Josef Bláha: Jak vypít bar, Janžurka a chlap na střídačku
16.06.2025
Foto: Se svolením České televize - Miloš Schmiedberger
Popisek: Josef Bláha jako profesor Jan Richard v úspěšné seriálové sci-fi komedii scenáristy Oty Hofmana a režiséra Jindřicha Poláka Návštěvníci
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Dvořil se každé, která prošla kolem, na věku nezáleželo. Žádná ho nemohla přehlédnout a on rozhodně nepřehlížel je.
Pokračování z pátku 13. června
Vypadal, jako by se nečesal přinejmenším několik let, muže s výraznou pleší by na neodolatelného donchuána nejspíš na první pohled nikdo netipoval. Přesto se o jeho milostných pletkách vyprávěly mezi kolegy legendy, které měly reálný základ. Krásné ženy Josef Bláha miloval, ony milovaly jeho a ochotně jeho gentlemanskému svádění podléhaly. Oddaná životní partnerka Luša, která mu dlouhá léta svědomitě zajišťovala každodenní servis a teplo domova, to věděla, předstírala ale nevědomost. A tolerovala mu dokonce i dlouholetý „vedlejšák“ a druhou domácnost. Prostě byl dívkař, jak s oblibou říkával jeho kolega Miloš Kopecký, od počátku si ho pamatovali všichni, a hlavně všechny. A když byla po letech vystavena na chodbě Vinohradského divadla fotografie z filmu Jan Roháč z Dubé, v davu bouřících se studentů nepoznal mladičkého Kopeckého nikdo, zato Bláhu úplně všichni.
Pat a Patašón
Už v roce 1951 nastoupil do stabilního angažmá v pražském Divadle na Vinohradech, právě když začínalo nejsložitější období jeho historie. Rozkazem ministra obrany Alexeje Čepičky bylo přiděleno armádě, přejmenováno na Divadlo československé armády a jeho charakter se změnil ze dne na den. Jeho cílem měla být výchova publika v duchu socialismu, členové souboru i zaměstnanci do něj byli přidělováni jako k vojenské jednotce. V čele stál plukovník letectva František Prček, zásadně v uniformě, a provoz se řídil denním rozkazem. Nikdo se tudíž nevyhnul postavám v sovětských hrách „socialistického realismu“ a Bláha s humorem sobě vlastním se při nich alespoň bavil odbouráváním kolegů. Hlavní role hrál zpravidla v tandemu s kamarádem Vlastimilem Brodským. „To byla totiž nerozlučná dvojčata, takový Pat a Patašón. Měli spolu zvláštní hru, před lidmi se pokaždé strašně hádali. Když si diváci po představení přišli do šatny pro podpisy, vždycky se tam strhla hádka, až lidé vyděšeně utekli. A oni se tomu potom hrozně smáli, byli to skvělí recesisté,“ zavzpomínala pro deník Blesk kolegyně Antonie Hegerliková.
Partnerská „střídavka“
Zhruba čtvrt století prý trval jeho stálý „vedlejšák“ s Vlastou Valentovou, u níž měl dokonce druhý domov. Někdy střídal Vlastu a Lušu po týdnu, občas pendloval častěji… „Bohumila se dokonce s Vlastou znala osobně. Ne, že by byly kamarádky, ale rozhodně si navzájem nervaly vlasy. Obě Josefa až zbožňovaly, a tak se s danou situací smířily,“ prozradila kolegyně z divadla ve své autobiografii Jiřina Švorcová osobně. Luša, která byla v domácnosti, se s výrazně mladší milenkou smířila, nejspíš protože si nedokázala představit, co by si jako matka samoživitelka dvou synů počala. A Vlasta možná nikdy nepřestala doufat, že Bláha jednoho krásného dne přece jen rodinu kvůli ní opustí. Tradovalo se, jak Bláha doma oznámil, že se s Vlastou chystá na dovolenou do Jugoslávie. A tak mu manželka zabalila kufr, usmažila řízky a upekla bábovku na cestu a a milovaný muž vyrazil k moři. Po příjezdu vzorně zavolal domů a oznámil, v kterém penzionu bydlí a kdy se vrátí. „Nakonec se o něj obě staraly až do Josífkovy smrti,“ dodala Švorcová.
Ohnivé ženy:
S Janžurkou šlo do tuhého
„Jeho manželka by měla dostat zlatý metál,“ prohlásila o něm Antonie Hegerliková. „Mimoděk sledoval každou sukni, pak ji seriózně ohodnotil. Ženu a své dva syny ale velmi miloval.“ A jeho syn Jiří k tomu dodal: „Je pravda, že tatínek byl velký sukničkář a maminka o lecčems věděla.“ Jedním z jeho hříchů, který se mu dařilo až do smrti tajit, byl vztah s Ivou Janžurovou. O sedmnáct let mladší, stále v dobré náladě, rozesmátá a vtipná… svou povahou ho přímo okouzlila, a až po letech kolegyně Jiřina Švorcová prozradila, že tenkrát šlo u Bláhů doma opravdu do tuhého.. „Byla svobodná a toužila ho mít pro sebe. Bláha byl velmi šarmantní. Skoro na každém zájezdu měl nějakou fanynku, i když byl ženatý. Jeden čas se s ním Iva sblížila více, než dobré mravy dovolují. Bláha měl moc milou ženu, kterou jistě velmi miloval. Odjížděli jsme na zájezd, Lušenka, tak se paní Bláhová jmenovala, ho doprovázela a objevila se tam i Iva. Málem to prasklo,“ napsala ve své autobiografii Jiřina Švorcová osobně.
Od Brůžka k Návštěvníkům
Jeho talent samozřejmě neunikl pozornosti filmových režisérů, takže si zahrál ve více než padesáti celovečerních filmech. Přesto se zapsal do povědomí diváků hlavně díky televizi. Na obrazovku sice vklouzl poprvé už v roce 1957 v inscenaci Bezejmenná hvězda, v tu opravdovou ho ale proměnil až v roce 1968 scenárista a režisér Jiří Sequens starší, který ho obsadil jako inspektora Brůžka v nesmrtelném seriálu Hříšní lidé města pražského, natočeném na motivy povídek Jiřího Marka. Velmi často ho obsazoval i multižánrový režisér Jindřich Polák. Po několika menších rolích jejich spolupráce vyvrcholila Bláhovou snad nejznámější rolí akademika Filipa, šéfa vědecké expedice cestovatelů v čase v kultovním sci-fi seriálu z roku 1983 Návštěvníci. Často se dodnes vrací na obrazovku v dlouhé řadě komedií, které zřejmě nikdy nepřestanou bavit, jako ředitel fyzikálního ústavu v Zabil jsem Einsteina, pánové…, ředitel čarodějnické školy v Dívce na koštěti, velitel hradní posádky v Noci na Karlštejně, otec Pavelka v komediích Můj brácha má prima bráchu a Brácha za všechny peníze… Nesměl chybět ani v dlouhé řadě seriálů a krátkometrážních povídek typu Bakaláři a menších či větších postav ztvárnil zhruba tři stovky.
Jak vypít celý bar
Josef Bláha miloval veselou společnost a ráda se bavil nejen s přáteli. Všeobecně známé byly jeho noční tahy s kamarádem Vlastimilem Brodským, během nichž alkohol tekl proudem. Ve slavné pražské vinárně U Zpěváčků (najdete ji na Novém Městě pražském poblíž Národního divadla, proti Žofínu v ulici Na Struze – pozn. autorky) dokonce zvládli vypít všechen tvrdý alkohol, který měla barmanka k dispozici. Na pivo zase chodívali do starobylé hospůdky s gotickými klenbami U Hrocha v malostranské Thunovské ulici nebo do tradiční pivnice U zlatého tygra v Husově ulici na Starém Městě. V osmdesátých letech už se začal šetřit, až na výjimky se ve filmu a v televizi přestal objevovat, částečně kvůli nedostatku zajímavých nabídek, částečně kvůli zhoršujícímu se zdraví. Alkohol k jeho životu vždy patřil a neobešel se bez něj, ani když už mu bylo opravdu zle. Pět let bojoval se zákeřnou rakovinou jícnu a Luša s Vlastou o něj láskyplně pečovaly. Když už pak nemohl ani jíst, usrkával milované pivo brčkem. Po dlouhém trápení a krutých bolestech prohrál boj o život 6. prosince 1994, bylo mu sedmdesát let.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Náš region, Ladislav Chmel: Sympaťák Josef Bláha, Zuzana Paulusová: Historie Divadla na Vinohradech, Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Jiřina Švorcová osobně)
Vložil: Adina Janovská