Masarykova pomoc, která rozbila jistotu Adiny Mandlové na tisíce kousků
30.01.2026
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Adina Mandlová s Hugo Haasem v komedii režiséra Martina Friče z roku 1935 Ať žije nebožtík
TAJNOSTI SLAVNÝCH: I stoleček, zastrčený v koutku u pánských toalet, může mít utajené kouzlo s překvapivými důsledky.
Pokračování ze středy 28. ledna
Sebevědomá a suverénní, inteligentní a vzdělaná, zkrátka přesně taková, jaká měla moderní mladá žena převratných třicátých let minulého století být. Na přehlídkách luxusních modelů nejvyhledávanějšího pražského módního salonu Hany Podolské byla Adina Mandlová nepřehlédnutelná, což jí vyneslo spoustu dalších zajímavých kontaktů, a mezi vlivné osobnosti „vyšší společnosti“ suverénně zapadla, jako by v ní žila odjakživa. Ambiciózní kráska snila o bohatství a lávě a jejím heslem se stalo: Buďto Ritz, anebo nic.
Kráska na lovu
Před kamerou se poprvé mihla v roce 1932 jako manekýnka v první české filmové operetě s hudbou Rudolfa Piskáčka Děvčátko, neříkej ne! Vzápětí dostala opravdovou roli v melodramatu Leo Martena Diagnosa X, v němž ale pronesla jedinou větu: „Z lásky bolej vlásky.“ A její herecký výkon byl naprostá katastrofa. „Jako herečka jsem byla ubožák,“ prohlásila sebekriticky ve svých pamětech, nazvaných Dneska už se tomu směju. Říkává se, že si jí právě díky tomuto filmu všiml Hugo Haas, ona ale klíčové seznámení pro svoji kariéru líčila úplně jinak. Zjistila, že každý večer chodí do Lucerna baru, a tak tam vyrazila s kamarádkou a úmyslně si sedla ke stolku poblíž pánských toalet. Tam prostě musel dříve či později kolem ní projít. A pak už jí stačil významný pohled a po něm nevinné sklopení očí. Milovník krásných žen se ohlédl, usmál a kontakt byl navázán.
Hugoušek a Tinka
Brzy se Adina stěhovala do jeho bytu v Revoluční ulici, říkala mu Hugoušek a on jí Tinka a stala se nejen jeho partnerkou, ale také asistentkou a parťákem na nekonečných divokých flámech. A hned na počátku zahodila mimořádnou příležitost, když odmítla nabídku hlavní role v erotickém dramatu režiséra Gustava Machatého Extase. Musela by v něm totiž před kameru nahá, a i odvážná slečna, jakou bezesporu byla, měla svoji hranici, přes kterou nejel vlak. Machatý nakonec obsadil jako Evu o čtyři roky mladší začínající herečku Hedy Kiesler, která se pak díky skandálnímu filmu stala hollywoodskou hvězdou pod jménem Hedy Lamarr. O příležitost, která konečně nastartovala její kariéru, se Adině vzápětí postaral Hugoušek, který si ji o rok později prosadil jako partnerku v bláznivé komedii Martina Friče Život je pes jako mladší dceru majitele hudebního nakladatelství Hynka Durdyse. A navíc za ni dostala velkorysý honorář pět tisíc korun (celoroční jízdenka na všechny vlaky v republice tehdy stála deset tisíc – pozn. autorky).
V tom domečku pod Emauzy:
Jak se rodí hvězda
Žádnou hereckou průpravu u některé z tehdejších hvězd sice neměla v nabitém každodenním programu po Haasově boku ani šanci stihnout, eso z ní ale nakonec přece jen udělal. Prostě se chtěla stát hvězdou, takže jako žačka byla pokorná, vnímavá a dříč. Ještě během téhož roku stihla schovanku Apolenku v hudebním melodramatu V tom domečku pod Emauzy, na jehož scénáři se podílel i Karel Hašler, a herečku Helenu v melodramatu Diagnosa X, natočeném podle námětu šéfa produkce a vedoucího výroby společnosti Dafafilm. A v obou filmech si také před kamerou zazpívala. A pak už se jí začaly nabídky hrnout. V roce 1935 si zahrála Haasovu partnerku v úspěšné komedii Martina Friče ať žije nebožtík. V roce 1937 stihla natočit filmů dokonce devět, od dramatu Panenství přes legendární satirickou komedii z Osvobozeného divadla Svět patří nám po úspěšné válečné drama režiséra Václava Binovce o českých legionářích na ruské frontě Poručík Alexander Rjepkin. Premiéra se uskutečnila v srpnu 1937 v Uherském Hradišti na zahájení týdne československého filmu, konaného v rámci Slovácké výstavy.
Průšvih od Masaryka
Konečně byla hvězdou, současně ale do jejího života vtrhla další katastrofa. Právě v roce 1937 totiž přijela poprvé do Prahy tehdy dvacetiletá baronesa Marie von Bibikoff. Rodačka ze švýcarského Bernu, jejíž matka pocházela z Turnova, měla za sebou studia herectví u věhlasného divadelníka Maxe Reinhardta ve Vídni, rok jezdila s kabaretem ruských emigrantů Modrý pták a občas si přivydělávala jako fotomodelka. Pak ale byla zatčena za pomoc Židům, takže jí šlo doslova o život. Z německého vězení ji dostal přítel její matky Jan Masaryk, opatřil jí český pas a její matce doporučil, aby ji přivedla za Haasem, který z ní měl udělat hvězdu. „Bibi tehdy neměla ani tušení, kdo je Hugo Haas, ani že je slavným hercem Národního divadla. Když Bibi uviděl, podíval se na ni svýma haasovskýma očima a řekl: To by šlo. A našel pro ni malou roli ve filmu,” popsal osudové shledání divadelní kritik a spisovatel Aleš Fuchs ve vzpomínkách Haasovy manželky Dlouhá svatební cesta. Haas ji obsadil jako ošetřovatelku v nemocnici ve filmové adaptaci slavného dramatu Karla Čapka Bílá nemoc a Adinin pohodlný život po jeho boku skončil téměř ze dne na den.
Pokračování v pondělí 2. února
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Filmový přehled, Česká televize, Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, Ondřej Suchý: Čemu se smála Adina Mandlová, Aleš Fuchs: Dlouhá svatební cesta)
Vložil: Adina Janovská