Krásná holka, kterou se Forman rád chlubil. Co ještě nevíte
12.11.2025
Foto: Se svolením Bonton Home Video
Popisek: Věra Křesadlová v celovečerním debutu scenáristy a režiséra Ivana Passera z roku 1965 Intimní osvětlení. Věru prý tenkrát obsadil, poté co Forman prohlásil: „Prosím tě, vem ji, ona na mě doma pořád čeká sama.“ Svérázná smutná komedie, která byla zařazena do desítky nejlepších domácích filmů všech dob, skončila po Passerově emigraci v trezoru.
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Jak se mladičká naivka ocitla na pódiu pražské Lucerny a co všechno zavinil osudový Konkurz.
Její život by vydal na hodně bohatý scénář celovečerního filmu. Déle než čtvrt století na jevišti legendárního Semaforu, manželství s režisérem Milošem Formanem, později v čele prezidentské rezidence… Herečka, zpěvačka a výtvarnice Věra Křesadlová, která nás před pár dny navždy opustila, měla o své budoucnosti původně úplně jinou představu. Většinou se snažila být nenápadná, zpravidla se jí to ale moc nedařilo. Štíhlá výrazná brunetka s výraznými rty a tehdy módním vyčesaným drdolem, který macešky přidával mladičkým dívkám hezkých pár let navíc, se narodila ve správný čas. Byla sotva plnoletá, když se v tehdejším Československu konečně začala uvolňovat atmosféra. Postupně se měnilo téměř vše, nejvýrazněji ale kultura. Umírněnou taneční muziku začal tvrdě válcovat rock’n’roll a twist, hudební skupiny se množily jako houby po dešti. A díky jedné z nich se její život obrátil navždy vzhůru nohama.
Překvápko v Lucerně
Narodila se 28. února 1944 v Praze, otec pracoval u spojů a maminka byla v domácnosti. Vyrůstala s bratrem na Starém Městě, brzy začala zpívat v Kühnově dětském sboru a výtvarný talent prý zdědila po babičce. Počátkem šedesátých let začala studovat aranžérství a výstavnictví na střední uměleckoprůmyslové škole a začala zpívat s amatérskou bigbeatovou skupinou Crystal. A s ní se také ocitla poprvé v životě v pražské Lucerně. Nemohla tušit, že v publiku sedí muž, který se stane jejím osudem, Miloš Forman, který právě hledal zpěvačku do připravovaného filmu Konkurz, o fiktivním konkurzu do divadla Semafor. Přišel kvůli Michaele Prunerové, která zpívala se skupinou Olympic. Já teda poprvé v životě v Lucerně, hrůzou se mi podlamovaly nohy. A on mě tam viděl a místo Prunerový si vybral mě. A druhý den mi volal, že chce, abych hrála v jeho filmu, a já vůbec nechtěla,“ vzpomínala po letech v podcastu Xaver Live.
Slušná holka
Hned druhý den jí zavolal a pozval ji na oběd, což ale Věra odmítla. A tak ji pozval k sobě domů, do jediné místnosti ve Všehrdově ulici na Malé Straně, která byla původně kanceláří. „Uprostřed byla postel, po zemi rozházené knížky, na stolku jeden vařič. Když jsem přišla, rozvaloval se na posteli a zpovídal mě, co dělám, co se mi líbí.“ Ve Konkurzu nakonec hrála, díky tomu také poznala i Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. „A když byl ten film hotový, povídal prý Suchý Šlitrovi: Proč jsme tuhle holku nevzali do divadla? Miloš seděl za nimi a říkal: Protože jste blbí,“ prozradila Terez Kostkové v listopadu 2019 v pořadu Českého rozhlasu Dvojka Blízká setkání. Jí bylo osmnáct, jemu třicet. Za sebou už měl čtyřleté manželství s herečkou Janou Brejchovou a připadal jí starý. „Byl chytrý, měl rozhled, znal spoustu zajímavých lidí. … A on mě vzal na večeři do Jalty, z toho jsem měla oči navrch hlavy. Jeho to bavilo, viděl, že jsem slušná holka těmito věcmi nepolíbená.“ Ale slušelo jí to, chlapi po ní pokukovali a Formanovi to prý dělalo dobře.
Konkurz:
Jak zasahuje otec
Před filmovou kamerou ale stanula poprvé ještě dřív, než Formana potkala. Na „umprumku“ totiž chodívali filmaři hledat hezké holky, takže se mihla v komparzu už v roce 1962 v komedii Josefa Macha Prosím, nebudit!, a pak si zahrála kosmonautku v sci-fi Jindřicha Poláka Ikarie XB 1. A Konkurzem začalo nejen její více než čtvrt století dlouhé životní období v Semaforu. „Když jsem záhy přišla do jiného stavu, chlubení mnou skončilo. Miloš, který se chtěl původně hned oženit, poněkud ochladl a nabídl mi pouze přátelství. To se samozřejmě nelíbilo mojí matce, takže podle Milošova vyprávění za ním poslala tatínka, aby se ho zeptal: Jak to myslíš s naší Věrkou? A protože byl Miloš slušný člověk a tatínek na něj asi udělal dojem, tak v šestém měsíci těhotenství byla svatba.“ Ro se ale dozvěděla až mnohem později, když o tom Forman napsal ve své biografii Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda?.
Táta, který nechtěl být rušen
„Když jsme se brali, Věřino břicho už bylo opravdu pořádné a rostlo víc a víc. Doktor tvrdil, že Věra buďto porodí nějakou monstrozitu, nebo dvojčata. Rozhodnout mohl jen rentgen, protože tehdy ještě nebyly žádné ultrazvuky, ale to Věra odmítla,“ vzpomínal Forman ve své biografii. Doktor měl pravdu, 23. srpna 1964 Věra porodila hned dva syny naráz, Petra a Matěje. „Bylo mi dvacet, a nebýt mých rodičů, nevím, jak bych to zvládla. Miloš se zabýval filmovými projekty, a tudíž neměl čas chodit s kočárkem na procházky,“ přiznala později Věra s tím, že spíš nechtěl být rušen. V roce 1967 dostal povolení vycestovat do USA, kde měl pro Paramount točit svůj první americký film. V New Yorku ho okouzlilo hnutí hippies, na jaře 1968 ale vypukly rasové nepokoje a protesty proti válce ve Vietnamu. Forman s kamarádem, francouzským scénáristou Jean-Claudem Carrièrem, se raději přesunuli do Paříže, kde jim ale očekávaný klid na práci zhatily studentské nepokoje. A tak zamířili do Prahy.
Z bláta do louže
Nakonec ale ani tam neudělali vůbec nic, protože právě vrcholilo Pražské jaro. Počátkem srpna se vrátili do Paříže, Kam za ním přijela Věra s dětmi. Domů se vrátila 19. srpna a následující noc přišla vojenská invaze. Za pár dnů pro ně Forman poslal do Prahy francouzské kolegy s autem, sotva se ale Věra znovu ocitla v Paříži, už mířil za prací do USA. „Neměla jsem pocit, že by bez nás v cizině nemohl žít, a navíc by nás tam v době, kdy zrovna neměl práci, ani nemohl živit.“ Do toho dostala v listopadu nabídku angažmá od Jiřího Suchého do Semaforu, které mělo po nucené pauze začít znovu hrát. „Proto jsem se po domluvě s Milošem rozhodla vrátit s dětmi do Prahy.“ A Forman vyrazil konečně dobýt Ameriku.
Pokračování v pátek 14. listopadu
Zdroje: Wikipedia, Český rozhlas, idnes.cz, novinky.cz, Miloš Forman: Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda?, Petr Macek: 1968 očima 50 slavných osobností)
Vložil: Adina Janovská