Pavel Nečas hrál rád ambiciózní blbce, prozradil, proč

Foto: Se svolením TV Nova (snímek v článku Alfedus)

Popisek: Pavel Nečas v seriálu Okresní přebor, jako sponzor venkovského fotbalového klubu TJ Slavoj Houslice a majitel místní hospody Luboš Matějka

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: Měl příjemně modulovaný hlas a schopnost vtisknout i menším rolím zajímavou charakteristiku, což prokázal i na Letních shakespearovských slavnostech.

Herec Pavel Nečas (1966-2025) byl rodákem z Hodonína. Vystudoval brněnskou konzervatoř a věnoval se především divadelním prknům, ačkoliv se do povědomí diváků zapsal zejména jako představitel rázovitých televizních postav. Svoji profesní dráhu začínal v kultovním brněnském Divadle Na provázku a postupně prošel scénami v Olomouci, Uherském Hradišti i Ostravě.

Výraznou éru spojil s pražským Divadlem Na Fidlovačce, kde působil od jeho obnovení v roce 1998, a později s Divadlem na Vinohradech, na jehož jevišti exceloval například v roli Soudce v Gogolově Revizorovi. Jeho projev byl vždy charakteristický příjemně modulovaným hlasem a schopností vtisknout i menším rolím zajímavou charakteristiku, což prokázal i na Letních shakespearovských slavnostech.

Mimo divadelní svět se stal ikonou díky roli ambiciózního předsedy Matějky v seriálu Okresní přebor, ale jeho filmografie zahrnuje širokou škálu projektů, od Zdivočelé země a Černých baronů až po seriály Ulice, ZOO či Vinaři.

Herecky jsme se setkali při mé třetí hostovačce v seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde on byl domácím protagonistou, v dílu nazvaném Milionová sázka dne 24. října 2019. Jeho kolegyně z brněnských studií Simona Prasková (Cena za štěstí, Ďáblova sbírka) na něj vzpomíná takto: „Není to tak ani rok, co jsme se s Pavlem po čase potkali v televizi. Měl ten svůj svůj nezaměnitelný úsměv. Známe se od mých čtrnácti let z Dětského studia tehdejšího Divadla na Provázku, kde jsme začínali jako dětští herci. Už tehdy byl výrazným talentem. A co si pamatuju, měl nádherné, skoro zlaté kudrnaté vlasy, takové sluníčko. Je mi to moc líto, Pavle, že jsi odešel tak brzo. Čekala bych všechno, jen tohle ne.“

Pavel Nečas s autorem rozhovoru Markem Dobešem v roce 2019 při natáčení seriálu TV Nova Ordinace v růžové zahradě

Pavle, jak vzpomínáš na dětství?

Já jsem v podstatě takovej vesnickej kluk z Hodonína. To město má sice dvacet pět tisíc obyvatel, ale mně to tak připadá. Já tam vyrůstal na takovým plácku, kde jsme měli postavený brány, a tam jsem strávil dětství. To mě formovalo.

Odrazilo se to i na Matějkovi ze seriálu Okresní přebor?

Matějka, to je takovej ten ambiciózní blbec. Já tyhle typy hraju hrozně rád, protože oni jsou v podstatě hrozně komický tím, jak strašně vážně se berou. On je to v jádru nešťastnej člověk, kterej si léčí komplexy skrze tu funkci v klubu.

Máš pověst dobrého kuchaře…

Vaření je pro mě největší relax. Dokážu přijít z představení v jedenáct v noci a jít dělat svíčkovou. Pro mě je to meditace. U té plotny vypnu hlavu, soustředím se na ty chutě a vůně a úplně zapomenu na divadlo nebo na to, co mě ten den štvalo.

Proč se často objevuješ v rolích policajtů nebo drsňáků?

To je tím mým ksichtem, no. Režiséři mě vidí a hned si řeknou: „To je jasnej polda nebo vrah.“ Já s tím nebojuju, je to moje řemeslo. Ale vždycky se tam snažím propašovat kousek něčeho lidskýho, aby to nebyla jenom ta uniforma.

Jsi z vinařského kraje, jaký máš vztah k alkoholu?

Já jsem z Moravy, takže víno k mýmu životu patří odjakživa. Ale s věkem už jsem opatrnější. Mám rád tu kulturu kolem toho, to posezení s přáteli, tu debatu. Není to o tom se opít, ale o tom sdílení okamžiku u dobrý skleničky.

Co je pro tebe v herectví nejdůležitější?

Pravda. Jakmile začneš hrát „jakože“, divák to pozná. I v tý největší komedii musí bejt základ v pravdě. Když hraju postavu, musím jí věřit i ty největší blbosti, co vypustí z pusy. Jakmile tam není ta vnitřní poctivost, je to jenom šmíra.

Když se ohlédneš zpět, jsi spokojený?

Já jsem fatalista. Věřím, že věci se dějou tak, jak mají. Neměl jsem to nikdy vydřený přes nějaký známosti, prostě to přicházelo. Jsem vděčnej za to, že se tím můžu živit a že mě to pořád baví. To je v naší profesi největší dar.

Zdroje: Pavel Nečas v Blízkých setkáních, Rozhlas.cz, Rozhovor o Okresním přeboru a vaření, iDnes.cz

Příště: Pepa Michálek a spol. – Forrest Jump

Vložil: Marek Dobeš