Jaký je smysl veřejnoprávního Českého rozhlasu? Komentář Štěpána Chába
komentář
05.11.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Radiový přijímač
Server Českého rozhlasu informoval o tom, kdo se stane od apríla příštího roku zahraničním zpravodajem v USA. Stane se jím Jana Ciglerová.
Ciglerová, jak píše ČRo, deset let pobývala v zahraničí, spolupracovala s periodiky The Observer nebo BBC, nyní vypisuje svou obsedantní nenávist k administrativě Donalda Trumpa pro Deník N. To lze vyčíst z jejího sloupku v Deníku N, který nese název Trumpův svět, kde několikrát za týden referuje o dění v USA „z té správné strany“. To znamená ze strany demokratické strany, z protistrany republikánů, tedy Donalda Trumpa.
A ta obsedantní nenávist definuje celé její referování z USA. V posledním záseku z USA pro Deník N Ciglerová referovala o volbách starosty New Yorku. Ve svém „informování“ pohovořila obsáhle a se špatně skrývaným nadšením o Zohranu Mamdanim, kandidátu Demokratické strany, kterého se bojí i část samotných demokratů, protože jeho program je směsicí laciných socialistických frází a velmi laciného politického marketingu dnešní doby, kdy stačí ovládnout dostatečně virálně sociální sítě a naděje na zvolení trhají rekordy. To znamená vběhnout po krátkém, heslovitém vytrubování hesel do vln moře i s oblekem. Komedie, na kterou skočí stejně lacině uvažující voliči. A těch je jako máku.
Paní Ciglerová pro Deník N v superlativech popsala socialistu Mamdaniho, ostatní kandidáty jen jmenovala s tím, že Mamdani si troufne i tam, kam se ostatní kandidáti neodvažují ani vkročit. Do chudinské čtvrti, kupříkladu. A co je základ, možná výhra Mamdaniho je velkým trnem v oku Donalda Trumpa.
Mimo jiné, Zohran Mamdani je ze stejné newyorské líhně socialistů Demokratické strany, která porodila další politickou hvězdu, kongresmanku Alexandriu Ocasio-Cortezovou, která, kupříkladu, zajela v roce 2018 teatrálně zaplakat (a nafotit se u toho) k hraničním zdem proti migraci z jižní a střední Ameriky, které nechal budovat Donald Trump. Tzn. socialismus městského typu, tzn. levicový progresivismus někdy až ad absurdum. Mamdani jde o další kus levicové pošetilosti dál. (Pravdou zůstává, že dva Mamdaniho soupeři jsou nevýrazní, navíc se škraloupy z minulosti, takže jejich šance jsou už teď velmi mizivé - to musím dodat.)
Jana Ciglerová se od dubna příštího roku stane zahraniční zpravodajkou Českého rozhlasu pro USA. Přes její světonázorový jemnocit bude česká veřejnost informovaná o dění v USA.
A je na místě se ptát – vážně potřebuje česká veřejnost z veřejnoprávního média slyšet další hlas obhajující volební program i kandidáty Demokratické strany, navíc s přesahy pro podporu socialistů? Paní Ciglerové to velmi sluší u ideologicky podobně laděného Deníku N, není potřeba, aby svůj pohled na svět šířila i po vlnách koncesionářskými poplatky živeného Českého rozhlasu. Ciglerové obsedantní nenávist k Trumpovi i Republikánské straně má být pro Český rozhlas varováním, ne referencí pro podpis smlouvy o spolupráci.
Český rozhlas tak nadále buduje svou značku nikoliv vyváženého a objektivního média, ale média jednoho politického světonázoru. Proč? Jediný výsledek je a bude, že se zvýší nedůvěra veřejnosti ve veřejnoprávnost a její přínos. Proč platit 55 korun měsíčně něčemu, co se mě snaží neustále přesvědčit, že se mýlím, protože si myslím něco jiného než najatí redaktoři?
To přece není, nebo aspoň nemá být cíl veřejnoprávního média. Navíc ve světě, který se postupně mění, hledá se jinde než v politice „Konce dějin“ jistého velmi omylného Francise Fukuyamy. Jako společnost se potřebujeme rozvíjet a hledat svou budoucnost, ne krnět v politice Západu devadesátých a nultých let, která se svíjí v předsmrtných křečích. Jako se právě v devadesátých a nultých letech mluvilo o tom, že normalizační duch předchozích desetiletí musí i s lidmi vymřít, musí teď vymřít i duch „Konce dějin“. Je vyčpělý, nefunkční, prázdný, přesto stále živý v osobách, které jej ztělesňují a do úmrtě protahují na úkor celé společnosti. Paní Ciglerová je perfektní ukázkou přesně takové mrtvé větve novinařiny naplněné dogmatickým elitářstvím jednoho směru politiky.
Takový Český rozhlas nedává smysl. Není proč jej živit. Deník N si každý může předplatit svobodně z vlastního rozhodnutí. Jeho revival ve formě Českého rozhlasu musí platit ze zákona.
Vložil: Štěpán Cháb