Vichřice s umanutou tchyní v zádech a rodina Kantorků, která nikdy nehrála druhé housle. Tajnosti slavných
17.03.2025
Foto: Se svolením TV Nova
Popisek: Miriam Kantorková jako zdravotní sestra Bobina v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2
Všechno vždycky naplno, s pořádnou dávkou romantiky i temperamentem. Mimořádně energická a temperamentní brunetka na sebe vždy strhla veškerou pozornost, aniž to měla v úmyslu. A když se to snad někomu nelíbilo, zpravidla se to ani nedozvěděla. (Pokračování z pátku 14. března)
„Pokud smím mnohaletou kolegyni a kamarádku přirovnat k nějakému živlu, bez váhání použiji vichřici. Prudkou vichřici, nikoliv takovou, jež s sebou přináší ledovou tříšť a chlad; ta moje sálá rozpálený vzduch, jaký k nám do Čech přivane s počasím až ze Sahary,“ napsal o ní před časem pro Pozitivní noviny Zdeněk Pošíval. Miriam Kantorkové by si zasloužila nejeden metál nejen za skvělé herecké výkony, ale hlavně za nezničitelný celoživotní optimismus, o který se nenechala připravit ani zdravotními komplikacemi.
Romantická naivka
Lásky prožívala vždy intenzivně a s pořádnou dávkou romantiky, do toho prvního byla dlouho zamilovaná jen platonicky. A setkání se svým prvním opravdovým rytířem si prý pamatuje do nejmenšího detailu. Procházela se tenkrát po Karlových Varech, kde byla s konzervatoří na zájezdu, a najednou potkala strašně známého kluka. „Já jsem mu nejspíš byla také povědomá, protože jsme se asi po pěti metrech oba zastavili a otočili na sebe,“ konečně otevřeně zavzpomínala před téměř deseti lety pro tyden.cz. „A on najednou povídá: Ty jsi Miri Kantorková, viď? A já na to: Ty jsi Míla Kobliha, že jo? Uvědomili jsme si, že se známe přes mého mladšího bratra.“ A dodala: „Já jsem svoji první pusu dostala až v sedmnácti letech na třetí nebo čtvrté schůzce.“
Prokletí závislosti
Vážné partnerské intimní vztahy začala prožívat až ve dvaadvaceti. Provdala se dvakrát, při výběru partnerů ale neměla právě šťastnou ruku. První manžel byl producentem na Barrandově, takže o náročnosti herecké profese leccos věděl. Jenže byl závislý na mamince, která trvala na tom, že by měl bydlet s ní. A on se nedokázal vzepřít, takže se Miriam začas vrátila do období svobodné holky. „Už jsem se začínala obávat, že budu věčnou tetou dětem svých kamarádek,“ prozradila Blesku. Pak konečně potkala druhého manžela a vytouženého mateřství se dočkala až ve čtyřiceti letech, což bylo v její generaci velmi neobvyklé. Stal se t něj ale závislák na dceři. „Dvě z počátku šťastná manželství, ale když se pak drobné trhlinky promění ve velkou trhlinu, pak už se rozjedu z kopce závratnou rychlostí a dole to končí většinou rozvodem. V druhém manželství jsem v pozdějším věku porodila dceru Janu, což byla jediná devíza tohoto svazku a jeden z mých nejkrásnějších okamžiků života,“ konstatovala před pěti lety při příležitosti oslavy narozenin. Dalšího partnera pak už ani nehledala, protože by prý určitě zase sáhla po stejném typu. „Ten třetí by byl určitě závislý na vnoučatech.“
Dvě žlutá kuřátka:
(s Aťkou Janouškovou v roce 1999 v pořadu Zlatá mříž)
Od Ordinace po Harryho Pottera
Po zániku pražského Divadla E. F. Buriana v roce 1992 už stále angažmá nezískala, a tak hostovala v Divadle U hasičů, Divadle Radka Brzobohatého nebo ve Fidlovačce a vystupovala v oblastních divadlech a zájezdových představeních. V její filmografii najdeme více než dvě stovky filmových a televizních projektů, s velkou hlavní rolí si na ni ale nikdy nikdo nevzpomněl. Přesto patřila ve své generaci k nejobsazovanějším herečkám i v té nejmenší roli byla vždy nepřehlédnutelná. Výrazně se zapsala do povědomí diváků třeba jako zdravotní sestra Bobina v seriálu TV Nova Ordinace v růžové zahradě 2 či jako farská kuchařka v Troškových Babovřeskách. A s přehledem vždy vystřihla i úkoly, náročné na psychiku, třeba pacientku, trpící stařeckou demencí, v seriálu TV Prima Modrý kód. Intenzivně spolupracovala také s rozhlasem, takže jejímu melodickému altu posluchači naslouchali v pohádkách, adaptacích klasických děl i v hrách moderních autorů. Nádherný alt a láska k poezii ji už počátkem sedmdesátých let přivedly i do dabingu. Spolupracovala na desítkách zahraničních filmů, seriálů i populárních animáků a v roce 2010 převzala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.
Nezdolná optimistka
Osud si ji vzal na mušku v roce 2017. Upadla tehdy v kuchyni a kvůli zlomenině stehenní kosti musela podstoupit dvě operace. A když už se zdálo, že je vše na nejlepší cestě, přišel další pád a zlomená ruka. Přesto ještě zvládla malou vedlejší roli v romantické komedii Jiřího Adamce s Jaromírem Hanzlíkem v hlavní roli Léto s gentlemanem, na jeviště už se ale nevrátila. „Kulhavá herečka na jeviště nepatří. Raději se věnuji vnoučatům,“ prozradila magazínu Aha! pro ženy. Tehdy měla za sebou několikaměsíční pobyt v Léčebně dlouhodobě nemocných. Po několika dalších pádech a zlomenině pánve totiž potřebovala stálou odbornou péči, kterou pak převzala dcera. Na chuti do života a optimismu jí to ale neubralo.
Příliš výrazná pro zlatou střední cestu
Miriam Kantorková není v rodině jediná, kdo vykročil na úspěšnou životní dráhu. Jejímu bratru Pavlovi říkali běhající lékař. Byl maratonec a běhal nejen denně do nemocnice, ale dokonce i s legendárním Emilem Zátopkem. Druhý bratr byl členem české filharmonie. A určitě si vybavíte despotické kočky a utlačované myši z kreslených vtipů jejího bratrance, přírodovědce a humoristy Pavla Kantorka, který 21. srpna 1968 emigroval a stal se profesorem na Ryersonově univerzitě v kanadském Torontu. „Když se v šedesátých letech začal režim trochu uvolňovat, tak myši reprezentovaly utlačovaný lid, který musel žít v totalitě. Kočka pak reprezentovala vládnoucí třídu,“ vzpomínal kdysi ve vysílání Radiožurnálu. Řeklo by se, že tak veselá a optimistická dáma má určitě hodně přátel a dokáže vyjít s každým. „To si jen myslíte,“ prohlásila. „Manžel mé sestřenice, profesor Fischer z Palackého univerzity v Olomouci (Josef Ludvík Fischer, významný filozof a sociolog a první rektor Palackého univerzity – pozn. autorky), mi vždycky říkával: Holka zlatá, ty to budeš mít tak. Buď tě budou mít lidi strašně rádi, nebo tě nebudou mít rádi vůbec. Ty tu zlatou střední cestu mít nebudeš… Ale aspoň o těch nepřátelích víte, nebo se naopak o nich nikdy nedozvíte.“
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Český rozhlas, Česká televize, TV Nova, Pozitivní noviny, idnes.cz, Blesk, Aha!)
Vložil: Adina Janovská