Bláznivě zamilovaná Zdenka Procházková a tchyně, nad níž neměla šanci vyhrát
07.01.2026
Foto: Se svolením Národního filmového archivu (snímek v článku se svolením České televize)
Popisek: Zdenka Procházková jako zahradnice Helena Fejfarová v psychologickém dramatu Bořivoje Zemana Mrtvý mezi živými
TAJNOSTI SLAVNÝCH: aneb Díky komu se dostala mezi největší hvězdy a proč neměla Baarovou ani trochu ráda
Jak vypadá aristokratka? Jako ta, která se před pár dny znovu vrátila na obrazovku České televize v komedii Jiřího Vejdělka v podání Tatiany Dykové, opravdu ne. Zato hraběnka Orssi, která jí vysvětlí, že na skutečná hraběnka se rozhodně neobejde bez bělostných ušlechtilých bílých lipicánů, ladných jako primabalerína a elegantních jako královna, to už je jiná liga. Možná nevíte, že bývali symbolem habsburského císařského dvora, jezdil na nich i prezident Tomáš G. Masaryk a před vyhynutím je nakonec zachránil americký generál George S. Patton. A stejně noblesní byla i Vejdělkova hraběnka, přestože jí bylo v době natáčení už přes devadesát. Právě tahle role se stala poslední pro jedinečnou Zdenku Procházkovou, velkou lásku jedné z legend pražského Národního divadla Karla Högera. Elegantní a kultivovaná dáma zažila hvězdy první republiky, němčinu ovládala stejně jako mateřštinu, doma byla v Čechách i Rakousku. Nikdy ale neemigrovala a pro Československo představovala nezanedbatelný přísun deviz, podobně jako třeba Karel Gott. A nikdy se netajila tím, že kontroverzní legendu Lídu Baarovou neměla ráda. Přesto si ji o sedm desetiletí později s chutí zahrála.
S Masarykem na koni
Narodila se 4. dubna 1926 v Praze. Otec miloval přírodu a říkávala o něm, že byl duší sedlák. Přesto nakonec našel uplatnění v Živnobance a s ním i životní lásku. Křehká a plachá matka pocházela z významné olomoucké právnické rodiny. Byla výborná klavíristka, nikdo o tom ale nevěděl, protože hrávala, jen když byla sama doma. Dětství Zdena prožila na pražských Královských Vinohradech, brzy také začala hrát na klavír a téměř současně chodit do baletu. A ráda vzpomínala na procházku se spolužačkami, při níž potkala v parku prezidenta Masaryka. „Najednou jsme ho uviděly, jak s dokonale rovnými zády přijížděl k nám. S ním byl jenom jeden pobočník. Zastavil se u nás a my jsme mu postupně říkaly, jak se jmenujeme,“ vyprávěla v únoru 2019 při besedě v muzeu v Uherském Brodě. „Vyhrkla jsem, že jsem Zdenička Procházková, a navrch ještě adresu. To jej rozesmálo, vybídl pobočníka, ten mě chytil a posadil před pana prezidenta na koně a on se mnou objel jedno kolečko kolem parku. Byla jsem v sedmém nebi.“
Zástěrka pro fašisty
S divadlem se poprvé setkala během studia na reálném gymnáziu na Lobkowitzově náměstí, když vystoupila v Uranii v komedii F. X. Svobody Rozveselená rodina a ve Vinohradském divadle ve veselohře Jaroslava Vrchlického Soudu lásky. A rázem měla o budoucnosti jasno. V roce 1943 udělala zkoušku na konzervatoř, kam přešla ze sexty, přestože s tím rodiče nesouhlasili. Jenže byla válka a už po roce Němci školu zavřeli, takže dokončit studia mohla až po osvobození v Brně. V roce 1944 se měla stát její první role v adaptaci románu Marie Pujmanové Předtucha v režii Miroslava Cikána, ve skutečnosti ale šlo o to, aby studenti konzervatoře nemuseli být nuceně nasazeni. Koncem léta bylo natočeno na Písecku jen několik exteriérových scén, pak byly práce zastaveny a natočený materiál je považován za ztracený. Nakonec film natočil až v roce 1947 Otakar Vávra s Natašou Tanskou v hlavní roli.
S Karlem Högerem ve filmu Mrtvý mezi živými, v němž se poprvé setkali před kamerou. Tenkrát se jí prý ale vůbec nelíbil.
Německá hvězda
Mezi hvězdy českého válečného filmu ji přivedl pozdější režisér Vladimír Čech. Osmnáctiletá Zdenka mu padla do oka, když psal o pražské konzervatoři reportáž, a tak ji vzal s sebou na oslavu 32. narozenin Nataši Gollové. Tehdy se setkala poprvé i s Adinou Mandlovou a Lídou Baarovou, kterou ale ráda neměla a nikdy se tím netajila. Byla prý sebestředná, v podstatě naivní a pro úspěch by udělala cokoli. „Ó, přišla velká hvězda německého filmu! Byla povýšená a přezíravá. Bezpochyby krásná, ale dnes bych řekla, že dobově krásná, ona je krása proměnlivá veličina. Nejsem si jistá, jestli by dnes tak oslňovala. Každopádně musela mít něco v sobě, co bylo nesmírně přitažlivé, ale to se na fotografii vidět nedá,“ vzpomínala po desetiletích v rozhovoru pro týdeník Vlasta. Zazlívala jí, že „šplhala nahoru po zádech“ vlivných a bohatých mužů, hrála v německých propagandistických filmech a byla milenkou Josepha Goebbelse, jednoho z nejvýše postavených mužů Třetí říše.
Zamilovaný profesor
Po válce se vrátila na konzervatoř, kde padla do oka svému třídnímu učiteli, o sedmnáct let staršímu Karlu Högerovi. Nejprve spolu hráli v psychologickém dramatu Bořivoje Zemana Mrtvý mezi živými. Prý se jí tenkrát vůbec nelíbil a ani jeho herectví jí neimponovalo, přestože už bylo tehdy obdivováno. V roce 1947 se znovu setkali před kamerou v povídkové komedii Jiřího Krejčíka Týden v tichém domě. A právě ta zavinila, že mezi nimi přeskočila jiskra. „Měli jsme tam scénu, kde se spolu líbáme. Nejdřív jsme si dávali jenom takové pusinky, ale pan režisér Zeman se ozval: Prosím vás, to má být milostná scéna, tak jednou doopravdy! A ten Höger mě chytil a…," vzpomínala ve svých pamětech, nazvaných Chuť na lásku, na klíčový okamžik, kdy se osudově zamilovala. Tehdy také přešla také z pražské konzervatoře na brněnskou, protože v Praze měli studenti zakázáno ve filmech hrát.
Nepřekonatelná tchyně
Na populárního filmového milovníka si brousily zuby davy žen, už dříve padl do oka i Lídě Baarové, která si ho prosadila v roce 1941 jako partnera ve filmu Za tichých nocí, a platonicky do něj byla zamilovaná i její sestra Zorka Janů. Jeho horkými favoritkami ale byly především Dana Medřická, Vlasta Matulová a Vlasta Fabianová. „Měla jsem to štěstí, že jsem se mu zalíbila, dal mi příležitost, abych s ním jezdila v malé roličce na zájezdy,“ připomněla počátky jejich vztahu. Zpočátku platonický vztah se změnil v jeho garsoniéře na Újezdě a Karel ovlivnil její celé mládí. Vzhlížela k němu, přejímala jeho názory, jeho pohled na svět a umění i jeho vkus. Vzali se a stali se typickým hereckým manželstvím, v něm měl každý svoje představení a své zkoušky. O domácnost se Zdenka prý nikdy moc nestarala, protože neměla šanci překonat kuchařské umění Karlovy maminky. Byl její nejmladší, třinácté dítě, žila pro něj žila a on pro ni a od ní mu chutnalo nejvíc.
Pokračování v pátek 9. ledna
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Vlasta, proprarodice.cz, divadlo.cz, Zdenka Procházková: Chuť na lásku, Zdenka Procházková, Pavlína Kadlecová: Procházka životem)
Vložil: Adina Janovská