Žil jsem život Karla Gotta aneb Jak se stát z fanouška osobním tajemníkem a přítelem legendy. Horká židle Jana Adama

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímek v článku)

Popisek: Dramaturg, publicista a tajemník Karla Gotta Jan Adam v Show Jana Krause

Je to víc než pět let, co Karel Gott již není mezi námi, přesto je stále přítomen nejen svými písněmi, ale i vzpomínkami těch, kteří ho znali, vážili si ho a měli ho rádi. JUDr. Jan Adam, hudební publicista a nakladatel, patřil mezi zpěvákovy spolupracovníky a přátele nejvěrnější. Po jeho boku prožil třiatřicet let.

Jaké to bylo žít ve stínu tak velké hvězdy, zajímá Jana Krause, který si Jana Adama pozval do své show, aby potěšil všechny příznivce Zlatého slavíka. Jan Adam nejprve upřesňuje, že osobním tajemníkem Karla Gotta byl v letech 2010 až 2015, jinak ale v jeho blízkosti prožil vlastně celý svůj pracovní život až do zpěvákovy smrti.

S tím člověkem budu pracovat

Osobně se seznámili, když Jan Adam začal organizovat na právnické fakultě fanklub Karla Gotta. Ve skutečnosti ale všechno začalo mnohem dříve. „Hlavně ale musím říct, že v jedenácti letech mě moje teta vzala na jeho koncert do Lucerny, a tam jsem si řekl, že s tímhle člověkem budu jednou pracovat. A fakt jsem si za tím šel. Spolužáci na základce, na gymplu, na právech si klepali na hlavu, a ono se to nakonec povedlo!“ Působí to trochu jako pohádka o Honzovi, co měl štěstí, ve skutečnosti ale tenhle Honza šel za svým snem velmi cílevědomě.

Od Štaidla k sedmdesáti osmi Gottovým albům

Začal po malých krůčcích, ale systematicky. Nejprve jako neoficiální tiskový mluvčí Orchestru Ladislava Štaidla, dále dělal besedy ve vysokoškolském klubu Juridica, kam začali chodit i Gottovi kolegové, jako Hana Zagorová, Helena Vondráčková či Dalibor Janda a mnoho dalších. Na konci osmdesátých let pak nastoupil do hudebního vydavatelství Supraphon. „A podařilo se mi Karla přesvědčit, že by měl revitalizovat svoje písně z šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Nakonec jsem se podílel na sedmdesáti osmi jeho albech tuzemských i zahraničních,“ vypráví.

Zpěvák, zvyklý svým fanouškům nabízet stále nové a nové písně, byl na vrcholu popularity nejen doma v Československu, ale také v Německu, Rakousku, Belgii i v Sovětském svazu a neměl zatím potřebu recyklovat své dřívější nahrávky. Nakonec se ale tyhle návraty ukázaly jako fanoušky velmi ceněný počin. Prodávala se alba nová i starší a spolupráce s Janem Adamem byla nejen efektivní, ale nabyla postupně i mnohem širší podoby i osobního přátelství.

Karel neuměl říkat ne

V roce 2010 se pak stal Jan Adam zpěvákovou pravou i levou rukou, osobním tajemníkem. „Věděl jsem o něm vše, jako tajemník jsem se staral o veškerou jeho korespondenci, organizoval jsem mu diář, doprovázel ho na zahraniční cesty, pomáhal s výběrem písní i s propagací,“ vzpomíná Jan Adam.

Co bylo na té práci nejtěžší? „Jedna věc byla. Karel neuměl říkat ne. Rozdával své telefonní číslo na potkání, takže mu neustále někdo volal a něco chtěl. Třeba ho zavolali z Ústí nad Orlicí, že mají 20. října slavnosti města, aby přijel zazpívat. A on to okamžitě slíbil. Pak mi najednou volal a rozčiloval se, kdo domluvil to Ústí, když on přece ten den zpívá ve Frankfurtu nad Mohanem. Tak jsme na sebe někdy zvýšili hlas, někdy křičel on, někdy já, ale většinou se všechno řešilo v klidu, měl rád ve všem pořádek a řád. Jen to rázné ne se nikdy nenaučil.“

Dárek Janu Krausovi nezapomněl přinést ani Jan Adam, a mimořádně vzácný. V doplněném vydání knihy o Karlu Gottovi nebude chybět ani Krausova rodina.

Nezapomenutelná kytice růží

„Karel miloval publikum a dokázal si získat srdce lidí za všech okolností,“ vzpomíná dál Jan Adam, čím ho zpěvák dokázal překvapit. „Jednou do umrtvení ruky někde podepisoval na autogramiádě a přišla k němu paní přes šedesát v takových žlutých puntíkovaných šatech, pořád ji vidím. Představila se a řekla, že to byla ona, co někdy v šedesátých letech předávala Karlu Gottovi velikou kytici růží po koncertu v Českých Budějovicích. Jestli prý se na ni pamatuje. On bez mrknutí oka rozpřáhl ruce a jásavě prohlásil, že samozřejmě, na to se nedá zapomenout. Když jsem se ho ptal, jestli si to opravdu pamatuje, přiznal se, že vůbec. Té paní ale chtěl udělat radost, ona pak doma jistě vyprávěla svůj úžasný zážitek a jemu ta drobná lež nic neudělá. Tak se vlastně neustále staral o svou popularitu, i proto ho lidé měli rádi.“

Být dobrým přítelem

Pracovní vztah přerostl v osobní přátelství. „Byl mi skutečným přítelem, já to vím,“ pustí se Jan Adam na závěr do vzpomínky velmi osobní. „Víte, já jsem vyléčený alkoholik už čtrnáct let, ale byly doby, kdy to se mnou určitě nebylo lehké. Karel mě podržel i v téhle době. Jen mi třeba někdy řekl: Ty jsi ale oteklý, to zase musel být tah. Ale nikdy mi nic nevyčítal, nevyhodil mě. Jestli toto nebyl projev skutečného přátelství, pak co už.“

„Já jsem nežil svůj život. Dneska to vidím jako chybu. Já jsem žil život Karla Gotta. Ale splnil jsem si sen a bylo to krásné,“ přiznává muž, který svým způsobem dál žije se svým zaměstnavatelem a přítelem, protože spolupracuje na knihách o Karlu Gottovi. S Michaelou Remešovou vydal loni knihu Příběhy skryté za písněmi KG, která je úžasným vyprávěním o vzniku pětapadesáti Gottových hitů. Brzy se dočká doplněného vydání, ve kterém bude zmínka i o Ivaně Chýlkové. Když předával Jan Adam knihu Janu Krausovi, neopomněl mu sdělit, že v příštím vydání se propojí život Krausovy rodiny s životem Karla Gotta.

Zdroj: TV Prima

Vložil: Ela Nováková