Laďka Kozderková: Osudové turné české Barbry Streisand
11.02.2026
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Osmnáctiletá Laďka Kozderková v muzikálovém seriálu Jaromíra Vašty a Jaroslava Dietla z roku 1967 Píseň pro Rudolfa III.
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Královna swingu zářila na jevišti v době, která muzikálu právě nepřála, a říkává se, že kdyby muzikál neexistoval, musel by být kvůli ní vynalezen.
Krásná žena s fotogenickou tváří, skvělá herečka, výborná zpěvačka, jedinečná komička… Přezdívku česká Barbra Streisand rozhodně získala právem. Když o sedm let starší americká hvězda natáčela v Československu v první polovině osmdesátých let legendární hudební romantické drama Jentl, k němuž sama napsala scénář podle povídky židovského spisovatele Isaaca Bashevise Singera a také ho režírovala, zašla mimo jiné i do pražského Hudebního divadla Karlín na představení muzikálu Hello, Dolly! Není divu, natáčení jeho oscarové filmové verze z roku 1969 si doslova vyhádala a také ho sama produkovala. A výkon české představitelky ji doslova uchvátil. Nekorunovaná královna swingu Laďka Kozderková měla sice do éterické divy na míle daleko, díky talentu, nádhernému hlasu a kouzlu osobnosti se ale nad její konfekční velikostí nikdy nikdo nezamýšlel. Byla prostě fenomén, a nebýt železné opony, mohla se stát hvězdou světového formátu.
Dětství pod taktovkou
Narodila se 26. června 1949 v Brně do rodiny, v níž otec rázně udával rytmus, tempo a tón. A nejen hudební. Známý skladatel a dirigent Ladislav Kozderka se věnoval hudbě od mládí stejně jako jeho tři bratři. Nejstarší František, který pracoval v brněnské zbrojovce, uplatňoval svůj sametový baryton jako zpěvák alespoň ve chvílích volna. Richard vystudoval brněnskou konzervatoř a stal se violistou symfonického orchestru. A nejmladší Jiří se stal sólistou opery. Laďčin otec působil mnoho let v brněnském rozhlase jako hudební redaktor, vedl orchestr a skládal. Díky účinkování s orchestrem v pražském Mánesu se také seznámil se svou první ženou Helenou. V roce 1941 se jim narodila dcera Alenka, o čtyři roky později Blanka, a pak ještě nejmladší Ladislava, která mu dělala mimořádným hudebním nadáním největší radost.
Zásnuby v patnácti
Od dětství se účastnila nekonečné řady různých pěveckých soutěží, nikdy se nenechala rozhodit trémou a díky absolutnímu sluchu od ní nikdy nikdo neslyšel jediný falešný tón. Rozhlasoví posluchači ji poprvé uslyšeli v roce 1961. Hravá písnička Na klouzačce si rychle našla své publikum, a tak přibývaly další, jejichž autorem byl otec. První natáčení s orchestrem Gustava Broma si užívala, zatímco z tatínka lil v režii pot proudem. Už tenkrát suverénně swingovala, takže logicky zamířila po základní škole na brněnskou konzervatoř. Původně sice snila o kariéře baletky, brzy ale bylo jasné, že jí ve škole jde mnohem lépe spíš vrh koulí. Jako hýčkanému benjamínkovi s mimořádným talentem jí doma leccos prošlo, mimo jiné se například už v patnácti letech zasnoubila se svou první láskou Jiřím.
Píseň pro Rudolfa III.:
Holka krev a mlíko
Už tenkrát vypadala spíš na pětadvacet, prostě moravská holka krev a mlíko, takže o ctitele neměla nikdy nouzi. Na natáčení v brněnském rozhlase ji dokonce musela doprovázet maminka, protože ji muzikanti brali jako dospělou a leccos si k ní prý dovolovali. Po maturitě v roce 1967 byla sice přijata na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, téměř současně ale dorazila z Prahy nabídka šéfa Divadla Rokoko Darka Vostřela, které soupeřilo o diváky s legendárním Semaforem Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Vostřelovi, který založil repertoár na populární hudbě a jejích hvězdách, nemohl Laďčin talent uniknout a ona neváhala ani minutu. Dala přednost praxi před studiem a brzy oslnila svým projevem v představeníPickwickovci a v Hálově recitálu Vzpomínky zůstanou.
Dohled, který se nepovedl
Současně dostala hned několik nabídek na vystupování s velkými orchestry, a tak odvážně vykročila na dráhu popové zpěvačky. Zpívala s orchestry Gustava Broma a později Karla Kraugartnera, na jeviště ale nezanevřela. Poprvé sice vystupovala v muzikálu už na konzervatoři v roce 1967, jako matka v absolventském představení historické hry sovětského skladatele Alexandra Žubrina Lancelot a Alexandrina, žánr, který se později stal její doménou, si „naostro“ zkusila poprvé až v lednu 1968. V brněnské Redutě nastudovala roli Dámy v muzikálu textaře Jana Schneidera a skladatele Bohuslava Ondráčka Gentlemani, parafrázi slavné Bernsteinovy West Side Story. Díky zpěvu populárních písniček se také seznámila se zpěvákem, jazzovým trumpetistou a členem Tanečního orchestru Československého rozhlasu, o čtvrt století starším Richardem Kubernátem. Tatínek ho znal, takže když měla sotva plnoletá Laďka vyrazit s orchestrem Karla Kraugartnera na turné po Světském svazu na dlouhé tři měsíce, požádal ho, aby na jeho dceru dohlédl. A Richard dohlížel opravdu důsledně… Při návratu se rozzářená Laďka přivítala s tatínkem a sestrami na letišti slovy:„Já vás všechny tak miluju, já čekám miminko.“
Pokračování v pátek 13. února
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Český rozhlas, Supraphon, Hudební divadlo Karlín, ladkakozderkova.cz, Jan Herget: Lady Muzikál, Robert Rohál: Muzikálová hvězda Laďka Kozderková)
Vložil: Adina Janovská