Český Astaire změnil topornou Vondráčkovou v roztančenou hvězdu
31.10.2025
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Legendární český choreograf a tanečník Frank Towen se svou vděčnou žákyní Helenou Vondráčkovou v zábavném televizním pořadu z roku 1988 Miliónová Helena
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Bez něj by Vondráčková, Neckář či Gott byli namydlení aneb Zázračný kouzelník, který rozhýbal českou populární hudbu
Na neznalého pozorovatele tanec působí jako příjemná zábava, za elegancí a lehoučkým plutím po parketu se ale skrývají nekonečné hodiny velmi tvrdé dřiny. Dobře vím, o čem mluvím, také jsem tím kdysi léta procházela. Tanec se prostě ošidit nedá, i když má být jen doplňkem, třeba u herců či zpěváků. U radikální proměny nové generace hvězd české pop music stál v šedesátých letech minulého století nápad, s nímž přišlo legendární trio Golden Kids, tedy Helena Vondráčková, Marta Kubišová a Václav Neckář. Tři toporná „Y“ na pódiu vedle sebe, to fakt působilo přinejmenším hodně divně. A tak oslovili známého tanečníka a choreografa, aby s tím něco udělal. Oním zázračným kouzelníkem, který rozhýbal českou pop music, nebyl nikdo jiný než někdejší magistrátní úředník František Novotný, svět ho ale poznal jako mimořádného tanečníka a choreografa Franka Towena. Vypracoval se na světovou taneční špičku, doma mu to ale někteří nedokázali odpustit. Závist je zkrátka jed z nejjedovatějších.
Jak se stát druhým Astairem
Narodil se 27. října 1912 do velmi dobře situované pražské rodiny a budoucnost mu doma přesně naplánovali. Měl se stát obchodníkem, takže poslušně odmaturoval na obchodní akademii a pustil se i do studia na Vysoké škole ekonomické. Ta už ale nedokončil, a léta se pak živil jako magistrátní úředník. Už v dětství ho ale okouzlil tanec, který se stal jeho celoživotní vášní. Základy klasického baletu si osvojil pod vedením slavného Remislava Remislavského, absolventa carské baletní školy ve Varšavě, který stanul počátkem dvacátých let jako první Polák v čele baletního souboru pražského Národního divadla. Základy tap dance, tedy stepu, získal pod vedením významné choreografky, tanečnice a pedagožky Marie Aubrechtové, pak se dál zdokonaloval u amerického stepaře Boba Parkera, který hostoval ve vyhlášeném luxusním varieté Alhambra, v jehož sále se jako v jednom z prvních začaly za první republiky tančit moderní tance. A mimořádně ho inspirovaly i slavné americké hudební filmy, především ty s Fredem Astairem a Ginger Rogers. Poté ke svému umění přidal ještě výrazový tanec.
Manželé amatéři
Ve třicátých letech se ještě jako František Novotný probojoval v páru s manželkou Annou Romlerovou na špičku evropských tanečníků. Vítězili v mnoha domácích i zahraničních tanečních soutěžích, během sedmi let posbírali na čtyři desítky významných ocenění, vždy ale jako amatéři. Na profesionální dráhu se František vydal až z donucení během druhé světové války, kdy se stal tanečníkem souboru divadla v tehdy německé Vratislavi. Po osvobození se stal členem tanečního souboru Hudebního divadla Karlín a působil i v operetním Tylově divadle v Nuslích. Když přesídlil do Alhambry, stal se šéfem tamního baletu, kromě toho ale vystupoval i ve Varieté Praga, s nímž projezdil celou republiku. V padesátých letech se stal zaměstnancem Hudební artistické ústředny, která mimo jiné připravovala všechny profesionální artisty pro cirkusy a varieté, a s artisty pak spolupracoval prakticky až do konce života.
Golden Kids:
Kde se vzal Frank Towen
Příležitostně působil také jako choreograf a taneční poradce v řadě a nejrůznějších tanečních souborů, krátce dokonce i jako externí taneční pedagog a choreograf Uměleckého souboru ministerstva vnitra. Mezinárodně uznávaný tanečník zasedal v porotách významných soutěží společenského tance a stepu, o tanci přednášel i psal do odborných publikací, novin a časopisů. Přispěl i do Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Kvůli zahraničí a z lásky k americkým kořenům tap dance v té době přijal jméno Frank Towen. Působil v polské televizi, pro televizi NDR se podílel na přípravě berlínského revuálního pořadu Ein Kessel Buntes, které velmi úspěšně vysílala pravidelně i Československá televize. A samozřejmě spolupracoval i s filmaři, podílel se na choreografii módních přehlídek… To všechno stihl díky neúnavné píli, pracoval s plným nasazením klidně i dvanáct hodin denně.
Pravěké tance
Na přelomu padesátých a šedesátých let se mu nevyhnul zákaz činnosti, takže pak nějaký čas vystupoval v estrádních programech s orchestry Karla Vlacha, Gustava Broma či Jiřího Procházky a často bývala jeho partnerkou americká tanečnice Jacquelin Ward, která žila v Praze. Jeho velkolepý úspěch v zahraničí budil doma tak velkou závist, že byl obrovský problém natočit s ním či o něm dokument, přesto jeho mistrovství už tehdy začali využívat filmaři. Už v roce 1960 se stal autorem choreografie sportovní komedie Vladimíra Síse Ledoví muži a Krškova psychologického dramatu Osení a vzápětí ho Oldřich Lipský obsadil jako muže z Měsíce v satirické sci-fi komedii Muž z prvního století. K filmové choreografii ho později tvůrci přizvali ještě několikrát, jakmile se mělo před kamerou tančit, například Karel Steklý při natáčení politického psychologického dramatu z roku 1978 Skandál v Gri-Gri baru či pro dva díly pravěké trilogie Na veliké řece a Volání rodu, natočené podle knih Eduarda Štorcha.
Stepující Helena
V roce 1972 si zahrál vrátného z divadla ve snímku Zpívající film s Waldemarem Matuškou a Helenou Vondráčkovou, která právě jemu vděčí za své stepařské umění, a jakmile na ně kdykoli v nějakém rozhovoru došlo, neopomněla to připomenout. Několikrát se stal i hostem její show, naposledy v roce 1988 v televizním pořadu Miliónová Helena, v němž si s ní navzdory pokročilému věku i mistrně zastepoval. Jeho rukama ale prošla řada dalších hvězd populární hudby, od Karla Gotta a Jiřího Korna přes Janu Kratochvílovou a duo Kamélie až po Václava Neckáře či Josefa Laufera. Dvacet let vedl v Klicperově divadle v pražských Kobylisích taneční kurzy pro dospělé i děti a právě na této scéně působila jeho věhlasná Experimentální skupina, zaměřená na jazz dance. V „Klicperáku“ potkal také svoji druhou manželku Evženii Tomkovou-Towenovou, která se stala jeho dobrou vílou. Po sérii infarktů, po nichž se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, musel v roce 1988 profesionální dráhu definitivně ukončit, život bez tance ho ale vůbec netěšil. Nad vodou ho držela jenom Evženie, která s ním jako jediná zůstala až do konce. Frank Towen zemřel 27. prosince 1991, bylo mu devětasedmdesát let.
(zdroje: Wikipedia, Olga Strusková, Evženie Tomková-Towenová: Frank Towen - Život s tancem, Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, novinky.cz)
Vložil: Adina Janovská