Jan Neff. Obchodník a vlastenec, o kterém vznikl slavný román i televizní seriál. Časosběr

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Jana Neffa, v románu i televizním seriálu pojmenovaném Jan Born, hrál Vladimír Ráž.

Devatenácté století zcela proměnilo naší zemi, a i proto se mu v Časosběru věnujeme tak často. Nešlo jen o Národní obrození, prosazování češtiny a rozkvět kultury, ale také o ohromný rozkvět české ekonomiky a podnikání. A byli lidé, u kterých se obojí propojilo.

Zásadní proměna společnosti v devatenáctém století byla probuzena změnami v ekonomice. Zemědělství, které uvazovalo celé rodiny k jejich políčkům, bylo velmi nejistým podnikem, kdy jste se mohli celé léto dřít a pak před sebou stejně měli vyhlídku hladové zimy. Časy zemědělských dotací byly ještě hodně daleko. Práce bez mechanizace byla navíc úmorná, rozkvět zemědělské techniky byl také dalekou budoucností.

Továrna ve městě tak skutečně pro mnohé byla zajímavým životním posunem. A to přesto, že pracovní právo neexistovalo a na zaměstnance se mnohde pohlíželo jako na lidské stroje, které lze bez sentimentu vyměnit. Hluk, dřina a rutinní práce, opakující se mnoho hodin den co den. Ale pole tomu stále nemohlo konkurovat, tady jste měli jistý příjem, nijak závratný, ale dalo se z něj i něco našetřit. A úspory, či dokonce jejich utrácení ve volném čase, to byly také novinky průmyslové revoluce. Dnes proto nepůjdeme do továrny, ale do obchodu.

Druhým velkým fenoménem devatenáctého století byl nacionalismus. Tehdy nešlo o žádný extremismus, ale o prosté uvědomění, že to, jak mluvím a k čemu se hlásím ze mě dělá příslušníka nějaké národní skupiny. Nebyla to jenom záležitost našeho národa, třeba Itálie byla na počátku devatenáctého století zcela neznámé slovo.

U nás podnikání a vlastenectví rostly v podstatě současně a navzájem se ovlivňovaly. Tak vznikl hospodářský nacionalismus, v podstatě jednoduchá rovnice: České peníze pro české podnikání. Šikovní podnikatelé tento trend dokázali zachytit a budovat si na národním principu spolehlivou komunitu zákazníků.

Klasickým představitelem je románový Jan Born z pentalogie spisovatele Vladimíra Neffa. Ale věděli jste, že má svůj reálný předobraz?

Jan Neff se narodil v městě Lipníku nad Bečvou 6. května 1832. Maminka Rozálie a tatínek Antonín dali život celkem sedmi dětem, nejmladšího poslali už ve dvanácti letech na zkušenou do Vídně. Učil se kupcem v železářství a ve světě obchodu se dokázal orientovat velmi rychle a zručně.

Vrozený obchodnický talent ale podložil také tvrdou prací, budoucímu úspěchu podřídil vše, po večerech chodil do obchodní školy a učil se jazyky. Rychle byl schopen komunikovat a prodávat v angličtině, francouzštině i ruštině.

Na počátku šedesátých let přichází již zkušený obchodník do Prahy a firma Hrubý - Neff otevírá obchod v centru města, na hlavním bulváru Na Příkopech. Kromě vhodného místa ale dovede zaujmout zákazníky i jinak.

Nabídka cílí na „moderní domácnost“. Právě v této době je trendem pokrok a nové spotřebiče, které usnadňují ženám práci. V jednom z minulých dílů jsem psala, že Vojta Náprstek si ze Spojených států přivezl i poznatky o podobě moderní domácnosti, a následně je předával v Americkém klubu dam. Nešlo jen o emancipaci, ale o celkově „moderní“ přístup k životu.

Neffův obchod nabízel a předváděl kromě porcelánu, látek a dalšího galanterního zboží také žhavé novinky pro domácnost. Čtete správně, předváděl. Dnes bereme obchod jako prostor pro ochutnávky a předváděčky běžně, ale tehdy byla ukázka funkce výrobku něčím naprosto nevídaným.

Traduje se historka, jak jel přes Prahu zpět do Německa obchodní zástupce kávovarů Melita, frustrovaný z obchodních neúspěchů ve Vídni. Prodávat domácí kávovar ve městě kaváren asi byla hodně beznadějná mise.

Ne, že by v Praze tehdy nekvetla kavárenská kultura, ale Vídeň to nebyla. Takže Jan Neff uviděl díru na trhu a vymyslel, jak ji zaplnit. V obchodě u Prašné brány si zákaznice mohly kávu nejen ochutnat, ale také v přístroji Melita samy připravit. Nebylo to nic složitého a mašinky šly na dračku. Sotva zklamaný obchodní zástupce dorazil domů, psal mu Neff o další dodávku.

Další novinkou, kterou takto uvedl mezi české hospodyně, byl tlakový hrnec. Názorná ukázka vydala za tisíc slov a ženy se přesvědčily, že maso se uvaří rychleji a jeho chuť je šťavnatá.

Aktivní prodej a prozákaznický přístup se stal v obchodě v centru Prahy samozřejmostí, dokonce mu byla vyhrazena celá jedna místnost. A zboží jste si dokonce mohli vzít domů na zkoušku, poprvé to Neff vyzkoušel se šicími stroji. Když to mělo úspěch, podpořil prodej také zavedením kursů šití na stroji. Moderní ženy samy mohly posoudit, o kolik jednodušší je šít na stroji, než se zlobit s navlékáním jehly na nit. Díky rodákovi z Lipníku nad Bečvou a jeho obchodnímu talentu tak pronikal do českých domácností moderní svět.

Neffův obchod se díky těmto akcím stal centrem společenského dění. Jeho podnikatelský talent se chopil i vlasteneckých myšlenek a propagace české otázky tím dostala úplně novou dynamiku. Oba jeho domy, jak pražský, tak ten v rodném Lipníku nad Bečvou, se staly kulturními oázami své doby. Znal se s věhlasným Bedřichem Smetanou, Antonín Dvořák se dočkal od Neffa finanční podpory pro vznik Moravských dvojzpěvů.

Díky podnikatelským úspěchům si mohl dovolit podporovat české spolky i velké instituce, které přetrvaly do dnešních dní. Až se půjdete do budovy Národního divadla podívat na základní kameny z různých koutů naší země, vzpomeňte si, že o ten s nápisem Helfštýn – Lipník se zasloužil právě on.

Velkou podporu věnoval i českému školství, díky vlastní zkušenosti věřil, že vzdělání je cestou ke společenskému vzestupu. V rodném Lipníku nad Bečvou podpořil vznik české reálky, dnes je to Střední průmyslová škola stavební. V Brně podpořil vznik první české obchodní akademie.

Velký český podnikatel a vlastenec zemřel ve svém rodném městě 26. srpna 1905 a je pochován na místním hřbitově. Plastiku na hrob mistra obchodu vytvořil mistr secesního výtvarnictví, mezinárodně uznávaný František Bílek. Národ, který se v době Janova narození teprve začínal obrozovat, už měl svou ekonomickou i uměleckou elitu.

O tomto pozoruhodném období české historie později vznikne velká historická sága o pěti dílech. Sňatky z Rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá Vdova a Královský vozataj. Autorem bude Janův vnuk Vladimír Neff. Dědeček se mu stane předobrazem pro kultivovaného, vlasteneckého a podnikavého Jana Borna. A z rodinného příběhu se stane legenda, která je zdrojem inspirace a hrdosti pro celý národ.

Zdroje: Wikipedia

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=15136

https://www.mesto-lipnik.cz/neff-jan/d-1095

https://intuitivnimarketing.cz/maloobchod/jan-neff-genialni-obchodnik-19-stoleti-a-inspirace-pro-dnesek/

https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/jan-neff-hrbitov-lipnik-nad-becvou-rekonstrukce.html

Vložil: Radka Vosáhlo