Nový strategický obchodní plán pošty. Zhoršovat své služby. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Česká pošta

Z útrob České pošty vypadla novinka, skrze kterou se rozhodla překvapit svou klientelu i konkurenci. Listinné zásilky bude rozvážet podle toho, jak jí to vyjde. Někdy se tedy může stát, že list plný milých slov od úředníka dostanete se značným zpožděním. A já bych měl řešení. Řešení, které Českou poštu zcela vyvede z dluhů, z červených čísel. A to natolik, že si bude moci postavit i nějaký pěkný poštovní disneyland, plný razítek a opožděných dovážek.

Do roku 2017 Česká pošta pracovala se ziskem. V roce 2018 se to zlomilo, to nastoupil do funkce generálního ředitele Roman Knap. V dalších letech už šla pošta jen do červených čísel. Před Knapem byl na postu pana generálního Martin Elkán. Ten se dočkal odvolání za, cituji: „České poště chybí smysluplná vize fungování podniku, kterou by bylo možné skutečně rozvíjet,“ řekl k Elkánově odvolání tehdejší ministr pošt Lubomír Metnar. Nutno poznamenat, že v tu dobu byl Metnar zrovna ministrem v demisi. 

A já se k něčemu přiznám. České poště jsem během několika málo minut vymyslel plán, jak se těch smrtelných křečí zbavit. Je to plán geniální, úžasný… a pravda, okopírovaný. A okopírovaný z velmi překvapivých míst. Z míst, kde se nachází naše vláda. Vždy tak věrohodná, moudrá a efektivní. Ale odběhnu si.

Vláda právě schválila České televizi tučnou rentu. Nejenže zvýšila koncesionářské poplatky, ale rozšířila i počet plátců nyní už vlastně ne koncesionářských poplatků, ale mediální daně. Nově budou České televizi platit na pohodlí a jednostranné zpravodajství i ti, kteří Českou televizi nesledují. Jako bonus pro kavky budou mediální daň platit i společnosti a firmy, které mají nad 25 zaměstnanců.

Máme tu nedaleko od vesnice poslední výrobu ve fabrice. Zaměstnává přibližně 200 lidí. Ve výrobě je přísný bezpečnostní režim. Žádné telefony, walkmany, žádný čaj o páté. A samozřejmě žádná televize. Přesto majitel za mediální daň bude muset zaplatit České televizi měsíčně 30 tisíc. Jen tak. Ročně pak 360 tisíc korun. V provozu, kde je televize přísně zakázaná a kde kdyby zaměstnanci u pásu s napětím sledovali pořad Sama doma nebo tisící pátou reprízu Všechnopárty, přijdou o ruce.

To je rozumné, nějak toho Václava Moravce uživit musíme.

Teď se vraťme k České poště. Pokud se dá zachraňovat Česká televize zavedením mediální daně, proč bychom nemohli zavést také poštovní daň? Měsíčně zaslat České poště 200 korun z peněženky každého občana České republiky. Za to, že nevyužívá služeb České pošty, ale někdy v budoucnu, až e-mailům a datovým schránkám a mobilním telefonům dojdou písmenka, by jich využít třeba chtěl.

Princip je to totožný. Nesleduješ Českou televizi, přesto za ni plať mediální daň. Nevyužíváš služeb České pošty, přesto za ně plať. Stalo se televizní vysílání ztrátovým, protože začíná být zastaralé a nezajímavé a tak politicky jednostranné? Tak zavedeme mediální daň. Komunikuješ přes e-maily a esemesky? No tak se zavede poštovní daň. Já se divím, že na to přišla až naše nynější vláda. Stejný princip se mohl aplikovat na provozovatele koněspřežky, výrobce parních lokomotiv, výrobce cepelínů nebo lovce mamutů. Já se vůbec divím, že není nějaká pěkná daň, skrze kterou bychom vybírali na udržování telegrafní sítě. Však i tu bylo v zájmu země udržet. V Dánsku prý zrušili doručování dopisů. Blázni. 

Vložil: Štěpán Cháb