Karas, na můj povel, zpátky do přírody

Foto: Se svolením Zoo Praha / Rostislav Štefánek

Popisek: Karas obecný

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: To je ta pravá role Zoo. Zachraňovat ohrožené druhy. A Zoo Praha pokračuje intenzivně v záchraně ohroženého karase obecného.

V pražské Michli proběhla neobvyklá akce – do retenční nádrže Interlov na okraji Kunratického lesa zamířilo 250 malých karasů obecných, odchovaných v Zoo Praha. Tento kdysi běžný druh je dnes v České republice kriticky ohrožený, a tak každá takováto výsadková operace má velký význam.

„Návrat karase obecného do české přírody je klíčovou iniciativou Zoo Praha v ochraně tuzemské biodiverzity. Kdysi běžná ryba tůní a vesnických rybníčků je u nás dnes na pokraji vyhynutí. Reintrodukcí či introdukcí karase obecného do vhodných biotopů pomáháme přežít samotnému karasovi, ale jeho přítomností také dotváříme zdravé ekosystémy, které udržují vodu v krajině či poskytují útočiště ohroženým obojživelníkům,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Ještě v 90. letech minulého století byl karas obecný (Carassius carassius) běžnou rybou českých rybníčků a tůní. Dnes ho ale v přírodě téměř nenajdete. Proč? „Je to jako v detektivce – máme dva hlavní podezřelé,“ vysvětlují odborníci.

Podezřelý č. 1: Zmizelé domovy
Karas obecný miloval zarostlé tůně, slepá ramena řek a malé rybníčky. Jenže ty začaly mizet s intenzivním zemědělstvím a melioracemi. „Zbyla mu jen pár úkrytů – zatopené lomy, opuštěné pískovny nebo požární nádrže,“ popisují biologové.

Podezřelý č. 2: Karas stříbřitý – nekalý konkurent
V 60. letech minulého století k nám byl zavlečen karas stříbřitý (Carassius gibelio), asijský příbuzný našeho karase. A ten se ukázal jako dokonalý vetřelec. Je to jako kdyby vás v práci nahradil robot, který nepotřebuje spát, jíst a ještě se sám klonuje. Karas stříbřitý se totiž množí gynogenezí – forma nepohlavního rozmnožování, kdy samice produkují klony samy sebe. Samice produkují vajíčka, která jsou aktivována spermiemi jiných ryb (např. karasem obecným, kaprem aj.), genetický materiál samce karase stříbřitého se do potomstva nepřenáší – tím vzniká klon samice. To umožňuje přemnožení druhu a vytlačení karase obecného. Navíc se oba druhy mohou křížit, což dál ohrožuje čistotu populace karase obecného.

Zoo Praha se před několika lety rozhodla, že karase obecného nenechá padnout. Od roku 2022 už Zoo ve spolupráci s partnery vysadila karasy na 26 míst v republice, kde nyní plave „desítky tisíc jedinců“.

A proč zrovna retenční nádrž v Michli? Protože tam je šance vytvořit stabilní populaci, která nebude ohrožena invazním druhem. Karas obecný totiž není jen „hezká ryba“ – hraje důležitou roli v ekosystému. Pomáhá udržovat vodu čistou a vytváří útočiště pro obojživelníky, jako jsou čolci nebo kuňky.

Zajímavosti ze světa karasů obecných: Ryba, která přežije i v louži!

• Mistr přežití – Karas obecný dokáže přežít i ve vodě s extrémně nízkým obsahem kyslíku. Když je ho málo, zpomalí metabolismus a vydrží i v podmínkách, kde by jiné ryby uhynuly.

• Stříbrý poklad – Mladí karasi mají stříbřité zbarvení, které s věkem tmavne. Někdy se proto pletou s mladými kapry.

• Samotář s výjimkou – Karas obecný není typ hejnové ryby, ale v období tření se samci a samice shromažďují v mělčinách, kde dochází k páření.

Když se řekne „zoologická zahrada“, většina lidí si představí slony, gorily nebo tygry. Ale zoo hrají klíčovou roli i v záchraně méně nápadných, ale stejně důležitých druhů.

Zoo Praha se tak připojuje k celosvětovému úsilí zoologických zahrad chránit biodiverzitu. Ať už jde o nosorožce, přástevníky nebo právě karase, každý druh má v přírodě své místo. Někdy stačí málo – najít vhodnou lokalitu, odchovat pár stovek jedinců a vrátit je tam, kam patří. A pak sledovat, jak příroda znovu ožívá.

Tak ať se těmto malým zlatým bojovníkům v Michli daří! A až příště uvidíte malou rybku v tůni, vzpomeňte si – možná je to právě karas obecný, který se díky lidské pomoci vrací tam, kde vždycky byl doma.

Vložil: Kamil Fára