Nevěřím statistikám. Často matou, říká nejlepší izraelský šachista

Foto: Se svolením Alfedus (snímek v článku Anežka Kružíková)

Popisek: Dlouhodobě nejlepší izraelský šachista Boris Gelfand

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: Boris Abramovich Gelfand je izraelský šachista, pocházející z Minsku, odkud emigroval v roce 1998. Izrael i díky němu vyhrál nad ČR v poměru 9,5 : 6,5.

Jeho současné profesionální sportovní FIDE ELO hodnocení k červenci 2014 činilo 2753, se kterým obsadil 12. místo v oficiálním žebříčku nejlepších šachistů světa. Je dlouhodobě nejlepším izraelským šachistou. Bílými kameny začíná převážně tahem 1. d4, černými pak je znám jako specialista na Najdorfův systém. V horkém dni 28. června 2024 jsem s ním vedl rozhovor na prestižní akci ČEZ Chess Trophy, kde v tandemu se svým krajanem Maximem Rodshteinem čelil dvěma nejúspěšnějším českým šachovým borcům, Davidu Navarovi a Thai Dai Van Nguyenovi.

Před osmnácti lety jste se poprvé setkal v zápase s českou šachovou jedničkou Davidem Navarou, je to tak?

Ano, ano, ano. Jedna z prvních šachových trofejí se odehrála mezi mnou a Davidem v roce 2006 na krásném místě poblíž Karlova mostu. A je skvělé, že se znovu mohu zúčastnit této úžasné akce.

Co se od té doby vašem sportovním životě změnilo?

Byl to velmi bohatý život. Mezitím jsem vyhrál mistrovství světa, byl jsem vicemistrem světa, obsadil druhé místo, dělil jsem se o druhé místo v…, jak to říct, turnaji světa každý s každým, vyhrával jsem kandidátky, vyhrál mnoho turnajů, ale také hodně prohrál. V podstatě velká část mé kariéry, možná ta nejúspěšnější, je mezi těmito lety.

Jaký jste měl pocit ze svého soupeře dnes? Respektive obou soupeřů…

No, jsou tu známí. S Davidem jsem odehrál mnoho, mnoho partií ve všech možných disciplínách. A s Thai Dai Van Nguyenem jsem také odehrál nejméně dvě klasické a jednu bleskovou partii. Takže jsou známí jako velmi silní hráči. Takže očekávám, že to bude vyrovnaný zápas.

Jak vypadá vaše obvyklá příprava na trénink?

Soustředím se rád na intenzivní šachovou práci v klidném a inspirativním prostředí, kde mohu efektivně kombinovat trénink s odpočinkem. V rámci běžného režimu si občas dopřeji krátké tréninkové soustředění doma, abych se uklidnil, promyslel věci a získal nové nápady, než se opět ponořím do hlubší analýzy.

Jaké máte hlavní důvody pro výběr konkrétních šachových zahájení?

Volím zahájení s ohledem na to, že by mohla mému soupeři způsobit největší potíže, protože nejsou snadná na hru ani pro bílé figurky. Jsou to systémy, kde má černý dobrý výběr proti jakémukoli řešení bílého. Navíc, jak říkal Viktor Korčnoj, pokud chcete dělat pokroky, musíte se pořád učit nová zahájení.

Je při volbě zahájení důležitější prvek překvapení, nebo samotná kvalita zvoleného zahájení?

Důležité je obojí. Někteří lidé si myslí, že každé překvapení je dobré, ale já věřím, že jen dobré překvapení je dobré. Zahrát špatnou variantu může fungovat v jedné partii, ale v dlouhodobém měřítku by to mohlo být zničující, zvláště proti soupeři, který se dlouho a důkladně připravuje.

Jaký je váš pohled na to, jak by měla být šachová hra prezentována veřejnosti a jaké publikum by měla oslovovat?

Měli bychom se zaměřit na lidi, kteří šachy skutečně milují a váží si jich. Chceme, aby se děti ve školách do šachu zamilovaly. Ti, kteří hru nerespektují, podceňují hráče a nejsou ochotni vynaložit intelektuální úsilí na její pochopení, šachy nikdy neocení. Šachová partie je složitá, a to nelze změnit. Nejlepší služby bychom měli poskytovat lidem, kteří šachy milují, například prostřednictvím vynikajícího komentování.

Jak vnímáte to, když se šachové události konají v prestižních kulturních institucích?

Podle mne je požehnáním, když se šachy hrají na prestižních místech. Měli bychom mít úctu ke svému povolání.

Jaký dopad má na hru, když se k sobě soupeři chovají s respektem?

Pro mě to má pozitivní vliv. Zápas o titul je také kulturní událost. Měli bychom být vzorem pro děti a ukázat, že respektujeme soupeře. Tím, že se hráči chovají s důstojností a respektem, šachy získávají na důležitosti. Ti, kteří hledají skandály, by měli jít jinam; my milujeme šachy a ukazujeme to právě tím respektem.

Jaký je váš názor na statistiky v šachu?

Nevěřím statistikám. Často matou. Jsou sice pěkné, ale v konečném důsledku nic nevypovídají o reálné síle a situaci.

Stalo se, že vám byla někdy nabídnuta pomoc s přípravou od osoby, která měla přístup k důvěrným informacím o vašich soupeřích? Jaký by byl váš postoj?

Ano, obdržel jsem takovou nabídku. Zásadně jsem ji odmítl. Považoval bych za nepřijatelné přijmout pomoc od kohokoliv, kdo by měl přístup k tajným informacím mých kolegů nebo soupeřů. Je pro mě důležité zachovat etickou integritu.

Jaký je váš osobní přístup k šachové kariéře a ambicím?

Mojí hlavní ambicí je učit se den za dnem. Úroveň šachu je stále vyšší a je nutné učit se rychleji. Můj primární úkol je udržovat si dobrou hru a vysokou úroveň výkonnosti. Přestože mé jméno v šachu něco znamená, největší přínos vidím ve vlastních výsledcích.

Plánujete v budoucnu pomáhat rozvoji šachu v Izraeli?

Ano, chci přispět svými výsledky. Vím, že takové projekty vyžadují čas a odhodlání, ačkoliv bych mohl začít už dávno. Mám zájem podílet se na programech pro nadané mladé hráče a využít svou pozici k podpoře šachu.

Co považujete za největší přínos pro šachovou hru v partii, která nakonec skončí remízou?

Hra má skutečný význam, když tahy nesou hluboký smysl. Udělat deset dalších tahů v remízové pozici, které nic neřeší, nic šachu nepřidá. Důležitá je hloubka myšlení.

Kdo je vaší šachovou inspirací?

Mým oblíbeným hráčem je Akiba Rubinstein. Jsem rád, když se mi podaří vnést do svých vrcholných partií jeho styl a myšlenky. Většina moderních zahájení má kořeny v jeho práci.

Jakou radu jste si coby šachista vzal k srdci?

Viktor Kortčnoj vždy říkal: Pokud chcete dělat pokroky, musíte se pořád učit nová zahájení. Pokud vám takový člověk dá takovou radu, měli byste ji uposlechnout.

Zítra budete tady v Praze hrát zcela novým systémem.

Zítra je to opravdu nový systém. Bronštejnův systém, věnovaný sto letům legendárního Davida Bronštejna. To znamená, že my hráči prvních osm tahů rozmístíme figurky podle svého gusta. A naši soupeři udělají totéž.

Jak se dnes daří izraelskému šachu obecně?

No, to je velmi těžké říct. Bohužel slavné dny, které jsme s Maximem a několika dalšími kluky přinesli, jsou pryč. Ale buďme pozitivní. V mém městě, v klubu, který s Maximem reprezentujeme, se nám daří. Šachy se vyučují v každé škole. Náš tým má úspěchy. Takže v mém městě se to daří. V jiných částech země, vzestupy a pády. Záleží na místě.

Jaké máte pocity z místa konání akce, této budovy, Obecního domu?

Praha je jedno z nejkrásnějších měst, ne-li podle mého názoru úplně nejkrásnější v Evropě. A tato budova je vrcholem města. Nikdy by mě nenapadlo, že budu hrát v této budově. Procházel jsem kolem, díval se, dal si kávu dole, ale nikdy by mě nenapadlo, že si tu někdy zahraji. A navíc v historickém sále, kde mi bylo řečeno, že vzniklo Československo. Je to opravdu úžasná akce a jsem velmi vděčný Pavlu Matochovi a organizačnímu týmu za organizaci a pozvání.

Poděkování: Mgr. Pavel Matocha (Pražská šachová společnost)

Zdroj: SCRIBD 2012

Příště: Matthias Hues

Vložil: Marek Dobeš