Bronzový slavík pro prince Radovana, prokurátor bez slitování a ideální řešení obrovského průšvihu. Tajnosti slavných
12.03.2025
Foto: Se svolením České televize
Popisek: Josef Zíma v hudebním pořadu z roku 1964 3. album Supraphonu
Stal se hvězdou populární hudby a úspěšně bojoval o slavíky. Pak ale krutý osud přehodil na jeho životní koleji výhybku, která ho málem připravila o budoucnost i o obě životní lásky. (Pokračování z pondělí 10. března)
V roce 1957 bylo Divadlo satiry přejmenováno na Divadlo ABC a od roku 1962 se stalo součástí Městských divadel pražských, v jejichž čele stál Ota Ornest. A Josef Zíma byl členem jejich souboru až do roku 1992 a současně hostoval i na řadě dalších scén, od Divadla v Nuslích až po Hudební divadlo Karlín. Především se ale velmi úspěšně rozvíjela jeho kariéra populárního zpěváka. Nazpíval celou řadu hitů, mimo jiné i s Pavlínou Filipovskou či Janou Petrů. Stále častěji se objevoval i na obrazovce jako zpěvák i konferenciér a v letech 1962-1965 se umisťoval v první desítce ankety Zlatý slavík. V roce 1964 dokonce získal bronz. Tu a tam si zahrál i ve filmu nebo televizní inscenaci, mimo jiné se objevil například jako dirigent Arnošt Moravec v slavné komedii režiséra Zdeňka Podskalského Ženu ani květinou neuhodíš či jako Franc v jeho romantické hudební komedii Ta naše písnička česká.
Životní láska
Tu potkal poprvé v kavárně Hybernia, když bylo Evě herečce Klepáčové teprve šestnáct let a jemu o rok víc, cestu k sobě ale našli až o pár let později. V roce 1958 se vzali a 4. června 1959 se jim narodila dcera Zuzana. Tehdy se už kolem Pepíčka rojily davy zamilovaných fanynek, které dům na pražských Vinohradech, v němž bydleli, doslova obléhaly. Nekonečné obtěžování se tak stupňovalo, že se stali jedněmi z prvních osobností z nepolitické sféry, kterým bylo přiděleno tajné telefonní číslo. Pak jim ale vstoupila 20. října 1959 tragédie, která navždy poznamenala jejich život. Zíma se tehdy vracel se zpěvačkou Juditou Čeřovskou a režisérem Jiřím Jungwirthem z vystoupení v Strakonicích, jenže byl současně na vojenském cvičení. Utahaný jako štěně usnula na zlomek vteřiny za volantem a narazil s vozem do stromu.
Werich záchranářem
Zíma se zranil, mnohem hůř ale dopadl Jungwirth, který o dva dny později zemřel v nemocnici. A hodně zle to vypadalo i s Čeřovskou, která měla utrženou ledvinu, rozdrcenou pánev a hrozila jí amputace nohy. Její manžel, známý advokát, vytáhl velmi tvrdě do boje a dosáhl toho, že byl Zíma opravdu odsouzen. Dostal vojenského prokurátora, tříletou podmínku, zákaz řízení a povinnost uhradit škody a léčebné výdaje. A právě tehdy mu velmi pomohl legendární Jan Werich. „Založil pro mou dceru Zuzanu, které byl teprve rok, vkladní knížku, kam přispívali i další kolegové. Trvalo dva roky, než jsem mohl zase stát na jevišti. Zprvu jsem jezdil po estrádách, finančně to byla bída. Fyzicky jsem se z toho po pár měsících dostal, po psychické stránce to není vyřešené dodnes. Ponesu si to až do konce života,“ povzdychl si v rozhovoru pro novinky.cz při příležitosti svých devadesátin).
S láskou:
Zoufalství bez naděje
Nejhůř nakonec tragédie dopadla na jeho ženu Evu, která utrpěla těžký psychický šok. Byla na tom tak špatně, že se pokusila o sebevraždu. Skočila z okna, několikaměsíční Zuzanu jí maminka stihla na poslední chvíli vyrvat z náruče. Život jí zachránilo elektrické vedení tramvajové dráhy, byla ale vážně zraněná. Fyzicky ji sice lékaři dokázali dát dohromady, poraněnou duši ale vyléčit nedokázali. Začala trpět maniodepresivní psychózou a až do smrti musela být pod kontrolou psychiatrů. Přesto jim manželství vydrželo déle než půl století. „Je to tím, že jsme se málo viděli. Byli jsme oba hodně zaměstnaní, doma jsme si jen podávali dveře… Manželé si nesmějí zevšednět, musejí se na sebe těšit. To se nám podařilo,“ zavzpomínal s dávkou nostalgie. Dcera Zuzana nejprve vykročila v jejich stopách a vystudovala herectví na konzervatoři. Brzy se ale vdala, porodila dvě dcery a s hraním byl konec. K úlevě i radosti rodičů.
Ideální nabídka
Koncem šedesátých let využil nabídky vydavatelství Supraphon a začal se profilovat jako zpěvák české dechovky. A lidových písní. Získal si tím velkou skupinu vášnivých příznivců a od roku 1973 byl téměř čtvrt století populárním průvodcem úspěšného televizního pořadu Sejdeme se na Vlachovce. Na natáčení se do legendární restaurace v pražské Libni sjížděli diváci z celé republiky a na obrazovce se těšil velké sledovanosti až do konce roku 1989. V osmdesátých letech už pak Josef nahrával převážně dechovku, v devadesátých letech vystupoval s Orchestrem Jiřího Sládka a od počátku nového tisíciletí vystupoval na různých festivalech. Jeho úspěšný hit Gina zní i v muzikálu Rebelové a jeho pokračování Rebelové: Nové generace. Během kariéry natočil zhruba dvě stovky písní a získal tři zlaté a jednu platinovou desku. Už v roce 1974 národem milovaný Pepíček převzal cenu České lidové dechovky a v roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2008 Josef získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, v roce 2014 převzal Thálii v kategorii opereta a muzikál a v roce 2019 mu prezident Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění.
Poslední přání
Přestože oba manželé působili i v dabingu, před mikrofonem se v něm sešli je jednou, aby namluvili Ivánka a Nastěnku v nesmrtelné pohádce Mrazík. A spolu také napsali vzpomínkovou knihu Princ a Káča, která vyšla v roce 2001. Poté co zbožňovaného Pepíčka jeho velká životní láska Eva v roce 2012 navždy opustila, rozhodl se léčit stesk prací. Sužovaly ho sice problémy s chůzí, takže vystupoval vsedě, hlasivky ale sloužily stále dobře. Bydlel s dcerou a zetěm v domě na Bílé Hoře, který postavil před půl stoletím. Problémy s nohami, které ho trápily dvanáct let, vyvrcholily loni v listopadu náročnou amputací nohy kvůli infekci, o elán ho ale nepřipravila. Už o čtyři dny později zpíval v pražském Divadle U Hasičů na koncertě k 85. výročí Orchestru Karla Vlacha a vysloužil si bouřlivý potlesk vestoje. V lednu se musel do nemocnice vrátit, stále ale plánoval další koncerty. A nejspíš ve splnění tohoto přání věřil do poslední chvíle. Zpěvák a herec Josef Zíma, který se stal symbolem české dechovky, zemřel ve spánku ve čtvrtek 6. března 2025 v domově pro seniory v pražských Stodůlkách. Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 21. března ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Český Film, FTV Prima, Český rozhlas, Česká televize, novinky,cz, Eva Klepáčová, Josef Zíma: Princ a Káča)
Vložil: Adina Janovská