Pepíček Zíma: Z uniformy rovnou na obrazovku a co všechno dokážou následky bujarého mejdanu. Tajnosti slavných
10.03.2025
Foto: Se svolením Supraphonu
Popisek: Josef Zíma v roce 1966 na snímku pro obálku populární písničky skladatele Alfonse Jindry a textaře Václava Fischera Tichý kout
V šestadvaceti vzal za srdce dívky i ženy všech generací s první autorskou nahrávkou písničky Jiřího Suchého, která se rázem stala hitem, o rok později se proměnil v moudrého prince, vstupujícího do romantických snů.
Ještě v devadesáti letech dokázal zazpívat stejně dobře rock’n’roll a swing jako lidovou písničku či operetu, nakonec si ale vysloužil titul král české dechovky. A přitom ho vůbec neměl rád. Prostě nenáviděl „škatulky“. Zpěvák, herec, dabér a moderátor Josef Zíma, který navždy odešel dva měsíce před třiadevadesátými narozeninami, ve čtvrtek 6. března 2025, byl stálicí hudby několika generací. Dětství prožil s lidovkami, snil ale o herecké kariéře. Stál u počátků českého muzikálu v Divotvorném hrnci, který uvedli poprvé v roce 1948 Jiří Voskovec a Jan Werich v dnešním Divadle ABC a v němž si zahrál v roce 1965 v Hudebním divadle Karlín Woodyho. Jako zpěvák vyrostl na swingu, v šedesátých letech se stal hvězdou populární hudby obrovský úspěch sklízel dvacet čtyři let jako moderátor a zpěvák úspěšný televizní pořad Sejdeme se na Vlachovce. Proměnil se v legendu, kterou uznávalo několik generací.
Nekonečný souboj s matikou
Narodil se 11. května 1932 v Praze do učitelské rodiny, jeho otec se později stal ředitelem, takže není divu, že si rodiče přáli, aby se stal také pedagogem. Dobrou vůli splnit jejich přání sice Josef zpočátku měl, jenže na gymnáziu v pražské Michli neustále prohrával souboj s matematikou. Dokonce mu jednou hrozilo i propadnutí. Zato v hodinách zpěvu přímo exceloval a hudbu miloval. „Setkával jsem se s ní od dětství, moji rodiče byli velmi muzikální, maminka hrála na klavír a zpívala, otec hrál na housle. Brali mě od dětství na operu. K vážné hudbě ale musí člověk dospět,“ připomněl u příležitosti svých devadesátin v rozhovoru pro novinky.cz. Nakonec přece jen odmaturoval, i když s odřenýma ušima, a pak se tajně přihlásil na DAMU. Doma se ale přiznal, až když mohl předložit i první důkazy o úspěšném studiu. A souběžně s herectvím ještě studoval soukromě i zpěv u slavného tenora, profesora Konstantina Karenina.
Start v zeleném
Zpívat začínal v lidovém souboru pražské konzervatoře, od roku 1951 už vystupoval jako sólista Orchestru Jaroslava Ježka. Po absolutoriu nastoupil v roce 1953 do svého prvního hereckého angažmá v Benešově u Prahy, v roce 1955 ale musel narukovat na dva roky na vojnu. Díky své profesi byl ale do Armádního uměleckého souboru a při jednom vystoupení v pražské městské knihovně se dostal i do právě startující Československé televize. Zaujal totiž Zdeňka Podskalského a Jaroslava Dietla, kteří si ho vybrali jako moderátora Měsíčníku zajímavostí a dobré pohody. „Na své první natáčení nezapomenu. Všechno se vysílalo živě, v dost úděsných podmínkách, nic se nepředtáčelo. Ten večer omylem pustili jiný film, než jsem ohlásil, a musel jsem z toho vybruslit. Asi se mi to povedlo a nechali si mě tam,“ vzpomínal v rozhovoru. V roce 1956 mu díky upozornění Miroslava Horníčka nabídl Jan Werich hostování ve svém Divadle satiry a po návratu do civilu i angažmá. A po boku obou legend si zahrál v sérii původních her Osvobozeného divadla Těžká Barbora, Balada z hadrů a Caesar.
Blues pro tebe:
Od swingu po operetu
Před filmovou kamerou stanul poprvé v roce 1957 v komedii Ivo Nováka a Miloše Formana Štěňata, místo herecké kvalifikace se ale uplatnil jako zpěvák písničky Jana F. Fischera a Zdeňka Borovce. Až do nesmrtelné Princezny se zlatou hvězdou sice posbíral před filmovou kamerou jen pád štěků, například jako konferenciér silvestrovské zábavy v komedii Bořivoje Zemana Páté kolo u vozu. A mezitím odstartoval kariéru zpěváka populární hudby. „Zazpívám rokenrol, lidovou písničku i operetu. Vyrostl jsem ale na swingu, Franku Sinatrovi, Bingu Crosbym. Z našich jsem obdivoval Rudolfa Cortéze, Arnošta Kavku, Oldřicha Nového, to byl jeden z mých velkých vzorů,“ připomněl novinkám.cz při příležitosti oslavy svých devadesátin. Skutečný start ale znamenala v roce 1958 gramofonová deska Blues pro tebe, která byla současně premiérovou nahrávkou Jiřího Suchého jako autora.
Zamilovaný princ?
Za tématem jedné z nejslavnějších českých filmových pohádek Princezna se zlatou hvězdou je třeba hledat lidovou slovenskou pohádku, kterou zaznamenala ve sbírce Národní báchorky a pověsti z roku 1846 Božena Němcová. Až po více než sto letech se k ní vrátil básník, dramatik a filmař K. M. Walló, který podle ní napsal veršovanou divadelní hru pro děti. A ta se stala podkladem pro scénář nestárnoucího filmu režiséra Martina Friče. Vlahý pohled, kterým v něm Josef sledoval coby princ Radovan křehkou princeznu Ladu, napovídal, že se snad do její představitelky Marie Kyselkové opravdu zakoukal. Důvod byl ale mnohem prozaičtější. Během natáčení se totiž právě jen silou vůle probíral z mimořádně bujarého mejdanu. „To se mi narodila v noci dcera, a tak jsem jako slušný člověk nespal tu noc. Maskéři pak ráno měli co dělat. A ten hlas byl o nějakých pět tónů dole. No, vychlastanej,“ zavzpomínal v létě roku 2022 na hradě Špilberk v populární talkshow Pohádkových 7 pádů Honzy Dědka na jeden ze svých nejšťastnějších dnů. Těch dramatičtějších mu ale osud nadělil mnohem víc.
Trable s princeznou
Natáčelo se v roce 1958 a původně měla princeznu Ladu hrát Zímova manželka Eva Klepáčová, kterou si jistě vybavíte jako hubatou Káču z další nestárnoucí pohádky Hrátky s čertem, zasazené do jedinečných kulis Josefa Lady. Jenže než se začalo natáčet, už byla těhotná. Frič pak oslovil Miriam Hynkovou, i ta mu ale udělala čárku přes rozpočet, protože onemocněla dětskou obrnou. A tak nakonec dostala svoji první a poslední velkou filmovou příležitost Marie Kyselková. Absolventka brněnské zdravotní školy a manekýnka, kterou přivedl před kameru režisér Jiří Sequens v roce 1956 ve svém filmu Větrná hora, sice byla tehdy s prvním manželem, hercem Petrem Haničincem, také těhotná, zatím to ale na ní nebylo vidět.
Pokračování ve středu 12. března
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Český Film, FTV Prima, Český rozhlas, Česká televize, Supraphon, novinky.cz, Eva Klepáčová, Josef Zíma: Princ a Káča)
Vložil: Adina Janovská