Jak mě utřela paní u benzínky. Sobota Jaromíra Janáka

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Od opery rovnou k drahým banánům

Každý máme nějakou odbornost. Já jsem onehdá na návštěvě poučoval svou známou, že Don Giovanni se hraje ve dvou verzích – pražské a vídeňské.

A že ta pražská je podle mě lepší, protože ve vídeňské například chybí Ottaviova arie Il mio tesoro in tanto. Hrají se ale obě verze, v Praze se ta vídeňská před deseti lety dávala v provedení Opery Mozart, a byla to myslím nejpovedenější inscenace, zato to, co v roce 2021 předvedlo ND se severským týmem, který úspěšně ničí vše, na co sáhne, byl paskvil. Nicméně v obou mnou zmiňovaných inscenacích zpívala Donnu Annu naprosto skvělá a nedoceněná Marie Fajtová. V té, co dávala televize, je třeba ocenit krásnou nahrávku, skvělého Raimondiho. Měl jsem čest s ním několik let zpívat v Itálii, a byl to pěvecky i lidsky úžasný člověk. Inscenačně ale, podle mého názoru, nebyly využity všechny jeho možnosti – ale díky Bohu za to, co jsme slyšeli i viděli a že celá tato inscenace vyšla i na DVD.

S tím jsem skončil a odjel autem domů. Jenže do domovské obce jsem dojel jen tak tak.

„Koukám, že jste zase zdražili benzín,“ navázal jsem hovor tentokrát s paní u pokladny na benzínce u nás v Jinonicích.

„Museli jsme zdražit, teď je zas válka v Íránu…“

Řekl jsem si, že rozproudím hovor:

„Já jsem proti každé válce, ale to zdražování, nejde to vždycky nějak rychle?“

Paní u pokladny pravila:

„Nabralo to grády, když uzavřeli Hormuzský průliv. Ale to už je jenom důsledek. Všechny války jsou stejné, moje máma to zažila ve druhé světové a babička v té první. Jen teď je to všechno nějak naopak, kilo másla je dražší než kilo nutely, paprika je pětkrát dražší než banány a kdo chce ušetřit, aby jezdil nakupovat do Bavorska. Luxusní zboží zlevňuje, zatímco to základní zdražuje, v chudších zemích je dráž, než v těch bohatých. Tenhle stav se popisuje v Apokalypse – a neptejte se, co má nastat pak. Takže to máme litr za 33,90…“

Co jsem se vrátil domů z pumpy, přemýšlím nad tím, co zaznělo a co nás čeká, a nejsem si ničím jist. Jsem si jist jen jediným. Až budu někdy chtít nějakou ženu zase poučovat, radši si dám jazyk zabetonovat.

Vložil: Jaromír Janák