Raoul Schránil - šlechtický šarm a farář, který odmítl křest aneb Noblesní recepční, který měl v Praze zakázané školy. Tajnosti slavných
24.03.2025
Foto: Národní filmový archiv
Popisek: Raoul Schránil na dobovém propagačním snímku z třicátých let
Už jen z pohledu na něj mívaly fanynky divoké sny a leckdy před jejich přízní musel doslova vzít nohy na ramena. Gentleman každým coulem, skutečný Kristian, ne nepodobný tomu filmovému, důsledně dbal, aby se na veřejnost nedostalo nic nevhodného z jeho soukromí.
A na rozdíl od Oldřicha Nového, kterému pokazila úzkostlivě budovanou image příliš upovídaná filmová partnerka z legendární komedie Adina Mandlová, se mu to povedlo. Zbožňovaný milovník, od jehož narození uplynulo právě dnes 115 let, zůstal navenek bezúhonný, kolegyně ho prý měly rády pro jeho upřímnou, kamarádskou a veselou povahu. Vysoký, pohledný, dokonalý gentleman… Díky vrozenému šarmu mu byly často svěřovány postavy neodolatelných svůdců a salónních šviháků z lepší společnosti, z níž koneckonců také pocházel. Není divu, že leckdy musel před přízní fanynek doslova vzít nohy na ramena. „Ano, někdy jsem se musel před ženami spasit útěkem! Dokonce velmi často!“ prozradil před lety nezapomenutelný Raoul Schránil Ondřeji Suchému pro jeho Pozitivní noviny a dodal: „Populární herci mívali fanynek hodně, tak to bylo, je a bude. Zaplaťpánbůh!“
Láska, která dostala přednost před slávou
Raoulův otec Rudolf Schránil vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a už během studií se zakoukal do půvabné Alexandry Polákové, dcery generálního inspektora panství hraběte Šlika. Polákovi žili na zámku v Benátkách nad Jizerou, v němž kdysi nějaký čas pobýval dánský hvězdář Tycho Brahe, když sloužil u pražského dvora císaře Rudolfa II., a kde mladý Bedřich Smetana složil svoji první klavírní sonátu, když tu působil jako učitel hudby potomků tehdejšího nejvyššího sudího Českého království, hraběte Leopolda Felixe z Thun-Hohenštejna. Rudolf Schránil se stal po promoci správcem Šlikova statku a obě rodiny se léta přátelily. Alexandra zpívala v místním sboru a snila o pěvecké kariéře. Měla krásný soprán, který ocenila i pěvkyně Ema Destinnová, takže chybělo jen málo, aby přijala angažmá v Národním divadle. Láska k mladému právníkovi nakonec zvítězila nad uměním a vidinou skvělé kariéry.
Když se farář postaví na zadní
Dne 26. října 1906 se šestadvacetiletý Rudolf a o čtyři roky mladší Alexandra vzali a odstěhovali se do Mostu, kde Rudolf pracoval na okresním hejtmanství. V roce 1908 se jim narodila dcera Alexandra a o dva roky později, 24. března 1910, syn. Za kmotra mu šel otcův přítel Francouz, po němž se měl chlapec jmenovat Raoul, farář ho ale odmítl pokřtít jménem, které není v seznamu svatých. A tak nakonec dostal jména hned tři. Raoul Marian Kristian. Raoul po kmotrovi, Marian po babičce Marii Schránilové a třetí Kristian mu dala do života druhá babička, operní pěvkyně Carolla Huttary, rodačka z mého milovaného druhého domova Českého Dubu, která zářila na evropských hudebních scénách a milovala part Christiana opeře Maškarní ples Daniela Aubera. Odmalička mu ale všichni říkali pouze Raoul.
Kristian:
Nadaný poslíček
V Mostě dlouho nepobyl. Právě totiž začínala doba protičeských demonstrací německých nacionalistů, takže se rodina přestěhovala do Vídně, kde otec získal místo na ministerstvu orby. Jeho postavení ale nebylo nejvýznamnější, protože se hrdě hlásil k svému češství. Po vypuknutí první světové války musel narukovat, byl však zraněn, a poté už zpátky na bojiště nemusel. Jako věrný vlastenec zařídil, aby děti chodily do tajné školy v bytě českého dělníka, kde je učil český učitel. Koncem války je odvezl do Chotětova u Mladé Boleslavi ke svým rodičům, kde chodily do české školy. Na tuto dobu Raoul později rád vzpomínal a po válce se do Vídně vrátil už jen nakrátko, protože se rodiče po pádu monarchie rozhodli přestěhovat do Prahy. Bydleli v Mělnické ulici na Újezdě, na hranici historické Malé Strany a dělnického Smíchova a Raoul, který zdědil po matce lásku k umění, občas alespoň přičichl k hereckému zákulisí díky tomu, že obstarával pochůzky pro herečku Jarmilu Kronbauerovou, významnou členku souboru Národního divadla, pod jejímž vedením se později učil základům herectví.
Zákaz, platící pro celou Prahu
Právě Kronbauerová v něm objevila talent a doporučovala, aby šel na konzervatoř. Otec ale nepovažoval herectví za jisté povolání, takže Raoul nastoupil podle jeho přání na reálné gymnázium v Hellichově ulici. Brzy byl ale vyloučen pro prostořekost s tím, že rozhodnutí platilo pro všechny pražské střední školy, a tak na radu otcova přítele Jožky Davida, pozdějšího poválečného předsedy českého parlamentu, nakonec dostudoval na internátní střední škole pro Lužické Srby v saském Niesky (Nízké u Zhořelce). A zatímco tam tři roky studoval, rodiče se málem rozešli. Alexandra totiž nikdy nepřestala litovat, že se vzdala zpěvu, a když už neměla děti doma, rozhodla se k svému životnímu snu vrátit a vyrazila na turné. Pak se ale vrátila domů a krize byla zažehnána.
Noblesní recepční
Prázdniny Raoul pravidelně trávil na zámku v Chlumu u Třeboně díky přátelství s pěvkyní Emou Destinnovou, které patřil nedaleký zámek v Stráži nad Nežárkou, a po maturitě nastoupil na francouzské lyceum v Dijonu, kde mimo jiné studoval například i Jiří Voskovec. Se spolužáky pořádal různá vystoupení a herectví ho velmi lákalo. Nakonec ale především díky staršímu bratranci, budoucímu scenáristovi, filmovému režiséru a producentovi Karlu Antonovi, lyceum přece jen dokončil s výborným prospěchem. Po maturitě nastoupil na pár měsíců do kanceláře do skláren v Chlumu u Třeboně, pak se vrátil do Prahy a absolvoval jednoroční kurz účetnictví a obchodnictví na Maděrově obchodní škole na Vinohradech. A poté nastoupil jako recepční v hotelu Wilson na Václavském náměstí, proti národnímu muzeu a Státní opeře, v jehož přízemí sídlil za socialismu Dům potravin. Pak ještě prošel hotely Flora a Alcron.
Pokračování ve středu 26. března
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, FTV Prima, Ondřej Suchý: Co Raoul Schránil o svých ctitelkách neprozradil, Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju... Perličky v duši Raoula Schránila, Viktor Kudělka: To byl český milovník)
Vložil: Adina Janovská