečlivě zrežírované divadlo.
Kdo je Stanislav Novotný, autor ostré kritiky hradních poměrů? Nejde o žádného konspiračního teoretika ze třetí cenové. V otázkách bezpečnosti a politického zákulisí není žádným nováčkem, ale mužem s hlubokou znalostí represivních složek obou režimů. Jako aktivní předlistopadový disident a zakladatel Křesťanskodemokratické strany odmítal z morálních důvodů vykonávat právnickou profesi v komunistickém systému a raději pracoval jako topič či sanitář.
Po roce 1989 se stal klíčovou postavou při transformaci bezpečnostního aparátu, když založil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB a v roce 1993 stanul v čele Policie ČR jako její v pořadí druhý prezident.
Právě jeho expertní zkušenost s odkrýváním struktur tajné policie a nekompromisní snaha očistit policii od lidí spjatých s předlistopadovou mocí, což ho tehdy stálo funkci a vedlo k otevřeným konfliktům s politickými špičkami, dává jeho současným slovům o „estébáckém převratu“ a vlivu lobbistických sítí Petra Koláře rozměr mrazivé výpovědi člověka, který mechanismy moci a zrady zkoumá celý svůj profesní život.
V centru dění stojí podle Novotného a mnoha dalších postava lobbisty a bývalého diplomata PhDr. Petra Koláře. Podle hesla z Wikipedie se stal komunistickému režimu nepohodlným a rok pracoval v dělnických profesích. Po převratu v letech 1990-1992 byl zaměstnán jako vědecký pracovník v Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV, následující rok působil v Institutu pro strategická studia Ministerstva obrany. Zde někde se začíná datovat jeho velmi těsný vztah se zbrojním průmyslem u nás i v USA.
Dne 29. listopadu 2005 byl jmenován velvyslancem ČR v USA, kde působil do roku 2010, následně do roku 2012 zastával post velvyslance v Rusku. Už v roce 2013 jej zastihujeme v dresu skupiny PPF jako ředitele pro mezinárodní vztahy, především asijské trhy. Od roku 2014 spolupracuje s americkou lobbistickou a advokátní kanceláří Squire Patton Boggs a s think tankem Evropské hodnoty, angažuje se v Iniciativě pro evropské hodnoty.
Působí rovněž jako neformální poradce některých českých politiků, o zahraničně politických otázkách se s ním radil kupříkladu předseda vlády Andrej Babiš (ANO), což v roce 2020 potvrdila Babišova pravá ruka Tünde Bartha, rady a konzultace poskytuje rovněž předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) či prezidentovi Petru Pavlovi, se kterým spolupracuje dlouhodobě a který jej v roce 2023 po svém zvolení označil za „přítele po boku“. A právě v této neformální funkci, ve které nenese žádnou zodpovědnost, nepotřebuje žádnou prověrku, nemusí se nikomu zpovídat, je vnímán jako hlavní stratég, který stojí za instalací Petra Pavla do čela státu.
Podle této interpretace není prezident Pavel autonomním hráčem, ale spíše loutkou v rukách zkušeného manipulátora, který mu připravuje prázdné fráze a určuje směr jeho kroků. Petr Kolář je Novotným vykreslen jako člověk s mimořádnou schopností politického přežití a oportunismu. Jeho kariérní vzestup je spojován s obdobím, kdy se pohyboval v blízkosti Václava Klause. Novotný ho však označuje za notorického zrádce, který neváhal kousnout do ruky, jež ho krmila, jakmile se mu naskytla příležitost k vlastnímu prospěchu. Tato vlastnost z něj v očích kritiků činí nebezpečného hráče, který dokáže obratně měnit kabáty a sloužit novým pánům, pokud mu to zajistí vliv a přístup k moci.
Významnou roli hraje Kolář také v ideologickém formování veřejného prostoru. Je mu připisováno založení a řízení struktur typu Evropské hodnoty, které mají za úkol ovlivňovat veřejné mínění. Podle Novotného byl Kolář jedním z hlavních iniciátorů takzvané pomníkové války. Tato aktivita měla za cíl vyvolat kolektivní nenávist k Rusku dávno před vypuknutím otevřeného konfliktu na Ukrajině, a to údajně na přímé přání americké strany. Kolářovo působení je tak dáváno do souvislosti s rolí novodobého poskoka cizích mocností, konkrétně CIA.
Ekonomický rozměr Kolářova působení na Hradě je podle analýzy spojen především se zbrojařskou lobby. Text naznačuje, že Kolář si Petra Pavla pase jako užitečný nástroj pro své byznysové kšefty, zejména v oblasti vývozu zbraní na Ukrajinu. Prezidentova postava, kterou autor popisuje jako gumového a snadno ovladatelného jedince bez hlubšího vzdělání, tak slouží jako ideální krytí pro lobbistické zájmy, ze kterých Kolář přímo profituje.
Celý systém, který Petr Kolář kolem prezidentského úřadu vybudoval, je vnímán jako symbolické završení polistopadového vývoje, v němž se bývalé struktury propojily s novými západními zájmy. Kolář v tomto schématu funguje jako svorník mezi starými kariéristy a novou generací manipulátorů. Skrze ovládání médií a formování názorů mladé generace se mu daří udržovat v chodu mechanismus, kde lidé s pochybnou minulostí hrají roli morálních autorit, zatímco skutečná moc zůstává v rukou šedých eminencí v pozadí. Jak o něco později naplacato praví politický komentátor Petr Holec, „Kolář je udavač, bonzák a skutečný prezident“.
Volbou Petra Pavla, kterému zákulisní byznysoví hráči začali připravovat kandidaturu dávno před tím, než jí oficiálně oznámil, vyvrcholila tragická situace české státnosti. Petr Pavel si v době normalizace aktivně budoval kariéru v armádě totalitního státu a byl členem KSČ, se stal předsedou ZO a tím pádem regulérním komunistickým funkcionářem. Tak toxickou minulost neměl ani Ing. Miloš Zeman, dr. h. c. Jan, který byl za svou komunistickou mikro kariéru občanskou společností právem kritizován.
Zemana propustili ze služeb totalitní KSČ při čistkách roku 1970, když naši vlast okupovali Rusové. Petr Pavel jim naopak sloužil a spáchal vlastizradu, když okupaci naší vlasti cizími vojsky schválil a začal šplhat po služebním žebříčku vstříc zářným zítřkům ve službách ozbrojené pěsti dělnické třídy jako rozvědčík s krycím jménem Pávek a konspiračním bytě v Praze. Oběti komunistické diktatury, jako student Jan Palach, který se přitom v roce 1969 obětoval právě na protest proti nastupující normalizaci a potlačování svobod, které KSČ reprezentovala, by nám ani Petru Kolářovi asi dnes nepoděkoval, když prezidenta Pávka nechává hodnotově pohovořit nad jeho mrtvolou.
Rozumím sametovosti předání moci nad sférami vlivu, tedy mezi státníky Gorbačovem a Reaganem, a chápu, že svou spoluprací s komunisty vláda po roce 1989 vyslala jistý signál. Ale nesouhlasím s tezí, že člen zločinecké organizace má právo sedět na Pražském hradě, a už vůbec nesouhlasím s jeho snahou využít smrti hrdiny k plytkému filozofování, neřku-li moralizování. To považuji za odporné a trpký výsměch dějin. I kdyby se ukázalo, že neporušuje ústavu a jeho věčné lži neměly na naši státnost dopad, už samotný fakt, že husákovský kádr by se mohl na Pražský hrad dostat i bez pádu socialismu, je alarmující.
Jsem hrdý na své rozhodnutí i Krajské listy, které mi umožnily vymezit se prznění dějin české státnosti alespoň satirou, když jsem zde před skoro přesně třemi lety dne 13. května 2023 na platformě publikoval první díl série MULTIVERCZ s názvem „Aktivujte rozvědčíka Päwka.“ Redakce ji uvedla prorockými slovy „Alternativní historie, kde Pavel Petr, alias Pávek, alias prezident České republiky v nějaké podivné jiné realitě, secvakne své půlky před všemocnou NSDAP. Marek Dobeš se rozhodl nadzvednout ze židle snad všechny, kdo mají občanský průkaz, volební právo a díru do pozadí. Ale to je jedině dobře. Povídka z nové série Multivercz. Chyťte se futer, ať vás neodfoukne.“ (ZDE)
Tehdy se ještě pozvednout svůj hlas proti paradoxu doby rozhodli jen nemnozí. Dnes však začíná být širší a širší části naší společnosti jasné, že Petr Pavel není normální prezident, a že dokonce ani nemluví až tak zcela sám za sebe. O tři roky později od mé první povídky se začínají i politici vymezovat. Poslanec a zároveň místopředseda poslaneckého klubu Motoristů sobě, Bc. Matěj Gregor, v pořadu České televize Máte slovo dne 19. února 2026 o lobbistovi Kolářovi doslova prohlásil: „Má velký vliv na chod kanceláře prezidenta republiky.“ Opět je třeba zdůraznit, že bez oficialit. Pěkně po rozvědčicku.
S poslancem Gregorem zcela souhlasím, že Pavel si nesmí osobovat právo kádrovat politiky na základě ideových antipatií. A jen dodám, že už když jsem prázdný list do urny vhazoval, jedním jsem si byl jist – pravdivostí teze Karla Čapka uveřejněná v Lidových novinách dne 2. října 1938. „Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.“
Fungovat v malém státě bez výrazných sjednocujících postav, jakými byli předchozí dva prezidenti MgA. Václav Havel, GCB, dr. h. c. mult. i jeho nástupce v nejvyšším úřadě, prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult., vyžaduje přechod od vzhlížení k „vůdcům“ k budování občanské dospělosti. Když chybí silná osobnost reprezentující vanutí ducha doby, společnost se často drolí do nesouladu a malicherných sporů. Cestou ven však není čekání na nového spasitele, ale posilování institucí a lokálních komunit, které jsou odolnější vůči politickým výkyvům než charisma jednotlivce. V takovém vakuu se hodnotovým tmelem musí stát každodenní slušnost, respekt k pravidlům a vědomí, že identita státu nestojí na jednom jménu, ale na součtu drobných činů jeho občanů.
Jak trefně naznačil už Čapek, lidé se v krizi nemění, jen se vybarvují, a právě v době bez „velikánů“ se ukazuje, kolik vnitřní integrity v nás skutečně zůstalo. Také proto je třeba zrušit přímou volbu prezidenta. Především proto, že vnáší systémový chaos do parlamentní demokracie. Vytváří totiž nebezpečný dualismus moci, kdy se přímo zvolená hlava státu, zaštítěná miliony hlasů, přirozeně pokouší o aktivistický výklad ústavy a soupeření s vládou, ačkoliv za svá rozhodnutí nenese politickou odpovědnost.
Tento nesoulad mezi silnou legitimitou a slabými pravomocemi vede k chronické polarizaci společnosti a k personifikaci politiky, která v rámci agresivních kampaní nahrává populismu a vlivu netransparentních lobbistických skupin v pozadí kandidátů. Za současného stavu se Teorie X stávají realitou.
Zdroje:
O čem se mlčí: Stanislav Novotný - Kdo skutečně řídí rozvědčíka Pavla? (ZDE)
XTV - Podtrženo, sečteno: „Kolář je udavač, bonzák a skutečný prezident. Pavel je ústavní pučista. Piráti jsou kašpaři politiky, patří do ohrazené kolonie,“ říká Petr Holec (ZDE)
XTV, Petr Holec, Jan Kubáček Na férovku #179: Tankový prapor kolaboranta Pavla pokračuje (ZDE)
XTV, Petr Holec živě #258: Pavel vyhlásil válku Česku, Macinka přepisuje učebnice a Babiš mírotvůrcem 28. 1. 2026 (ZDE)
Wikipedia (ZDE)
Vložil: Marek Dobeš