Vědecká aktualita - ptakopysk a ježura mají sexuální vývoj jako z akvárka

Foto: Se svolením Oliver Le Que, Zoo Praha

Popisek: Ježura australská

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: Austrálie se kontinentálním driftem odpojila od zbytku světa a začala si hrát na vlastní evoluci. Teď se objevily nové poznatky o ptakopyscích a ježurách. Mají to složité.

Linda Shearwin a Frank Grützner z australské univerzityv Adelaide přinášejí zprávu, která změní pohled té zvědavější části lidstava na australské podivíny.

Pokud jste si mysleli, že ptakopysk je jen roztomilý hybrid kachny, bobra a vydry s elektrickým čidlem, mýlili jste se. Tento tvor, spolu se svým ostnatým kolegou ježurou, právě dostal biologickou cenu za „nejbizarnější způsob, jak určit pohlaví“. Vědci konečně odhalili, že tito podivní savci – kteří kladou vejce jako nějaký reptiliánský cestovatel v čase – používají k vývoji samců a samic systém, který byste čekali spíš u ryb nebo u Pokémona.

U lidí a většiny savců je to jednoduché: máte XY? Gratulujeme, jste chlap. XX? Holka. Vědci dlouho předpokládali, že ptakopyskové a ježury používají něco podobného, jen s více chromozomy (protože proč si to nezkomplikovat?). Jenže když v roce 2008 sekvenovali genom ptakopyska, byl to jen samičí exemplář – což je asi jako studovat pizzu bez sýra.

Až v roce 2021 se objevily nové, vylepšené genomy včetně těch záhadných Y chromozomů. A ejhle – podezřelý gen AMHY (zkratka pro „Anti-Müllerian Hormone Y“) vypadal jako hlavní kandidát. „Bylo to jako najít klíč od trezoru, ale nevědět, jestli odemkne poklad, nebo jen skříňku s ponožkami,“ přiznává profesor Frank Grützner.

Nový výzkum publikovaný v Genome Biology potvrzuje, že AMHY je skutečně tím pravým „pohlavním spínačem“. Zajímavé je, že tento gen nefunguje jako klasický savčí spínač (třeba SRY u lidí), ale jako hormon – tedy spíš chemický poslíček než přímý editor DNA.

„Je to, jako kdyby místo toho, abyste zmáčkli vypínač, hodili do místnosti dýmovnici s nápisem ‚VŠICHNI CHLAPI VEN!‘,“ vysvětluje Linda Shearwin. Tento mechanismus je běžný u některých ryb a obojživelníků, ale u savců je to naprostá novinka.

Kde je můžete vidět v Česku?

Pokud vás teď žere zvědavost, kde tyhle evoluční exoty potkat, máme dobré i špatné zprávy:

• Ptakopysk podivný – V Česku ho bohužel neuvidíte (ledaže by nějaký utekl z utajeného laboratorního projektu). Jeho chov je extrémně náročný a mimo Austrálii ho najdete jen v pár zahraničních ZOO.

• Ježura australská – Ta je k vidění v ZOO Praha. Takže pokud chcete vidět savce, který klade vejce, má bodliny jako ježek a jazyk jako mravenečník, máte šanci.

Rekordy a kuriozity z říše ptakopysků a ježur

• Ptakopysk má elektrolokaci – Ano, tento savec dokáže detekovat elektrické pole kořisti, jako by měl zabudovaný sonar. Pokud by žil ve Hře o trůny, byl by to Bran Stark v těle kachny.

• Ježura má čtyřhlavý penis – A ne, není to žádná výhoda. Samec používá vždy jen dvě „hlavy“, zatímco ostatní odpočívají. Evoluce si zkrátka řekla: „Proč mít jeden, když můžu mít čtyři?“

• Mléko bez bradavek – Protože jsou to savci, kojí mláďata. Jenže nemají bradavky – mléko prostě vylučují kůží. Hygienické? Rozhodně ne. Efektivní? Ano.

Pokud vám přijde, že ptakopysk a ježura vypadají jako výsledek experimentu šíleného vědce, máte pravdu. Jenže ten „šílený vědec“ byla sama evoluce. A jak ukazuje výzkum, i po 100 milionech let nás tihle tvorové dokážou překvapit.

Takže až příště uvidíte v Praze ježuru, vzpomeňte si: Tohle není obyčejný ježek. Tohle je živá fosilie, která přežila dinosaury a ještě si u toho vymyslela vlastní systém určování pohlaví. A to, přátelé, je důvod, proč bychom měli přírodu milovat – protože nikdy nepřestane být podivnější než naše nejdivočejší představy.

Vložil: Kamil Fára