Chcete tulipán na vidličku, nebo rukou? zeptá se Jana Vlková, když vám nabídne k jídlu kytky. Nezapomenutelní Marka Dobeše

Na stránkách s prezentací své kulinářsko-zahradnické činnosti sama o sobě napsala: Jsem Jana Vlková, známá jako kytkožroutka. Mám ráda květiny, kvetoucí stromy i keře a všeliké býlí. Studovala jsem ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem získala znalosti o přírodě a životním prostředí. To mi pomohlo lépe porozumět světu jedlého kvítí a býlí, vztahům mezi rostlinami i jejich životním cyklům...

 

Později jsem vystudovala ještě žurnalistiku, abych mohla šířit vědění o jedlých rostlinách dál. Díky svým znalostem a zkušenostem jsem se stala profesionálkou v oboru. Specializuji se na používání květin a bylin, které běžně nejsou považovány za součást jídel. Mým cílem je inspirovat lidi přírodou, ukazovat jim, jak využívat jedlé květy a byliny v kuchyni a tím obohatit jídelníček.

dne 28. dubna ‎2024 jsem s ní natáčel záběry u ní na zahradě s jejími milovanými kytičkami. Domlouvání ale trvalo poněkud déle, protože příroda si nedá poručit. Ještě čtvrtého dubna mi psala: „Dobrý den, Marku, slíbila jsem poslat nějaké návrhy termínů a k ničemu se nemám... Protože to zatím nejde. Omlouvám se, ale nejde nic vymyslet, protože zahrada je hrozně suchá, a tím pádem zatím vizuálně mdlá až nehezká.  Ozvu se neprodleně, jestli předák pustí vodu a budu to moci dohonit hadicí, nebo když zaprší a záhonky se zazelenají samovolně.“

Když termín dostal zelenou, měl jsem radost, protože moje maminka vedla květinářství a od dětství mne na chalupě směrovala k pěstování okrasných rostlin, takže jsem se těšil i coby skorokolega skalkař. Domluvená návštěva zahrady Jany Vlkové se potkala s návštěvou mé herečky z filmu Ďáblova sbírka, Silvie Šuvadové. Pozval jsem ji proto do Suchdola. Správně jsem tušil, že si obě dámy budou rozumět.

Takže když 17. září roku 2024 přišla zpráva o úmrtí nejznámější české „kytkožroutky“, měl jsem s kým se podělit o svůj zármutek. Strávil jsem s Janou Vlkovou jediný den, za který jsem snědl více kytek, než kdy v životě před i po, včetně okvětních plátků tulipánů. Úvod uzavřu krátkým varováním. Nikdy nepodceňujte rakovinu, i když žijete tím nejzdravějším životním stylem v sepětí s přírodou, může se stát, že nádor už ve vás rostl nepozorován delší dobu a každý den diskuzí o alternativních metodách léčby může být vaším posledním.

Trvalo dlouho, než jsme se sešli, ale pořád je ještě evidentní, že je sucho.

To je Sophiina volba. Co mám kropit dřív?

Zeptáme se diváků.

Co kropíte vy dřív? Jakou máte Sophiinu volbu? V tomhle počasí. Ach jo.

Čím začneme, co bude první kytka k jídlu?

Šťovík zahradní.

Co natáčíme teď?

Cibule poschoďová. Když už nám to kvete, tak už to není k ničemu. Ale chceme listy. Stříhám, šmyk! A šmyk. Ještě do třetice. Šmyk.

Co dalšího doporučíte?

Česnek ořešec. Divoký, vytrvalý česnek, který se dříve pěstoval jako zelenina. Dodnes se dají cibulky koupit na tureckých tržištích. Jeho cibule o velikosti jeden až tři centimetry jsou méně ostré, než u česneku kuchyňského, chutí připomínají pórek. Na podzim či zjara lze do salátů a polévek sklízet listy ostré chuti, květy a pacibulky sklízíme v létě. Jde o dekorativní rostlinu, která kvete purpurovými květy na dlouhých stvolech, takže s ním směle do květinových záhonů.

A co by mělo růst tady?

Lichořeřišnice. Pěstuje se na sluníčku a má ráda dobře propustné, vlhké půdy. Zkuste ji příští rok dát na jiné stanoviště a uvidíte. Pěstování je o zkoušení (smích).

Netušil jsem, že bych někdy mohl zkoušet jíst tulipány.

Ty patří ke stálicím našich jarních zahrad. Ne každý si ale pochutnává na jejich delikátních květech, což je velká škoda. Dají se přidávat třeba do salátů, jen je třeba květy před konzumací zbavit tyčinek a pestíků. Čas pro vysazování jarních cibulovin nastává v září. Na talíři jsou opravdu vynikající.

Ochutnáním potvrzuji, že žluté tulipány jsou kytky k jídlu.

Ty červený jsou taky dobrý.

Co vám v přírodě obecně chybí?

Proč je téměř nemožné potkat mateřídoušku v české přírodě? Mateřídouška úzkolistá vypadá na první pohled, jako by všechno vydržela, ve skutečnosti vyžaduje poměrně specifické životní podmínky. Zmizely meze, zmizely i mateřídouškové polštářky, které lemovaly úvozy cest. Dnes se pěstují v zahradách desítky různých vyšlechtěných kultivarů, ale žádný není jako pravá mateřídouška, natrhaná v chvějivém letním vzduchu vedle polní cesty.

Rostlinka si více než kterákoli jiná zaslouží být sklízena s největší ohleduplností. Snadno se vytrhává i s kořínky, a tak je třeba ji šetrně stříhat nůžkami. Mezi divokou českou květenou by se těžko hledala konkurenční bylina s tak zajímavou vůní. A rozeznáte mateřídoušku od tymiánu? Jasně, že ano, tymián trčí, mateřídouška se plazí. Tymián obecný vytváří polodřevnaté keříky, které se derou ke slunci. Jinak se velice podobá mateřídoušce.

Kytky jsou vaše vášeň, co hmyzí svět na vaší zahradě?

Všichni jsou milovaný, zvlášť čmeláčci, ty jsou nejvíc milovaný. Prostě vypadá jako, jako plyšáček. Všichni milujou čmeláčky. Čmeláčky a včeličky, jak se pasou.

Přichází Silvia a velmi rychle se dámy domluví, že budou navzájem sdílet nahrávku na svých sociálních sítích. Vždyť Kytky k jídlu se s meditacemi Silvie Šuvadové dobře doplňují.

Tak vás vítám, Sylvie, v Jedlé zahradě.

 

Jana Vlková se slovenskou herečkou a spritualistkou Silvií Šuvadovou

Ďakujem krásne za pozvanie a privítanie. Je pravda, že kvety sa dajú aj jesť? Ja som si myslela, že iba bylinky sa dajú jesť, ale aj kvietky?

No, květy se dají jíst, dají se jíst listy, to je salát, a ty bylinky to je spíš koření. Máte ráda pendrek?

Milujem, milujem.

Tak abrakadabra. Některý rostliny vypadají jako kapradí, třeba čechřice, a chutná to jako pendrek. A nebojíte se?

Nie.

Vzala jsem pro vás kousek z prostředka, mláďátko, to bude dobrý.

A čo je to za rastlinku?

To je čechřice vonná.

Čo teraz?

Zkusíme tulipány. Ukážu. Takhle. A normálně jako degustujete. Mám nejradši ty žlutá, nemám ráda fialovou, tak ty fialová nejim. A tenhle červenej není už dobrej, protože je vodkvetlej. Ten jsem sem dala jen z výtvarnýho důvodu.

Takže, čo mám urobiť?

Dříve, nežli strčíte nějaký květ do pusy, zkontrolujte, zdali vycestoval hmyz.

To je velmi dobrý nápad.

Chcete ten tulipán na vidličku, nebo rukou?

Rukou to skúsim.

Ruka je královský nástroj. Musí se z toho dát pryč ten prostředek, tyčinky a pestíky. Protože ten pyl může někoho alergizovat. A podobně se zachází s jukou, která kvete v létě. To jsou takový ty zvonečky na tyči, bílý.

A je to sladké, tie plátky tulipánov. Skúsim fialový?

Ano. Ochutnejte ho za mě, v zastoupení.

Mňamka. A má inú chuť.

Jen to nejlepší je pro nás dobré, říkali Rotschildové.

Netušila som, že tak dobre chutí.

Protože jste to nikdy nezkusila. A taky to musí být tulipán ze zahrady, takovej parchant. To nemůže být tulipán ze zahradnictví.

A co byste, Jano, na konec vzkázala divákům?

Já vás zdravím ze zahrady. V pozadí vidíte moje nový záhonky, doufám, že si taky dáváte fenykl. A jakou jste měli neděli vy?

Příště: Peter Jackson

 

Vložil: Marek Dobeš

HP, Nezapomenutelní Marka Dobeše, Jana Vlková,