Trumpova obchodní válka s Čínou je hanebná. Komentář Štěpána Chába
komentář
18.04.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Donald Trump
S jistou nelibostí sleduju další americké rozpoutávání zloby a neštěstí pro jejich vlastní obohacení. Válka na Ukrajině je proxy válkou mezi USA a Ruskem. Donald Trump se ji snaží ukončit ne proto, že by mu bylo líto zabíjených a mrzačených lidí i samotné Ukrajiny, ale protože větší problém pro USA vidí jinde. V Číně. A mně už to, upřímně, přijde hloupé. To se máme těšit na další zhoršování světové situace, protože v USA chtějí mít lepší kafe a levnější plenky? Není ta šikana zaoceánské mocnosti už taková příliš okatá?
Po Trumpově inauguraci jsem se bláhově těšil na to, že USA pod jeho vedením uklidní situaci, že s dalšími mocnostmi přestane válčit, ale začne s nimi soutěžit. Jistou nápovědu mi k tomu dala epizoda s nástupem čínské umělé inteligence DeepSeek. Američtí vývojáři byli v šoku. Trump jim vzkázal – v pořádku, aspoň se budete víc snažit. To znamená soutěž. Jenže z takové rétoriky záhy sešlo.
Trumpova protičínská celní válka je jiné kafe.
Bylo, a ne že ne, fascinující sledovat, jak se Čína dokázala za posledních dvacet let neuvěřitelně pozvednout. Ve vývoji o parník předehnala za ta dvě desetiletí celý svět. Její pokrok je obdivuhodný, zarážející a ve výsledku až děsivý. Ohromně efektivní technokratické peklo založené na té nejdravější formě kapitalismu zaštítěného socialistickými mantrami. Ještě před několika málo lety jsem žil v představě, že Čína jsou hlavně chudinské vesnice prakticky se slaměnými chýšemi, kde lidé dřou na rýžových políčkách nebo jezdí neuvěřitelnou dálku do otrockých továren, aby uživili rodinu. Pamatuju si i francouzský dokument, na který jsem v tu dobu koukal (název už nedám). Ten Čínu popisoval jen v těchto poměrech. Velmi chytlavý to byl dokument.
Jenže pak jsem na YouTube narazil na Čočíka. Vývojář, který žil a pracoval v Číně a o Číně točil cestopisná videa. S Red Bullem a svým „držte mi palce“ mi ukázal, že Čína už je ale úplně jinde a že už v tu dobu nemáme nejmenší naději ji ve vývoji dohnat.
To už je pár let. Za tu dobu je svět pod permanentním krupobitím zpráv z Číny. A už to nejsou zprávy o otrockých továrnách a nesmírné chudobě. Ale o nezadržitelném skoku kupředu, o mýcení chudoby, o přeměnách tamní společnosti na, z našeho pohledu, společnost budoucnosti.
Bylo a je fascinující na to hledět. My tady už dvě desetiletí vyměřujeme dostavbu dvou reaktorů Dukovan a za tu dobu Čína zvládla provázat celou zemi sítí dálnic, tratí pro rychlovlaky, nemluvě pak o výstavbě desítek jaderných elektráren, vzestupu čínského průmyslu i třeba zelených technologií, u kterých jsme se na Číně stali závislí. Celý čínský zázrak se odestál za stejnou dobu, kdy my jsme nebyli schopní ani usadit základní kámen pro první z reaktorů Dukovan.
Čínský veleskok vedl a stále vede k desítkám, ba stovkám milionů lidí v samotné Číně, kteří už netrpí chudobou a hladem. Čínský úspěch se přelévá i do okolních zemí, silně pak do Afriky, kde to vede a nutně povede k témuž. K ústupu chudoby a hladu a nástupu pokroku. Z toho, mám pocit, logicky uvažující člověk musí mít nutně radost. Mizí chudoba, hladu je méně, smrti z chudoby také. A ano, svůj vliv po světě šíří jiný než dosavadní hegemon. Je to novodobý kolonialismus. Co jsme ovšem Africe dávali my, aby mohla vyrůst? A ona by měla vyrůst a emancipovat se.
Nelíbí se mi, že, jak informoval deník The Wall Street Journal, se Donald Trump svou celní válkou s celým světem snaží o jediné – zastavit ten čínský ekonomický zázrak. Jeho celní vyhrožování se dalo chápat jako snaha o návrat průmyslu do USA. Zcela pochopitelný krok. Jenže přišla změna. Trump oznámil, že ustoupí v celní válce jiným zemím, když se připojí k šikaně Číny. Proč? Proč nechce soutěžit, přetahovat se, vyhrávat čestně? Proč si myslí, že uvalením obrovských potíží na Čínu se zlepší situace ve světě? Nezlepší, zhorší se. Desítkám a stovkám milionů lidí. Pokud by se Čína dostala do vážných problémů, odnese to celý svět, situace v Africe se zase citelně zhorší, zhorší se i naše situace. Jen pro tu „věčnou“ nadvládu Spojených států nad světem? Jděte mi s tím už do prioru.
Ekonomický zázrak Číny je fascinující, obdivuhodný. Technologicky Čína konkuruje těm nejlepším světovým společnostem. Je to země, která zcela očividně nese světu velký kus poznání a tím i možného budoucího blahobytu (nebo přežití). Z jejich překotného vývoje těžíme všichni. Posouvá nás kupředu. Stejně jako americký vývoj. Stejně jako jakýkoliv vývoj (my v Evropě jsme si vývoj regulacemi fakticky zakázali, takže posouváme svět jen v poznání další formy úpadku pod bičem ideologie). Ala ta sebestřednost Američanů, kteří si svou luxusní kávičku chtějí permanentně dopřávat na úkor vůkolního světa, je prostě nemocná, zvrácená.
Čínský režim, zdá se, přišel na to, že společnost se uklidní a zbaví potřeby revolty, když má dostatek. Je to odduchovnělé, nepopírám, ale zároveň zemanovsky netvrdím, že umělci tvořili největší díla jen hladoví. Stejným způsobem si chce Čína podmanit i africké země. Nelíbí se nám to? Čím konkrétně? My jsme tam posílali vedle humanitární pomoci vlastně jen válku. Nedali jsme Africe prostor vyrůst. Čína to dělá. I to je fascinující sledovat. Kdyby vyrostla Afrika, přiznejme si, že nám ubude dost zásadních problémů.
Nehájím tamní režim, ale hájím jeho výsledky. A rozhodně nebudu hájit Trumpovu snahu Čínu srazit na kolena. Taková snaha mi přijde uboze bidenovská. Neumím jednat, tak vyvolám válku. A je ve výsledku jedno, jestli bidenovsky krvavou nebo trumpovsky obchodní. Při obou trpí lidé, trpí lidstvo, vzdaluje se naše lepší budoucnost. Ta sebestřednost Spojených států amerických je neštěstím pro planetu.
Budu rád, pokud zjistím, že se v tomto mýlím a Trumpovu politiku jsem přečetl špatně.
Vložil: Štěpán Cháb