Karel Fiala: Jak i hvězda může dostat padáka a triumf nad ČT
11.06.2025
Foto: Se svolením FTV Prima
Popisek: Herec a sólista operety Karel Fiala v Show Jana Krause 6. června 2014
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Ani s hvězdami se šéfové nemažou. Své o tom věděl i legendární Limonádový Joe Karel Fiala.
Pokračování z pondělí 9. června
V polovině padesátých let vstoupil Karel Fiala i na filmové plátno, i když zpočátku jen ve vedlejších rolích. Poprvé ho obsadil Václav Vorlíček v roce 1955 ve svém krátkometrážní absolventské komedii Direktiva, odvážně kritizující nesmyslná nařízení cenzorů. O rok později si ho už mohli všimnout diváci jako Omara v orientální pohádce režiséra Václava Kršky Labakan, která proslavila mladičkou Janu Rybářovou. Režisér byl spokojen, a tak mu vzápětí svěřil hlavní roli ve filmovém přepisu stejnojmenné opery Bedřicha Smetany Dalibor. V roce 1960 se objevil poprvé a naposledy i v klasickém hudebním klipu k tehdejšímu hitu skladatele Jaromíra Vomáčky Malá černá kočička. Nazpíval ji ale tehdejší populární zpěvák Jiří Popper, který ji také proslavil, a Karel si v klipu jen zahrál. Ke své životní roli v nesmrtelné westernové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera přišel jako slepý k houslím. Původně si totiž pro tuto roli režisér Oldřich Lipský vyhlédl Jiřího Kodeta, jeho matka Jiřina Steimarová mu ale místo svého syna doporučila charismatického plavovlasého tenora z karlínského divadla.
Zase náhradník
Přestože se v divadle živil zpěvem, překvapivě souhlasil, že ve filmu bude pouze hrát a zpívat bude teprve začínající tenor Karel Gott. Souhlasil prý pod vlivem nadšení, že roli dostal, a později toho litoval. Filmová parodie na reklamní slogany „Rány, šoky, kuří oka – vše vyléčí kolaloka“ na něj neudělala dojem, protože už před léty se nechal slyšet, že ta filmová limonáda byla tak příšerná, že se vůbec nedala pít. A při natáčení dokonce málem přišel o život, protože si Oldřich Lipský usmyslel, že má na koně naskočit zezadu. Jezdec byl si Karel dobrý, tohle ale nakonec byla jiná liga. „Místo staré herky mi přistavili plnokrevníka Omena, který měl žhavé oči a nozdry a já na něj hleděl s hrůzou,“ přiznal v rozhovoru deníku Aha!. „Nicméně jsem tedy k němu přistoupil zezadu, chtěl jsem už skočit, ale on do mě kopnul těma zadníma nohama. Proto ve filmu nakonec na koně lezu normálně.“
Hrdina za pakatel?
Za natočení celého filmu dostal honorář, za který by současní herci nejspíš ani nevstali z postele. „My ještě žili v době, kdy se žádné hvězdné honoráře neplatily. Například za Limonádníka jsem dostal 18 000 korun. Dneska to prý mají někteří kolegové za jeden natáčecí den.“ Ve skutečnosti to ale nebylo až tak málo, protože v roce 1964, kdy film spatřil světlo světa, činil průměrný hrubý měsíční plat 1450 korun, tedy průměrný občan musel na jeho honorář pracovat déle než rok. „Na Limonádníka vzpomínám rád a nevadí mi, že mi ho lidé přišpendlili na celý život,“ přiznal v rozhovoru pro server korzár.sk a dodal: „Dodnes nevím, zda by byla lepší jediná super role, nebo hodně průměrných. Beru to jako osud.“
Limonádový Joe:
Štěstí na třetí pokus
O přízeň něžného pohlaví neměl vysoký blonďák nikdy nouzi, tím spíš, že dlouhá léta vypadal o deset let mladší, než ve skutečnosti byl. Poprvé se zamiloval ještě v Ostravě do půvabné Židovky Liany. „Zjistil jsem si, kde bydlí, a chodil jsem jako trouba kolem jejího baráku. Bylo mi šestnáct roků, jenže ona už měla chlapíka, co věděl o světě. Takže to skončilo velmi brzy.“ Pak se dvakrát oženil a se dvěma ženami měl dva syny, Borise a Karla. Partnerská idyla ale vždy vydržela jen krátce. Tu pravou potkal až v Karlíně. Lásku s hvězdou operety Verou Vlkovou prý odstartoval vášnivý polibek v nejslavnější operetě Rudolfa Frimla Rose Marie. „Věra tvrdí, že jsem ji tak vášnivě políbil, až to zajiskřilo,“ říkával s oblibou. Prožili spolu víc než půl století a Věra mu porodila dva syny, Jana a Tomáše.
I hvězda může dostat výpověď
Od osmdesátých let začal být zván jako host do zábavných pořadů a v roce 1984 ho režisér Miloš Forman obsadil jako Dona Giovanniho v oscarovém životopisném hudebním dramatu Amadeus. A v roce 1988 mu byl konečně udělen i titul Zasloužilý umělec. Na Vlkovou a Fialu jezdili lidé z celé republiky až do roku 1990, pak ale nová doba přinesla i nového šéfa, který do repertoáru prosazoval operu. Populární manželé podepsali protestní petici, takže vzápětí dostali výpověď. Věra si našla práci na základní umělecké škole a Karel si konečně začal užívat odpočinku s raketou v ruce. Tenis hrál celý život, už jako kluk sbíral míčky rodičům Ivana Lendla. A Limonádový Joe mu nečekaně vynesl další příjem až po třech desetiletích. V roce 1996 totiž použila Česká televize jeho fotografii z filmu v kampani proti neplatičům koncesionářských poplatků. Karel televizi i rozhlas zažaloval a vysoudil 150 000 korun.
Sbohem s Kolalokem
V roce 2001 si poprvé zahrál v pražském Divadle ABC otce Kolaloku, pak otce Dantese ve velkolepém muzikálu Karla Svobody a Zdeňka Borovce Hrabě Monte Cristo a s jevištěm se definitivně rozloučil až v roce 2010 v novém nastudování Limonádového Joea jako starý otec Kolalok. V roce 2013 mu byla udělena Cena Thálie za celoživotní přínos v oboru muzikál a o dva roky později převzal na festivalu Febiofest medaili, kterou si předtím vlastnoručně vyrazil v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Do vysokého věku byl v záviděníhodné kondici, tenis hrál ještě po pětaosmdesátce a miloval velká rodinná setkání. Později už trávil většinu času na chalupě v Chřibské v Českém Švýcarsku, která se stala jeho domovem, když ho začaly trápit zdravotní problémy. Postupně ztrácel sílu, koncem roku 2018 přestal chodit úplně, takže syn Jan rezignoval na hereckou kariéru, aby se o něj mohl s přítelkyní starat. Pak už to ale nešlo, takže poslední měsíce života strávil v Léčebně dlouhodobě nemocných v pražských Vršovicích. Jedinečný herec a zpěvák Karel Fiala zemřel v sobotu 3. října 2020.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Hudební divadlo Karlín, korzar.sk, idnes.cz, Aha!, Supraphon, Muzikál Expres)
Vložil: Adina Janovská