Oficiální spotřeba lihovin klesá, černý trh je na vzestupu a stát na tom tratí, tvrdí unie

Foto: UVDL

Popisek: Ilustrační foto

Spotřební daň na lihoviny od roku 2019 vzrostla o 44 %, výběr daně se ale zvýšil jen o 8,5 %. Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) upozorňuje, že Česká republika dosáhla bodu, kdy další zvyšování daně snižuje daňový výnos. Spotřeba se přesouvá do zahraničí, k černému trhu nebo k méně zdaněným nápojům jako je pivo a víno, které přitom obsahují v běžných porcích více alkoholu. Zástupci UVDL kritizují nerovné podmínky na zregulovaném trhu a neochotu státu naslouchat odborným argumentům. Unie vyzývá k férovější daňové politice.

Na tiskové konferenci Unie výrobců a dovozců lihoviny (UVDL), která se konala u příležitosti znovuzvolení jejího představenstva UVDL a zaměřila se na představení jejího postoje k aktuálním tématům ve vztahu k fiskální politice České republiky, jako první promluvil prezident UVDL a generální ředitel společnosti RUDOLF JELÍNEK, Pavel Dvořáček.

Úvodem srovnal vývoj spotřební daně na lihoviny od konce roku 2019, kdy činila 285 Kč na litr stoprocentního alkoholu. Od té doby byla zvýšena celkem čtyřikrát, naposledy v rámci konsolidačního balíčku, takže od 1. ledna 2026 vzroste na 411 Kč. Celkové navýšení tak dosáhne 44 %. Navíc pouze v roce 2010 bylo rozhodnuto, že se zvýší spotřební daň na lihoviny i pivo, ale poté od roku 2020 se už zvyšovala pouze spotřební daň na lihoviny.

Generální ředitel Dvořák upozornil na to, že výběr daně nevzrostl ve srovnatelné míře. V roce 2020 stát vybral 8,2 miliardy korun. Za rok 2023 to bylo přibližně 8,9 miliardy, s tím že pro rok 2024 se podle Dvořáčka dá očekávat podobné ne-li nižší číslo, což tedy představuje nárůst o pouhých 8,5 %.

V souvislosti s tímto nesouladem mezi růstem daně a jejím výběrem zmínil Dvořáček v případě lihovin v Česku naplnění tzv. Lafferovy křivky. Tedy ekonomické myšlenky, která ukazuje vztah mezi daňovou sazbou a celkovým daňovým výnosem státu a zároveň tvrdí, že když už je daňová sazba příliš vysoká, tak její další zvýšení již vede ke snížení daňového výnosu.

„Jsme přesvědčeni, že je to jasný důkaz toho, že dochází k přesunu spotřeby k nezdaněným lihovinám z nelegální výroby nebo k méně zdaněným alkoholickým nápojům. Ubyli také cizinci, kterým se nákup v Čechách díky vysoké spotřební dani už nevyplatí,“ upozorňuje Pavel Dvořáček na tři oblasti, kam se v posledním období přesunula spotřeba lihovin a připravuje tím tak stát o daňové příjmy.

Za prvé tedy dochází k výraznému přesunu nákupů za hranice, zejména do Rakouska a Německa. Zatímco dříve jezdili zahraniční zákazníci nakupovat lihoviny do Česka kvůli nižším daním, dnes se situace obrátila a Češi začínají nakupovat v zahraničí, protože například v Rakousku bude od roku 2026 spotřební daň o 33 % nižší než v ČR a v Německu je daň dokonce o 20 % nižší.

Černý trh stát ročně připraví o 1,5 miliardy

Druhou oblastí je černý trh, který podle Dvořáčka zažívá podobný rozmach jako po zvýšení daně v roce 2010. Upozorňuje, že od roku 2014 už není výroba a prodej destilátů trestným činem, což usnadňuje rozmach nelegální produkce.

Podle unie při přepočtu na stoprocentní alkohol připadá zhruba polovina spotřeby v České republice na pivo, 24 % na víno a 28 % na lihoviny. Dlouhodobé statistiky od roku 1989 ukazují, že spotřeba piva zůstává stabilní a spotřeba vína stoupá, zatímco spotřeba lihovin klesá. Oficiální spotřeba lihovin byla v roce 2024 nejnižší za 10 let, podle statistických údajů však jejich spotřeba neklesla, což podle unie naznačuje prudký vzestup černého trhu s lihovinami.

„Odhadujeme, že více než 15 % finančních prostředků, které by stát mohl získat na spotřební dani z lihovin, se ztrácí kvůli nelegálnímu pálení a prodeji alkoholu mimo legální trh. Jen pro představu, celkový černý trh představuje 1,5 miliardy Kč, o které každý rok přichází státní rozpočet,“ uvádí Dvořáček.

Třetím směrem, kam se spotřeba přesouvá, jsou podle UVDL Dvořáčka jiné kategorie alkoholu, jako je pivo nebo víno, které jsou daňově zvýhodněné.

„Celý náš sektor v přepočtu na litry stoprocentního alkoholu z hlediska spotřeby je zhruba 28 % ale z hlediska odvedené spotřební daně je to 64 %. Dá se říct třetina,“ uvádí Dvořáček a připomíná, že například tiché víno není zdaněné vůbec a spotřební daň na pivo je zhruba pětkrát nižší než na lihoviny.

UVDL proto upozorňuje na nerovné podmínky na trhu. „Výroba lihovin je jeden z nejvíc regulovaných podnikání nejen v České republice ale i v Evropské unii. Jestliže je takováhle regulace, tak má existovat i určitá rovnoprávnost na trhu. Jestliže stát něco vyžaduje, tak by v tom měl i něco garantovat,“ dodává Dvořáček.

Unie výrobců a dovozu lihovin se navíc podle slov výkonného ředitele UVDL Vladimíra Darebníka staví k prodeji alkoholu zodpovědně a podporuje řadu projektů hovořících o zodpovědné spotřebě alkoholu. Mezi nimi například projekt „Pij s rozumem“ nebo „Pobavme se o alkoholu“, které podle UVDL dopomohly tomu, že se spotřeba alkoholu u mladé generace snižuje.

Alkohol je jen jeden, spotřební daň různá

Výkonný ředitel UVDL Vladimír Darebník na tiskové konferenci zdůraznil, že unie představuje významný zdroj příjmů pro státní rozpočet. Unie zastupuje přibližně 85 % trhu s lihovinami, za posledních deset let odvedli do státní poklady celkem 70 miliard korun, tedy přibližně 7 až 8 miliard ročně.

Unie zároveň klade důraz na to, že mezi jednotlivými alkoholickými nápoji není zásadní rozdíl. Všechny obsahují stejnou látku – etanol – a liší se pouze v jeho koncentraci. Při porovnání běžných porcí alkoholu podle výkonného ředitele Darebníka vychází, že nejvíce alkoholu neobsahují lihoviny, nýbrž víno.

Zatímco půllitr piva obsahuje přibližně 10 gramů alkoholu, panák lihoviny 13 gramů, tak dvě deci vína obsahují až 19 gramů.

„Lihoviny, které tvoří v celkově spotřebě alkoholu 28 %, na druhé straně tvoří 64 % ve výběru spotřební daně. Jestliže čeští občané vypijí ve formě piva téměř polovinu alkoholu, tak zaplatí do státního rozpočtu pouze třetinu. Jestliže vypijí čtvrtinu ve formě vína, tak nezaplatí vůbec nic,“ uvádí Darebník.

Na konkrétních případech Darebník ilustroval, jak nespravedlivě jsou různé druhy alkoholických nápojů prodávaných v populárních plechovkách daňově zatíženy. Z plechovky piva s obsahem alkoholu kolem 5 % se odvádí spotřební daň 1,92 Kč, zatímco z plechovky perlivého vína se stejným nebo i vyšším obsahem alkoholu (10–12 %), která se podle platné legislativy počítá mezi tiché víno, je daň nulová. Naopak z plechovky míchaného alkoholického nápoje, je daň až 4,88 Kč, ačkoliv také obsahuje jen okolo 5 % alkoholu.

„Spotřební daň jednoznačně neplní tu úlohu, kterou by plnit měla a v podstatě znevýhodňuje sektor lihovin uvnitř alkoholového byznysu,“ shrnuje aktuální situaci v České republice Darebník.

UVDL také upozorňuje na nerovné zacházení státu s různými návykovými látkami. Zatímco alkohol je stále více zatěžován spotřební daní a přísně regulován, tak jiné látky s psychoaktivními účinky, které narůstají na oblibě především u mladé generace, zůstávají volně prodejné a stát je nijak nezdaňuje. Unie proto vyzývá stát, aby se tímto problémem začal zabývat.

Na dotaz od novinářů, co se dá podle UVDL s aktuální nerovnou situací ve zdanění alkoholu dělat, odpověděl generální ředitel Pavel Dvořáček, že během posledních deseti let se unie snažila situaci politikům vysvětlovat, avšak bez jakékoliv odezvy.

„Snažíme se být partnerem států a stát se na nás dívá spíš jako na protivníky. A bohužel na rozdíl od konzumentů piva a od vinařů jenom 17 výrobců nebo dovozců, kteří na alkoholovým trhu působíme. Takže naše vyjednávací schopnost je nízká,“ říká Dvořáček.

Zároveň zkritizoval přístup současné vlády Petra Fialy (ODS), která spotřební daň na lihoviny během svého období zvýšila třikrát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle něj reaguje na výhrady tím způsobem že při téměř čtvrt miliardovém rozpočtovém schodku ho „nějaké tři miliardy nezajímají“.

Navíc kompetence státu porozumět malému, ale významnému oboru jako je výroba a dovoz lihovin, je podle Dvořáčka velmi nízká.

Proto UVDL vyzývá politické strany, aby po volbách komunikovaly s výrobci a prodejci alkoholických nápojů a prováděly jen taková opatření, která budou založena na spravedlivém přístupu ke všem subjektům.

Lucie Kroutilová

Vložil: Redaktor KL